Výjimečná krajina Novohradských hor potřebuje vyšší ochranu
18.9.2025
NOVÉ HRADY [Krajina Novohradska]
Krajina Novohradských hor propojující jižní Čechy s Dolními i Horními Rakousy má nezpochybnitelné přírodní a kulturní hodnoty. Především jejich dlouhodobé osídlení vytvořilo specifické prostředí, které nemá jinde v jižních Čechách obdoby. Zaslouží si proto adekvátní systémovou ochranu. Potvrdily to přednášky a diskuse celodenního sympozia „Novohradské hory: krajina odolná i křehká“, které dnes hostila Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na odbornou část navázal večerní kulatý stůl s debatou, při kterém byly s širokou škálou aktérů včetně přírodovědců, místních obyvatel i reprezentantů obcí Novohradska diskutovány možné způsoby ochrany této krajiny, včetně možnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti Novohradské hory.
Sérii přednášek a diskusi „Novohradské hory: krajina odolná i křehká“, které se zúčastnilo téměř 170 zájemců, zaštítil jihočeský hejtman Martin Kuba. Uspořádal ji spolek místních obyvatel Krajina Novohradska ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Biologickým centrem AV ČR a Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity. Svými úvodními slovy sympozium otevřeli náměstek ministra životního prostředí František Talíř, děkan Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity František Vácha, ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer a ředitelka Krajiny Novohradska Hana Bernardová.
Novohradské hory jsou obzvláště bohaté na vodu, která vytváří příhodné podmínky pro množství přírodních druhů i životy lidí. Čistota vod je však ohrožována záměry na další zastavování území, nevhodným zemědělským hospodařením a také tlakem na zvyšování úživnosti rybníků a bývalých nádrží na splavování dřeva. Další obohacování vod o živiny v horních částech povodí Malše by znamenalo významné snížení kvality vody ve vodárenské nádrži Římov, jež je součástí kritické infrastruktury Jihočeského kraje.
Ačkoli se ve velké části místních lesů dlouhodobě hospodaří, ekologická kvalita celku je jedinečná. Národní přírodní rezervace Žofínský prales a navazující porosty navíc reprezentují nejstarší kontinuálně přírodní lesy na kontinentu. Flóra je unikání mimo jiné rostlinami, které nalezneme jen v chráněných oblastech Šumavy a v alpských oblastech. Přesto v Novohradských horách za poslední dvě dekády došlo až k sedmdesátiprocentnímu úbytku zvláště chráněných druhů rostlin, kam patří prha arnika, prstnatec májový či jednokvítek velkokvětý. Důvodem jsou zejména zásadní změny lokalit v důsledku nevhodné péče, zanášení živinami, zarůstáním, přezvěřením honiteb a změnou vodního režimu. Chceme-li místní biodiverzitu zachovat, plošná odborná ochrana je nevyhnutelná.
Domov tu nachází celá řada silně ohrožených druhů živočichů, mezi něž můžeme řadit perlorodku říční, datlíka tříprstého, jeřábka lesního, orla mořského, jeřába popelavého, myšivku horskou, vlka obecného, rysa ostrovida a další. Právě u dobře sledovaných rysů je prokázána populační stagnace způsobená nedostatečnou ochranou například vůči pytláctví. I v případě živočichů jejich přežití závisí na kvalitní systémové ochraně.
Negativní dopady na přírodu, především však na krajinný ráz moderní zástavbou málo dotčeného území mohou přinést developerské a investiční záměry, které se v krajině již objevují. Velkou devizou Novohradských hor je jejich nedotčenost masovým turismem, či dokonce overturismem. Nepromyšlené zásahy do krajiny sledující především ekonomické zájmy a rozvoj nezacíleného turistického ruchu, neúměrné navyšování ubytovacích kapacit prostřednictvím apartmánových hotelů, komerční zábavní parky či nekoordinovaná výstavba v místech zaniklých obcí mohou vést k nevratným proměnám krajiny a ke ztrátě autenticity samotného regionu.
Hodnoty Novohradských hor, jak je definuje spolek Krajina Novohradska, jsou představeny souborem textů „Novohradské hory krajina odolná i křehká“ (v příloze). Autoři zde vykládají význam a jedinečnost území jako celku na základě konkrétních předmětů ochrany, vzácných druhů, krajinných fenoménů, historických souvislostí, ekosystémových služeb a specifických vlastností krajiny klíčových pro život. Soubor má za cíl přinést argumenty k velkoplošné ochraně Novohradských hor a zvědomovat hodnoty tohoto cenného území.
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR řekl: „Pro zachování mimořádné hodnoty území kulturní krajiny po pádu železné opony byla důležitá skutečnost, že ve srovnání se Šumavou se právě Novohradky ocitly v jakémsi zájmovém stínu jejich intenzivního využívání. Ve skutečnosti již tehdy bylo v tichosti probíhajícím majetkovým dělením zaděláno na potíže, jejichž důsledky se začínají projevovat až teď po třech desítkách let. Nyní stojíme před výzvou, jak zachovat nesmírně vzácné přírodní území Novohradských hor. Nejde přitom zdaleka jenom o zachování kvality pitné vody z povodí Malše pro aglomeraci Českých Budějovic. A rozhodně nejde o to vytěsnit člověka z dávno jím využívané kulturní krajiny Novohradska.“
Martin Hais, člen předsednictva spolku Krajiny Novohradska řekl: „Sympozium potvrdilo, že Novohradské hory jsou mimořádně cenné území s jedinečnými regionálními specifiky, které si zasluhuje ochranu. Zároveň ukázalo, jak důležitá je otevřená debata s klíčovými aktéry v regionu o hodnotách Novohradských hor. Proto budeme i nadále usilovat o zprostředkování komunikace mezi různými institucemi státní správy, samosprávami a dalšími klíčovými aktéry v regionu, ale také přinášet srozumitelné a ověřené informace i pro veřejnost.“
Klára Salzmann, krajinářská architekta z Fakulty architektury ČVUT doplnila: „Každá krajina musí mít své lidi. Lidi, pro které je krajina domovem, a pečují o ni. Určitě je nejjednodušší mít babičku a dědečka, kteří vám vaši krajinu s láskou předají. Zde vznikl vztah nový a není o nic slabší. Je to o spolupráci, komunitním životě, sdílením péče a společným sněním o naší krajině pro naše děti.“
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout