Děti Země mají výhrady k povolení nového přístaviště v Kroměříži

6.3.2026
[Děti Země]

Místo modernizace stávajícího se má postavit nové a ještě obrovský přístav

Děti Země nesouhlasí s výstavbou nového přístaviště v Kroměříži, neboť kousek od toho plánovaného již jedno existuje a ani nebyl prokázán veřejný zájem na jeho realizaci, který by byl převažující a naléhavý nad zájmem ochrany tří zvláště chráněných druhů živočichů. Navíc se za městem plánuje postavit obrovský přístav pro osmdesát soukromých rekreačních lodí.

Děti Země proto v únoru 2026 proti povolení přístaviště stavebním úřadem v Kroměříži zaslaly se spolkem Egeria odvolání, o němž rozhodne krajský úřad ve Zlíně.

„Stávající přístaviště v Kroměříži není podle nás příliš využívané, takže by nanejvýš stačilo k němu postavit bezbariérovou cestu a neutrácet asi třicet pět miliónů korun za nové, kvůli kterému se musí vykácet jeden strom a škodlivě zasahovat do biotopů tří zvláště chráněných druhů živočichů, jakými jsou mlž velevrub malířský a ryby ouklejka pruhovaná a jelec jesen,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Nové přístaviště v Kroměříži má představovat molo délky 60 metrů pro tři až dvanáct lodí na soukromou rekreační plavbu, které se má stavět od září 2026 do září 2027 s nákladem asi 34,4 mil. Kč.

Má jít přitom o jedno z mnoha plánovaných nových přístavišť a přístavů na Baťově kanálu délky 53 km jako součást jeho prodloužení o 12 km do Kroměříže a o 7 km do Hodonína na celkovou délku 72 km. Náklady mají být nyní až kolem 2 mld. Kč.

„Pokud má náš stát obrovské dluhy, tak by za asi dvě miliardy korun neměl dotovat vodní zábavu novými přístavy a přístavišti na Baťově kanále. Navíc Ředitelství vodních cest v povolovacím řízení neprokázalo, že existuje nějaký konkrétní naléhavý a převažující veřejný zájem na výstavbu většího přístaviště, než které tam je, neboť zájem lidí o návštěvu Kroměříže je značný i se současným přístavištěm,“ argumentuje dále Patrik.

Děti Země se v odvolání proti povolení přístaviště opírají také o zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu z března 2022, podle níž u varianty s výstavbou nových přístavů a přístavišť na kanále pro soukromou vodní rekreaci a rozšíření jeho trasy o 19 km nebyly prokázány ekonomické a ani společenské přínosy a navíc je nejrizikovější.

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 s názvem „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ z března 2022 uvádí mj. toto:

„Při prokazování efektivnosti projektů se ŘVC opíralo především o odhady nárůstu počtu turistů a jejich útrat v důsledku realizace projektů. Nestanovilo ale informační zdroje ani postupy pro ověření věrohodnosti a objektivnosti předpokladů, z nichž vycházelo... Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost... MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo...“


* * * * * * * * * * * *


I. Průběh řízení o povolení přístaviště Kroměříž s kácením 1 ks stromu a se škodlivým zásahem do biotopů a jedinců tří zvláště chráněných druhů živočichů (od 3/2025)


28.03.2025 = Ředitelství vodních cest ČR zasílá žádost o povolení přístaviště podle zákona č. 283/2021 Sb.
15.05.2025 = KÚ ve Zlíně veřejnou vyhláškou oznamuje zahájení řízení
26.05.2025 = Děti Země zasílají podle zákona č. 100/2001 Sb. přihlášku do řízení a vyjádření
16.06.2025 = Děti Země zasílají vyjádření

16.06.2025 = spolek Egeria zasílá vyjádření
11.12.2025 = KÚ ve Zlíně vydává povolení
12.01.2026 = Děti Země zasílají blanketní odvolání, které 02.02.2026 doplňují o důvody
13.01.2026 = spolek Egeria zasílá blanketní odvolání, které 02.02.2026 doplňuje o důvody


II. Přehled hlavních staveb na Baťově kanále s cílem ho modernizovat a prodloužit jeho trasu z 53 km na 72 km za asi 2 mld. Kč (mapa zde https://mapy.com/s/mekamogove)


01) rozšíření stávajícího přístaviště Hodonín
02) přístav Hodonín
03) přístaviště Zarazice
04) rozšíření přístavu Veselí nad Moravou (a přístupová silnice, lodní zdvihadlo a prokopání asi 350 m kanálu)
05) přístav Slovácko ve Starém Městě
06) přístav Pahrbek v Napajedlech
07) plavební komora Bělov s rybím přechodem
08) rozšíření stávajícího přístaviště Kvasice
09) přístav Kroměříž
10) „druhé“ přístaviště Kroměříž


III. Výtah ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu č. 21/03 „Peněžní prostředky státu a Evropské unie určené na podporu rekreační plavby“ z 3/2022 k potřebě rozvoje rekreační plavby na Vltavě, Labi a na Baťově kanálu (zde https://nku.cz/assets/kon-zavery/k21003.pdf)


„Poskytování a čerpání peněžních prostředků státu a EU určených na rozvoj rekreační plavby provázejí nedostatky, které snižují účelnost, hospodárnost a efektivnost jejich využití...

Vyhodnocením skutečných přínosů projektů ani celkových výsledků financování rozvoje rekreační plavby z peněžních prostředků státu a EU se MD nezabývalo...

ŘVC při přípravě projektů a MD při jejich schvalování nevytvořily předpoklady pro objektivní vyhodnocení jejich výsledků a přínosů, tedy i účelnosti a efektivnosti peněžních prostředků vynaložených na jejich přípravu a realizaci...

MD i ŘVC zdůvodňují potřebnost a efektivnost projektů na podporu rozvoje rekreační plavby především přínosy z rozvoje cestovního ruchu. Ty jsou ale podmíněny řadou dalších opatření spadajících do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále také „MMR“).

Efektivnost infrastrukturních projektů na podporu rozvoje rekreační plavby, které NKÚ zkontroloval, ŘVC dokládalo analýzami opírajícími se především o přínosy z cestovního ruchu. O ně se opírají i souhrnná hodnocení očekávané efektivnosti investic na podporu rozvoje rekreační plavby a osobní lodní dopravy.

Tato souhrnná hodnocení vycházejí z ohodnocení atraktivity turistických cílů v blízkosti navržených přístavů a přístavišť a z předpokladu nárůstu zájmu o tyto turistické cíle díky jejich dostupnosti vodní dopravou...

Při prokazování efektivnosti projektů se ŘVC opíralo především o odhady nárůstu počtu turistů a jejich útrat v důsledku realizace projektů. Nestanovilo ale informační zdroje ani postupy pro ověření věrohodnosti a objektivnosti předpokladů, z nichž vycházelo...

Výsledkem Hodnocení ekonomické efektivnosti rekreační plavby na Baťově kanále z června 2019 (...) byl návrh čtyř variant dalšího rozvoje. Jako nejefektivnější z nich byla vyhodnocena varianta č. 4 s celkovými investičními náklady 36 mil. Kč spočívající pouze v dokončení sítě přístavišť bez výstavby přístavů a plavebních komor Bělov a Rohatec. Varianta měla nejvyšší efektivnost a zároveň nejnižší citlivost na změnu kritických proměnných (je efektivní až do navýšení nákladů o 74,83 % nebo snížení poptávky o 36,31 % oproti předpokladům).

Oproti tomu nejnákladnější varianta č. 1 počítala s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč, měla nejnižší efektivnost a byla nejrizikovější (přestává být efektivní při navýšení nákladů o 28,76 % nebo při snížení poptávky o 21,03 %). V závěru hodnocení přitom byla za nejvhodnější variantu označena nejméně efektivní varianta č. 1 s odvoláním na „dosažení vytyčených cílů v rozvoji Baťova kanálu“, zejména posílení turistického ruchu.

MD následně nejméně efektivní variantu č. 1 schválilo... Nepředložilo ale žádný doklad, v němž by byly cíle pro rozvoj Baťova kanálu konkrétně stanoveny a k těmto cílům uvedlo jen obecné a nekonkrétní informace.

Postup, kdy MD o přípravě a realizaci projektů na Baťově kanálu s celkovými investičními náklady 1 194,0 mil. Kč rozhodovalo podle nejasných kritérií... nepovažuje NKÚ za transparentní...

Výběr nejnákladnější, nejméně efektivní a přitom nejrizikovější varianty bez náležitého a přezkoumatelného zdůvodnění není v souladu s právním předpisem.

Takovýto postup je spojen s významným rizikem neúčelného a neefektivního vynakládání peněžních prostředků státu a EU na přípravu a realizaci projektů s přínosy vázanými na dokončení jiných projektů, jejichž realizace je z různých důvodů odkládána...“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: