Příslušníci národnostních menšin hodlají podpořit vstup ČR do EU

Příslušníci národnostních menšin hodlají podpořit vstup České republiky do Evropské unie. Slováci, Poláci, Maďaři, ale například i Vietnamci, kteří žijí v České republice a mají české občanství, slibují, že v červnu k referendu půjdou a budou hlasovat pro vstup Česka do unie. Slováci, nejsilnější národností menšina v ČR, mají podle místopředsedy Slovensko-českého klubu Vladimíra Skalského velký zájem, aby se nejen Slovensko, ale i Česko do EU dostaly.

"Předpokládáme, že účast Slováků v českém referendu bude procentuálně stejná jako Čechů, možná vyšší, protože motivací pro Slováky bude to, že se Češi a Slováci opět setkají v jednom seskupení. Tím se zjednoduší například problémy s hranicemi, dědictvím nebo prací," uvedl Skalský. Při sčítání lidu v roce 2001 se ke slovenské národnosti přihlásilo asi 200.000 lidí. Údaj o národnosti však nebyl v dotaznících povinný; Skalský se domnívá, že v ČR je Slováků dvakrát více. Nejméně 200.000 by jich mohlo vstup podpořit, míní Skalský.

Pozitivní přístup k členství ČR v EU mají i Poláci. V Česku se hlásí k polské národnosti více než 50.000 lidí. Většina z nich je usazena na severní Moravě. "Z toho může volit asi 35.000 lidí. Většina pravděpodobně k referendu půjde a bude pro. Polská menšina jsou většinou lidé, kteří cítí občanskou povinnost, chodí k volbám a předpokládáme, že přijdou i k referendu," řekl šéf kanceláře Kongresu Poláků Marek Michalek. Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které sdružuje regionální a místní svazy německé menšiny v ČR, už v březnu doporučilo svým členům, aby vstup ČR k EU podpořili. V Česku se k německé národnosti hlásí asi 40.000 lidí.

Podle ředitele sekretariátu vládní Rady pro národnostní menšiny Andreje Sulitka se českého referenda zúčastní i podstatná část příslušníků dalších národnostních menšin. Například k vietnamské národnosti se v ČR hlásí asi 20.000 lidí. České občanství, a tudíž i právo zúčastnit se referenda, má však asi jen 800 Vietnamců. "Máme informace, že Vietnamci s českým občanstvím se k referendu chystají a vstup podpoří," uvedl.

Také Romové by měli podle prezidenta Mezinárodní romské unie Emila Ščuky referendum podpořit. "Romové chodí i k volbám a určitě přijdou i k referendu. Od vstupu do EU očekávají hodně - hlavně jednodušší cestování nebo možnost získat práci," uvedl. V Česku žije asi 300.000 Romů, nejméně polovina z nich k referendu přijde, tvrdí Ščuka.

Cizinci bez českého občanství hlasovat nemohou. Příslušníci přistupujících států, například Poláci nebo Slováci, se však mohou zúčastnit evropského referenda ve své zemi. Poláci mohou hlasovat o vstupu své země do unie i na polském konzulátu v Praze nebo například ve volební místnosti v Českém Těšíně. Naopak slovenské zákony nedovolují volit svým občanům mimo Slovensko.

TNS: Většina lidí si myslí, že je stát přesvědčuje, aby volili EU

Téměř polovina Čechů, přesně 49 procent, si myslí, že se je stát snaží přimět k tomu, aby v červnovém referendu hlasovali pro vstup České republiky do Evropské unie. Opačný názor, tedy přesvědčení, že jim stát ponechává dostatečný prostor pro jejich vlastní rozhodování, zastává 35 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který v posledním dubnovém týdnu provedla společnost TNS Factum.

O tom, že stát lidi vyzývá, aby hlasovali pro začlenění Česka do unie, bývají nejčastěji přesvědčeni nezaměstnaní lidé, živnostníci a zemědělci. Z hlediska dalších sociodemografických kategorií převažují občané ve věku od 30 do 44 let, lidé se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou a členové domácností, jejichž hrubý měsíční příjem nepřesahuje 5000 korun. Opačný názor nejčastěji sdílejí občané starší 60 let, vysokoškolsky vzdělaní lidé a středoškoláci bez maturity. Podle výše hrubého příjmu patří do této skupiny většinou lidé, jejichž domácnost měsíčně hospodaří s 25.000 až 30.000 korun, uvádí TNS Factum.

Z hlediska regionů bývají nejvíce nedůvěřiví Jihočeši a Pražané. Naopak přesvědčení, že stát poskytuje dostatečný prostor pro formování vlastního názoru, zastávají obyvatelé Libereckého a Královéhradeckého kraje. Z hlediska politických preferencí státu častěji důvěřují příznivci pravicových stran. Největší nedůvěru pociťují podle průzkumu stoupenci politického středu.