Přípravné porosty modřínu opadavého mají nadprůměrný chladicí účinek

30.6.2026
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Jan Řezáč, tel: 724 576 008

Obnova a založení porostu jsou kritickými fázemi, během kterých často dojde ke značným ztrátám na druhové diverzitě porostní skladby. Mezi rozhodující faktory přitom vždy patří vliv porostního mikroklimatu, zejména na rozsáhlých pokalamitních plochách, proto se pro zmírnění extrémů využívají přípravné dřeviny. Jednou takovou perspektivní dřevinou je modřín opadavý.
Lesní porosty mají výrazný mikroklimatický efekt například při tlumení výskytu pozdních mrazů na jaře (v květnu). Na holé seči se během pokročilého jara často vyskytují po dlouhou dobu trvající pozdní mrazy, zatímco pod rozvolněnou porostní clonou jsou výrazně tlumeny co do teploty, ale i délky působení a zcela vyloučeny mohou být pod sevřenější clonou (plným porostním zápojem) lesního porostu.
Lesní porost tlumí denní a sezonní teplotní amplitudu ve srovnání s otevřenou nekrytou plochou, jako je třeba plocha holé seče. Absolutní vzdušná vlhkost v lesních porostech se mnohdy nemusí výrazně lišit od té na volné ploše, avšak relativní vzdušná vlhkost je v lesním porostu vyšší i v důsledku nižší teploty vzduchu. To se může významně projevit při působení stresu suchem tam, kde chybí horní ekologický kryt porostu nad obnovou.
Pozitivní efekt ekologického krytu byl v minulosti široce prokázán v porostech náhradních dřevin, jako je smrk pichlavý, kde bylo tohoto ekologického efektu využíváno pro podsadby cílových dřevin (buk lesní nebo jedle bělokorá apod.) proti celému komplexu mikroklimatických extrémů. A to zvláště u výše položených lesních stanovišť, přičemž tento pozitivní mikroklimatický efekt je natolik významný, že převyšuje efekt ze sníženého světelného požitku v důsledku zástinu porostem náhradních dřevin.
Vlivem přípravného porostu modřínu opadavého na parametry mikroklimatu stanoviště se zabývali vědci z několika institucí při řešení projektu QK21010335 LARIXUTOR „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ“, financovaném Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV MZe).
Výsledky pak shrnuli a publikovali v článku Mikroklimatický účinek přípravného porostu modřínu opadavého na teplotu a vlhkost vzduchu stanoviště ve srovnání s dalšími pěstebně-ekologickými variantami obnovy lesa, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu.
Ve studii se vědci zabývali srovnáním vývoje teploty a vlhkosti vzduchu ve vertikálním gradientu u čtyř variant obnovy lesa: A) samotný přípravný porost modřínu opadavého, B) přípravný porost modřínu opadavého při dvoufázové obnově, který je ve své rozvolněné formě podsázen bukem lesním, C) velkoplošná pokalamitní holá seč a D) obnova s využitím bočního ekologického krytu listnatého porostního pláště obnovovaného lesního porostu.
Srovnání mikroklimatických podmínek vědci provedli na výzkumné ploše Huzová–Dalov (49,8067878N, 17,3598294E) v období vrcholu léta (od 6. července do 10. září 2024), a během denního teplotního vrcholu v rozmezí 10:00–15:00 hodin pro podchycení plné mikroklimatické extremity daných obnovních variant i zjištění jejich potenciálu pro jejich tlumení.
Z výsledků jednoznačně vyplynula schopnost modřínu opadavého tlumit teplotní mikroklimatický extrém volné plochy (resp. pokalamitní holé seče) svým chladicím účinkem v období polední teplotní špičky na vrcholu vegetačního období. Přitom jak ukazují jiné odborné studie, tato schopnost není napříč celou paletou lesních dřevin u všech dřevin zdaleka samozřejmá a může být vyvinuta buď v různé míře, nebo zcela absentovat.
Například smrk ztepilý v růstové fázi mlaziny až tyčkoviny, tuto schopnost napříč různou intenzitou porostní výchovy postrádá, a výrazně se tak liší od břízy bělokoré, která touto schopností chladicího účinku naopak ve vysoké míře napříč různou intenzitou porostní výchovy disponuje.
Avšak tato schopnost je rozdílná i napříč listnatými dřevinami. Například studie jiné prokázaly, že je výrazně vyšší u lípy srdčité než u trnovníku akátu, nebo je vyšší u dubu zimního než u habru obecného a stejně tak je tato schopnost výrazně vyvinuta u buku lesního ve srovnání s duby, kde může rozdíl mezi oběma v denních maximech představovat až 6 °C.
O tom, že modřín opadavý disponuje nadprůměrným chladicím účinkem, pak svědčí i skutečnost, že ve smíšeném zápoji modřínu, dubu a habru byla v poledním teplotním maximu dne v průběhu srpna zjištěna povrchová teplota horní korunové vrstvy ve stejný okamžik výrazně nižší u modřínu než u obou uvedených listnatých dřevin (25,1 °C u modřínu vs. 26,9 °C u dubu vs. 29,7 °C u habru).
Schopnost poskytnout okolí chladicí efekt během horkých období polední teplotní špičky v průběhu teplotního vrcholu vegetačního období je u dřevin obecně dána nejen intenzitou jejich transpirace, ale výrazně i jejich albedem. Právě vysoké albedo je pro modřín charakteristické, což je nezřídka zmiňováno i v kontextu změny teplotní bilance krajiny pod dopady globální klimatické změny v případech, kdy by bylo zastoupení modřínu nahrazováno jinými, ale stálezelenými jehličnatými dřevinami.
Článek Mikroklimatický účinek přípravného porostu modřínu opadavého na teplotu a vlhkost vzduchu stanoviště ve srovnání s dalšími pěstebně-ekologickými variantami obnovy lesa je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2026/2/788
Autoři článku: Pavel Bednář, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav ekologie lesa; Štěpánka Řehořková, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i., Brno, kontakt: e-mail: pavelbednar13@seznam.cz
Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: