Generace v ohrožení – za reprodukční poruchy mohou i toxické látky v životním prostředí

24.11.2008
ÚSTÍ NAD LABEM [Arnika - program Toxické látky a odpady]
Autor: Zora Kasiková, tel: +420 222 781 471

Knihu Generace v ohrožení, zabývající se účinky reprotoxických (reprodukci ohrožujících) látek, představil dnes v Ústí nad Labem její autor, americký toxikolog Ted Schettler M.D. (1). „V České republice se vliv reprotoxických látek podceňuje i přesto, že se čas od času objeví zprávy o tom, že právě přítomnost toxických látek v životním prostředí je jedním z důležitých faktorů způsobujících neplodnost mužů. Tedy téma pro vymírající evropskou populaci navýsost aktuální,“ řekla k významu českého vydání knihy tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková.

„Právě v Ústí nad Labem se v životním prostředí vyskytují například výrazné koncentrace hexachlorbenzenu. Severočeské hnědouhelné elektrárny pak vypouštějí do ovzduší ročně několik set kilogramů těžkých kovů, jak dokládá nedávno zveřejněný žebříček největších znečišťovatelů těmito látkami v kraji (2). Všechno to jsou látky reprotoxické, a proto považujeme tuto knihu za poučnou a přínosnou právě pro lidi žijící v Ústeckém kraji, hlavně však pro ty, kdo rozhodují o povoleních pro zdejší průmyslové podniky anebo zde pracují jako odborníci na různých úřadech a institucích,“ zdůvodnil vztah knihy k problémům Ústeckého kraje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady ze sdružení Arnika, jež překlad knihy vydává v rámci své kampaně Budoucnost bez jedů.

Lidé se v knize Generace v ohrožení (Generations at Risk) dočtou především o tom, jaký je obecný mechanismus působení toxických látek na reprodukci u lidí a jak se dívat na studie, které zkoumají tento aspekt, ale i dopad chemických látek na zdraví lidí a životní prostředí obecně. Přestože kniha ve Spojených státech vyšla již v roce 2000, představuje stále nejucelenější dílo v této oblasti, které je zároveň srozumitelné i pro laické čtenáře.

Motivy k napsání knihy popisuje Ted Schettler takto: „Rozvíjející se věda ve stále větší míře odhaluje, že reprodukci a vývoj plodu, kojence a dítěte může ovlivnit vystavení znečišťujícími látkám v životním prostředí. Případy neplodnosti, potratů, nízké porodní váhy a některých poruch u narozených dětí narůstají co do počtu v mnoha částech světa. Důležitá data z pokusů a epidemiologických studií u lidí poskytují věrohodné důkazy o souvislosti nárůstu těchto poruch se škodlivinami v životním prostředí. Například olovo, rtuť a některé syntetické chemické látky včetně neurotoxických pesticidů mimo další své vlivy ovlivňují vývoj a funkce mozku vyúsťující v problémy se sníženou pozorností, zhoršenou pamětí a schopností učit se. Některé studie ukazují mechanismus, jak k tomu dochází. Chtěli jsme tyto objevy a znalosti shrnout do jedné knihy, která by byla zároveň užitečná pro čtenáře s různým vzděláním a zaměřením. Nejdůležitějším sdělením knihy mělo být, že úspěšná reprodukce a normální vývoj plodu a dítěte mohou být ohroženy působením mnoha různých častých látek kontaminujících životní prostředí. Vyvíjející se plod a dítě jsou obzvláště vnímavé i na vystavení toxickým látkám v koncentracích, které nemají žádný pozorovatelný dopad na dospělé lidi. Někdy důsledky vystavení toxickým látkám v dětství poznamená jedince na celý život“.

Jednou z toxických látek, u kterých je prokázán škodlivý vliv na lidskou reprodukci, je hexachlorbenzen. Ten se do životního prostředí dostává i v důsledku provozu ústecké Spolchemie, kde vzniká jako vedlejší produkt při výrobě chlororganických rozpouštědel, například tetrachlorethylenu. Právě Spolchemie je největším bodovým původcem hexachlorbenzenu společně s pentachlorbenzenem a hexachlorbutadienem. Přes půl tuny těchto látek produkuje ústecká chemička v podstatě každý rok (3) v podobě odpadů, které se potom odvážejí ke spálení. „Jejich spalováním však vznikají další reprotoxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích – dioxiny. Lepší by proto bylo, kdyby se Spolchemie vzniku hexachlorbenzenu vyhnula,“ navrhnul řešení problému Petrlík.

V rámci turné po České republice představí Ted Schettler svou knihu postupně v Ústí nad Labem, v Jihlavě, Ostravě a v Praze. V Ostravě se navíc setká v rámci přednášky a diskuze se studenty na Fakultě zdravotnických studií Ostravské univerzity.

Kniha Generace v ohrožení vyjde v České republice před Vánoci, nyní je možné objednávat ji na adrese arnika@arnika.org (cena 145 Kč). Od poloviny prosince bude rovněž k dostání v knihkupectví Beran, Dlouhá 3458/2A v Ústí nad Labem.

(1) Ted (Theodore) Schettler, M.D., M.P.H., je americký toxikolog a uznávaný odborník na reprodukční a vývojové vady, neurotoxicitu a další zdravotní problémy, jež mají svůj původ v životním prostředí. Vystudoval lékařství na univerzitě Case Western Reserve a veřejné zdraví na Harvardské univerzitě. Jeho knihy Generations at Risk a in Harm’s Way: Toxic Threats to Child Development rozebírají znalosti či podezření, jež mají odborníci o příčinách problémů, pocházejících ze životního prostředí, od poruch učení po onemocnění rakovinou. Je vědeckým ředitelem americké SEHN (Science and Environmental Health Network, www.sehn.org), je aktivní v sítích mezinárodních organizací jako například HCWH - Health Care Without Harm a zasedal v poradním sboru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Národní akademie věd.

(2) Źebřícek reprotoxických látek (bez oxidu uhelnatého) pro Ústecký kraj

Průmyslové provozy, které v Ústeckém kraji v roce 2007 vypustily nejvíce reprotoxických látek (poškozujících rozmnožování), kromě oxidu uhelnatého Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie[i] a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arsen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý (pozn.: zahrnutý až v tabulce č. 6), pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny. V naprosté většině případů však do pořadí v Ústeckém kraji zasáhly emise těžkých kovů (především rtuti, kadmia a arzenu).

(3) Graf ukazující vývoj množství hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu a pentachlorbenzenu v přenosech odpady z ústecké Spolchemie (údaje v kg) je ke stažení ZDE. Sestaveno podle dat ohlášených Spolchemií do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) – http://www.irz.cz.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: