Ozón - neviditelné letní nebezpečí

10.7.2008
MOST [Ekologické centrum Most]
Autor: Ing. Soňa Hykyšová

„Nahoře dobrý, dole špatný“ – snadno zapamatovatelná pomůcka, která platí pro tříatomovou molekulu kyslíku zvanou ozón. Ve výšce cca 20-30 km nad zemských povrchem nás tento plyn chrání před UV zářením a vytváří tzv. ozonovou vrstvu. Používáním fluorchlorovaných uhlovodíků v chladivech chladniček, mrazniček, klimatizaci a ve sprejích jsme si tuto ochrannou vrstvu doslova propálili. Naštěstí však byla přijata mezinárodní legislativní opatření, která používání těchto látek zakázala nebo striktně omezila, takže se tempo ničení ozonové vrstvy podstatně snížilo a dá se v oblasti ochrany životního prostředí považovat za velký úspěch. Negativní účinky oslabení ozonové vrstvy všichni známe: zvýšená intenzita UV záření způsobuje genetické, kožní a oční problémy, ovlivňuje fotosyntézu rostlin, ohrožuje plankton v mořích, což v konečném důsledku může přispět k narušení stability ekosystémů.

Ozón však není soustředěn pouze v ozonové vrstvě, je všude kolem nás, dokonce i v našem těle. Můžeme ho dokonce i cítit, vzniká totiž také prostřednictvím elektrických výbojů při bouřce. Typická vůně po letní bouřce je způsobena právě ozónem. Ozón však může při zvýšených koncentracích způsobovat rizikovým skupinám osob i zdravotní problémy jako je pálení očí, kašel, malátnost, bolesti hlavy apod. A to se ani nemusí jednat o hodnoty, které překračují zvláštní hodinový limit. Jak vyplývá ze zprávy Světové zdravotnické organizace, i nižší úrovně, než které nastávají při letních „smogových“ špičkách, mohou mít negativní účinky na lidské zdraví. Navíc se ukazuje, že přízemní ozón se nepřímo podílí také na klimatických změnách. Omezuje totiž růst rostlin, které pak pohlcují méně oxidu uhličitého, nejznámějšího skleníkového plynu.

A proč se o ozónu hovoří hlavně v létě? Pokud se týká toho ve vyšších vrstvách atmosféry, tak z toho důvodu, že se v létě lidé opalují a vystavují tak svoji pokožku vlivu UV záření více než v jiných ročních obdobích. V případě přízemního ozónu je vysvětlení poněkud složitější. „V přízemních vrstvách vzniká ozón složitými reakcemi mezi oxidy dusíku a těkavými aromatickými uhlovodíky. Přízemní ozón tedy vzniká až sekundárně, nikdo ho do ovzduší nevypouští. Co je ale důležité: tyto reakce probíhají za spolupůsobení slunečního záření. Letní teplé a slunečné počasí je tedy pro vznik fotochemického nebo také letního smogu přímo ideální.“ vysvětlila Soňa Hykyšová, vedoucí Ekologického centra Most, které se kromě ekoporadenství zabývá dlouhodobě také monitoringem znečištění ovzduší. Ekocentrum zaznamenalo v prvních prázdninových dnech epizody se zvýšenými koncentracemi přízemního ozónu. „Nejvyšší koncentrace byly naměřeny 2. července na měřicí stanici v Lomu, zvláštní hodinový limit však byl překročen také v Mostě, Tušimicích a následujícího dne na stanici Rudolice v horách.“ dodala Hykyšová. Nejvíce se na vzniku přízemního ozónu podílí doprava. Na horách jsou koncentrace této látky vyšší jednak díky dálkovému přenosu škodlivin, ale také díky intenzivnějšímu UV záření.

Na zvýšené koncentrace přízemního ozónu by si měly dát pozor hlavně astmatici, alergici, kardiaci, staří lidé a maminky s malými dětmi. Jeho koncentrace jsou nejvyšší v odpoledních hodinách, často klesnou až v pozdních večerních hodinách. Aktuální informace je možné zjistit na bezplatné lince mosteckého ekocentra 800 195 342, na jeho internetových stránkách www.ecmost.cz nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: