Kosmetika obsahuje toxické ftaláty
21.11.2002
PRAHA/STOCKHOLM/LONDÝN [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: Lenka Mašková, tel: 604 318 563
Ftaláty působí řadu vážných zdravotních problémů. Patří mezi ně například vrozené vady mužských pohlavních orgánů, nižší kvalita spermií, kontaminace mateřského mléka a následné vlivy na ještě nenarozené potomky. „Chemikálie, které působí na lidské zdraví takovým způsobem, by neměly být v žádném případě obsaženy v kosmetických přípravcích. Mnozí jedinci jsou vystaveni mnohonásobným dávkám ftalátů, pokud užívají větší množství kosmetických přípravků Také lidé zaměstnaní ve výrobě kosmetiky přijímají až 3 krát více ftalátů než je průměrná dávka“, říká Helen Lynn z Women´s Environmental Network (2). Výrobci nemusejí uvádět obsah ftalátů na etiketě výrobku, proto je pro spotřebitele nemožné se jim dobrovolně vyhnout.
Dva ze sledovaných ftalátů – DEHP a DBP (di-2-ethylhexylftalát a di-n-butylftalát) – jsou již v Evropské unii zakázány pro použití v dětských hračkách. 7. listopadu navíc Evropská komise podpořila zákaz těchto dvou ftalátů také v kosmetických přípravcích. „Nové nařízení o zákazu ftalátů v kosmetice je důležitým krokem vpřed. Přesto musíme udělat více, abychom ochránili spotřebitele i životní prostředí od tohoto zbytečného rizika. Všechny ftaláty v kosmetických a jiných výrobcích mohou znásobit škody na lidském zdraví i životním prostředí“, říká Per Rosander z Health Care Without Harm (3). V České republice jsou ftaláty legislativně omezeny pouze v hračkách pro děti do tří let.
Ftaláty se řadí mezi skupinu chemických sloučenin, které jsou často užívány jako změkčovadla při výrobě PVC. V kosmetickém průmyslu slouží k zvýraznění vůně, jako rozpouštědla nebo k denaturalizaci alkoholu. Ftaláty se do kosmetických výrobků také mohou dostat z měkčeného PVC obalu, v jehož struktuře nejsou chemicky vázány. „Naše studie ukazuje, že některé kosmetické firmy prodávají i výrobky bez ftalátů. To znamená, že existují i jiné, stejně finančně náročné výrobní procesy. Proto požadujeme, aby kosmetický průmysl okamžitě zastavil používání ftalátů a pozměnil způsob výroby, jenž by vedl k úplnému vyřazení ftalátů z kosmetiky“, dodává Mikael Karlsson, president Švédské společnosti pro ochranu přírody. Autoři studie dále požadují, aby se výrobci zavázali odstranit ftaláty ze svých výrobků, a v mezidobí uváděli jejich obsah na etiketách. Současně by měli nahradit PVC obaly jiným plastem či materiálem.
Sdružení ARNIKA se kromě osvěty o vlivech PVC a ftalátů dlouhodobě věnuje kampani "Zdravotnictví bez PVC", kde se ftaláty do lidského těla dostávají z výrobků z PVC či do ovzduší z PVC podlahových krytin.
Poznámky:
1) Studii "Pretty Nasty - Phthalates in European Cosmtic Products" zadaly organizace Women´s Environmental Network ve Velké Británii a Švédská společnost pro ochranu přírody ve spolupráci s mezinárodní organizací Health Care Without Harm (jejímž členem je v ČR sdružení ARNIKA). Studie testovala přítomnost ftalátů ve 34 výrobcích předních kosmetických firem prodávaných ve Švédsku a Velké Británii, které jsou ale dostupné i v českých obchdodech. Parfémy, deodoranty, vlasová tužidla, gely na vlasy a laky na vlasy prošly testem, zda obsahují jeden a více z 6 sledovaných ftalátů. Ftaláty byly nalezeny v 27 ze 34 testovaných výrobků (79%) a více než polovina vzorků (53%) obsahovala dva a více ftalátů. Množství ftalátů obsažených v kosmetických výrobcích se pohybuje od několika miliontin až do 2%. Produkty jako deodorant Rexona 24 h či Fructis Style tužidlo obsahovaly vysoké množství několika ftalátů.
2) Women´s Environmental Network je mezinárodní koalicí založenou v roce 1998, která propojuje aktivity různých občanských organizací zabývajících se problematikou životního prostředí a zdraví. Věří, že ženy mají právo na informace, které jim umožní spravedlivý výběr s ohledem na své zdraví a životní prostředí, a že princip předběžné opatrnosti přispěje ke zdravější populaci i planetě. Informace na internetu na http://www.wen.org.uk/
3) Health Care Without Harm je koalicí více než 350 organizací z celého světa, které se snaží o to, aby zdravotní péče byla v souladu s trvale udržitelným způsobem života. Mezi členy HCWH patří pracovníci ve zdravotnictví, lékařská zařízení, doktoři, environmentální organizace a další. Patří k nim namátkou mezinárodní organizace Doktoři pro životní prostředí, Americká asociace lékařských sester, Asociace švýcarských nemocnic. Více informací lze získat na adrese www.noharm.org