Ředitelství silnic a dálnic neuspělo s kasační stížností o MÚK Kuřim

27.10.2025
[Děti Země]

Úřady musejí posoudit i alternativní tvar křižovatky na silnici I/43 s nižší plochou

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22. října 2025, spis. zn. 6 As 121/2025 zamítl kasační stížnost Ředitelství silnic a dálnic proti rozsudku Krajského soudu v Brně, který na základě žalob Dětí Země a dalších dvou spolků zrušil 11. července 2025 rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení škodlivého zásahu do biotopů sedmnácti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů plánovanou mimoúrovňovou křižovatkou východně od Kuřimi na silnici I/43 severně od Brna. Soud zamítl všechny čtyři body stížnosti.

„Zamítavý rozsudek jsme očekávali, neboť ze strany ŘSD šlo spíše o zoufalý pokus zvrátit ustálený právní názor soudu, že pokud stavba neprojde úplným hodnocením vlivů na životní prostředí, tak se v řízení o povolení škodlivého zásahu do cenných biotopů musí pečlivě posoudit, zda neexistuje jiné řešení s nižším zásahem. Zde totiž k řádnému porovnání různých křižovatek nedošlo, ačkoliv již od roku 2019 je známá jednodušší varianta mimoúrovňové křižovatky s menším záborem půdy,“ vysvětluje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Podle Patrika stížnost ŘSD zavádějícím způsobem tvrdila, že když aktualizované Zásady územního rozvoje kraje již zamítly alternativní dopravní koncepci spolků z roku 2019 s jinými mimoúrovňovými křižovatkami na silnici I/43 u Podlesí a u Kuřimi, tak jejich lepší varianty neexistují.

Přitom se schválilo jen vymezení dopravního koridoru, v němž lze pro vylepšení silnice I/43 z Brna do Kuřimi postavit křižovatky i s nižšími škodlivými zásahy.

„NSS také potvrdil, že povolený škodlivý zásah ministerstvem a krajským úřadem v Brně neobsahoval řádný způsob kontroly odchytu a manipulace s chráněnými druhy živočichů při jejich vypuštění na vhodné lokality. Navíc tyto kontroly musí provádět krajský úřad, nikoliv ekologický dozor ŘSD,“ popisuje Patrik další část rozsudku.

Třetím důvodem zamítnutí stížnosti bylo potvrzení názoru krajského soudu, že chyběly konkrétní důvody, proč ekologický dozor nemůže vést ekologický deník, který se vede třeba u dálnice D1 u Přerova a D11 na Polsko. NSS nakonec zamítl i tvrzení ŘSD, že tyto tři vady rozhodnutí MŽP nejsou tak významné, neboť naopak jsou.

NSS se při rozhodování opíral i o rozsudky, které byly vydány na základě žalob Dětí Země proti nezákonným škodlivým zásahům plavebního kanálu u Přelouče, dálnice D3 z Voračic do Nové Hospody, obchvatu Žebětína a mimoúrovňové křižovatky u Podlesí na I/43, která má být asi 1,5 kilometru jižně od MÚK Kuřim.

Z letáků ŘSD z 6/2025 vyplývá, že žádost o vydání společného povolení pro křižovatky u Podlesí (311 mil. Kč) a u Kuřimi (280 mil. Kč) byla zaslána v červnu 2024 a že jejich výstavba má údajně probíhat v letech 2028 až 2029.


* * * * * * * * * * * *


I. Průběh správního a soudního řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů 17 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem „I/43 MÚK Kuřim, východ“ (2 roky)


22.12.2023 = Ředitelství silnic a dálnic, s. p., zasílá žádost o vydání rozhodnutí
08.02.2024 = Krajský úřad Jihomoravského kraje oznamuje spolkům zahájení řízení
20.05.2024 = Děti Země zasílají vyjádření
20.06.2024 = KÚ Jihomoravského kraje povoluje škodlivý zásah do cenných biotopů se 16 podmínkami
16.07.2024 = Děti Země zasílají odvolání
11.03.2025 = Ministerstvo životního prostředí odvolání všech deseti spolků zamítá a rozhodnutí KÚ mění

21.04.2025 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají žalobu
22.04.2025 = Děti Země zasílají žalobu
11.07.2025 = Krajský soud v Brně rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ruší (spis. zn. 29 A 27/2025)
20.08.2025 = Ředitelství silnic a dálnic, s. p., zasílá k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost
22.10.2025 = NSS kasační stížnost Ředitelství sinic a dálnic, s. p., zamítá (spis. zn. 6 As 121/2025)


II. Průběh správního a soudního řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů 14 zvláště chráněných druhů organismů (1 R + 13 Ž) záměrem „I/43 Podlesí – obchvat“ (2 roky)


20.03.2023 = Ředitelství silnic a dálnic, s. p., zasílá žádost o vydání rozhodnutí
31.03.2023 = Krajský úřad Jihomoravského kraje oznamuje spolkům zahájení řízení
10.11.2023 = KÚ Jihomoravského kraje povoluje škodlivý zásah do cenných biotopů se 14 podmínkami
05.12.2023 = Děti Země zasílají blanketní odvolání
29.01.2024 = Děti Země zasílají odůvodnění odvolání
27.08.2024 = Ministerstvo životního prostředí odvolání všech devíti spolků zamítá a rozhodnutí KÚ mění

27.09.2024 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají žalobu
02.10.2024 = Děti Země zasílají žalobu
19.12.2024 = Krajský soud v Brně obě žaloby zamítá (spis. zn. 29 A 101/2024)
06.01.2025 = Děti Země zasílají k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost
10.01.2025 = spolky Spokojené Díly, z. s., a Občané Malhostovic za Optimalizovanou D43, z.s., zasílají stížnost
04.04.2025 = NSS rozsudek krajského soudu i rozhodnutí MŽP ruší (spis. zn. 10 As 3/2025)


III. Výtah z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2025, č. j. 6 As 121/2025 – 62, kterým byla zamítnuta kasační stížnost Ředitelství silnic a dálnic, s. p., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2025, č. j. 29 A 27/2025 – 237 o zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 11. 3. 2025 o změně rozhodnutí krajského úřadu v Brně ze dne 20. 6. 2024 o povolení škodlivého zásahu do biotopů 17 zvláště chráněných druhů a rodů živočichů záměrem „I/43 MÚK Kuřim, východ“


Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z dne 22. 10. 2025, č. j. 6 As 121/2025 – 62 uvádí mj. toto:

„III.1 Existence jiného uspokojivého řešení

[25] Ve shodě s krajským soudem Nejvyšší správní soud uvádí, že skutkově i právně obdobnou věcí se ve své rozhodovací činnosti zabýval v nedávné době, a sice konkrétně v rozsudku ze dne 4. 4. 2025, č. j. 10 As 3/2025-143, č. 4686/2025 Sb. NSS (dále též „rozsudek I/43 Podlesí – obchvat“). V něm Nejvyšší správní soud posuzoval přestavbu křižovatky I/43 Podlesí – obchvat, která se nachází v blízkosti nyní řešeného záměru a je společně s nyní posuzovaným záměrem přímo součástí programu odstranění dopravních závad na komunikaci I/43.


[26] Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 10 As 3/2025-143 ve věci I/43 Podlesí – obchvat potvrdil závěry, které plně dopadají i na nyní posuzovanou věc... orgány ochrany přírody se v následném řízení o výjimce z druhové ochrany při posuzování podmínky, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, nemohou odmítnout zabývat jinými variantami záměru než tou, kterou předložil žadatel. Podmínku nelze považovat za splněnou jen na základě výsledku zjišťovacího řízení, podle kterého záměr v podobě předložené žadatelem nebude mít významný vliv na životní prostředí.


[28] K výše uvedenému však Nejvyšší správní soud ve shodě závěry rozsudku č. j. 10 As 3/2025-143 konstatuje, že Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (ve znění 1. aktualizace) pro nyní zkoumaný záměr „pouze“ vymezily koridor, aniž se při jejich pořizování (...) posuzovaly a porovnávaly varianty, jak má mimoúrovňová křižovatka v rámci tohoto koridoru konkrétně vypadat... Záměr následně nebyl posuzován ani v procesu EIA...

Správní orgány proto byly povinny se odlišnou podobou křižovatky zabývat a reagovat na námitky vznesené žalobci v předchozím řízení... byly povinny ověřit, zda stěžovatel dostatečně vysvětlil a doložil, proč jako nejvhodnější řešení vybral právě tu variantu podoby mimoúrovňové křižovatky, k níž směřuje jeho žádost. Pokud to sám stěžovatel neučinil, měl jej žalovaný vyzvat, aby se k variantě zmiňované žalobci vyjádřil...


[29] Nejvyšší správní soud současně ve shodě se závěry vyslovenými v rozsudku č. j. 10 As 3/2025-143 ve věci I/43 Podlesí – obchvat nepřehlédl, že dřívější varianta Ing. Kalčíka z roku 2019 je součástí návrhu dopravního řešení širšího území na sever od Brna, která počítala s rozšířením silnice I/43 na čtyři pruhy. Byť takové komplexní řešení nakonec nebylo vybráno a zapracováno do zásad územního rozvoje, neznamená to, že lze bez dalšího odmítat i každý dílčí návrh do něj zahrnutý.

Z hlediska posouzení této dřívější varianty jako možného uspokojivého řešení je totiž podstatné zejména to, v jaké části koridoru má být mimoúrovňová křižovatka umístěna (jaké konkrétní území zabere) a jak má v navržené podobě vypadat (a tedy i jak velké území zabere)...


[30] Věcnou argumentaci k variantě odkazované žalobci nicméně stěžovatel uplatnil až v kasační stížnosti a z části též při ústním jednání před krajským soudem. Tímto způsobem však již nelze zhojit nedostatek věcného vypořádání ze strany žalovaného, které absentuje v napadeném rozhodnutí... Takové úvahy měl stěžovatel tvrdit a doložit ve správním řízení, nikoli až v kasační stížnosti.


[33] (...) Orgány ochrany přírody sice nemají možnost předložený záměr upravit či změnit, avšak jsou povinny žádost o výjimku zamítnout, pokud žadatel neprokáže, že právě záměr v předložené podobě je z hlediska tvrzeného veřejného zájmu jediným uspokojivým řešením. Uvedené závěry převzala i navazující judikatura (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2025, č. j. 6 As 355/2023-41).


III.2 Eurokonformní výklad směrnice o stanovištích

[36] Stěžovatel dále nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že rozhodnutí žalovaného neobsahuje náležité vymezení podmínek a způsobu kontroly odpovídajících požadavkům unijní úpravy.


[39] Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že implementace směrnice neproběhla v plném rozsahu, čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice o stanovištích nebyl do zákona o ochraně přírody a krajiny (do § 56) implementován dostatečně přesně...


[48] (...) Kontrola nesmí být pouhou formální součástí rozhodnutí bez skutečného vlivu na ochranu přírody (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2024, č. j. 5 As 292/2023-62).


[55] V návaznosti na výše uvedené tak je nutno přisvědčit závěrům krajského soudu, že správní orgány dostatečně nevymezily podmínky odebírání a držení zvláště chráněných druhů živočichů. V rozhodnutí neuvedly žádné povolené či nepovolené prostředky, způsoby ani metody odchytu. Nijak také nevymezily způsob a délku držení odchycených živočichů ani blíže nevymezily lokality, na které by mohli být odchycení jedinci vypuštěni. Správní orgány vše ponechávají na úvaze biologického dozoru...


[58] V prvostupňovém rozhodnutí jsou kontrolní mechanismy vymezeny nekonkrétně, bez časového určení, anebo jsou svěřeny převážně přímo biologickému dozoru... Primární kontrolu dodržování podmínek stanovených ve výjimce ze zákazů chráněných živočichů však je povinen provádět přímo orgán ochrany přírody (viz již odkazovaný rozsudek č. j. 6 As 355/2023 – 41)... Kontroly vymezené žalovaným by pak probíhaly ex post, tedy až po odchytu a přenosu chráněných živočichů. Nemohly by tedy vést k účinnému ověření a zajištění dodržení stanovených podmínek (...) a tím i k účinné ochraně zvláště chráněných druhů živočichů.


III.3 Ekologický deník

[60] Krajský soud dále v napadeném rozsudku žalovanému vytkl, že se nevypořádal s námitkou žalobce c), který žádal doplnění podmínky týkající se vedení ekologického deníku. Žalovaný na tuto námitku reagoval poukazem na duplicitu údajů evidovaných ve stavebním deníku...


[61] Žalobce c) žádal o doplnění podmínky vedení ekologického deníku (vedeného průběžně biologickým dozorem) z důvodu usnadnění přístupu veřejnosti k těmto informacím... V odvolání žalobce také vysvětloval rozdíl mezi stavebním deníkem a tzv. ekologickým deníkem. Jelikož žalovaný v rozhodnutí o odvolání pouze uvedl, že tytéž záznamy se evidují ve stavebním deníku nebo v dokumentaci o naplňování zájmů ochrany přírody, je zřejmé, že se s uplatněnou odvolací námitkou náležitě a přezkoumatelně nevypořádal...


III.4 Intenzita a závažnost pochybení

[62] Stěžovatel nakonec namítal, že i kdyby se správní orgány vytýkaných pochybení skutečně dopustily, nejednalo se o natolik závažná pochybení, která by měla vést ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného.


[64] V nynější věci však Nejvyšší správní soud (ve shodě s krajským soudem) dospěl k závěru, že vytýkaná pochybení dosáhla takové intenzity, která důvodně vedla ke zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení mu věci k dalšímu řízení, v němž bude povinen vytýkaná pochybení napravit...

Žalovaný v dalším řízení, potvrdí-li a náležitě odůvodní závěr, že odlišná podoba křižovatky nepředstavuje jiné uspokojivé řešení (a tedy výjimku znovu povolí), bude přinejmenším povinen provést úpravu a doplnění podmínek udělené výjimky, včetně vymezení kontrolních mechanismů v souladu se závazným právním názorem krajského soudu i Nejvyššího správního soudu.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: