S podporou ČRA pomáhá Člověk v tísni v Zambii místním zemědělcům zvýšit odolnost vůči změně klimatu a zajistit potravinovou bezpečnost

23.7.2024
Praha [Česká rozvojová agentura]
Autor: Filip Šebek

Kvůli ničivým suchům, která ovlivnila období sklizně v letech 2023–2024, utrpěla řada farmářů v Zambii velké ztráty. S podporou ČRA realizuje společnost Člověk v tísni projekt Bioplynovou technologií k vyšší odolnosti komunit v Západní provincii Zambie. Ten pomáhá místním lidem zvýšit odolnost vůči změně klimatu a zajistit potravinovou bezpečnost malých farmářů v regionu, a to prostřednictvím technologie bioplynu. Jeho cílem je zlepšit přístup k čisté, udržitelné energii a organickým hnojivům a přispět ke zvýšení zemědělské produkce, příjmů a zlepšení potravinové situace drobných farmářů. Například formou tzv. biokalu.

Situace kvůli ničivým suchům byla vážná především v Západní provincii. Tento region čelí tradičně různým znevýhodněním, jako je například velká vzdálenost od hlavního města, špatná dostupnost nebo závislost živobytí na farmaření. Navíc se tato oblast potýká s dopady klimatických změn. Hlavními cíli projektu Bioplynovou technologií k vyšší odolnosti komunit v Západní provincii Zambie je proto snaha o zvýšení povědomí a poptávku drobných farmářů po technologii bioplynu, zlepšení kapacity zedníků, kteří bioplynárny staví, vytvoření finanční schéma pro technologii bioplynu a v neposlední řadě také zlepšení znalosti farmářů o využití bioplynu.

Domácnosti mají v této oblasti komplikovaný přístup také k zemědělským prostředkům, jako jsou například hnojiva. Navíc se potýkají s nepříznivými klimatickými podmínkami, špatnou kvalitou půdy, nedostupností výnosných trhů, špatnou kvalitou služeb a technologií. Tyto faktory mají vliv na zemědělskou produktivitu, produkci a příjem farmářů. Přispívají také k výskytu chronické podvýživy a potravinové nejistoty.

V rámci projektu bylo proto podpořeno 20 drobných farmářů, aby si mohli vytvořit takzvanou modelovou zahradu. Každý z nich dostal 25 kg semínek rajčat, zelí a řepky a na podporu růstu také 500ml insekticidů a 1 kg fungicidů. Především byl ale kladen důraz na využití biokalu – vedlejšího produktu z bioplynáren – jako organického hnojiva. Biokal má totiž řadu různých výhod: zlepšuje zemědělskou produktivitu a výnosy a snižuje míru degradace půdy a životního prostředí. Je to efektivní organické hnojivo, které zvyšuje výnosy v zemědělství i v akvakultuře, a zlepšuje tak potravinovou bezpečnost a soběstačnost.

Rostliny, které farmáři zasadili dříve s vidinou pravidelných srážek, kterých se nakonec nedočkali, většinou nepřežily kvůli suchům. Ale sazenicím, které vysázeli později s přídavkem biokalu, se daří mnohem lépe. To potvrzuje také farmář Chris Mulope Mubiana. „Tady je vidět, jak důležitý biokal je. Všechny rostliny jsou zelené! Biokal tedy opravdu funguje. Včera jsme sklidili hodně zeleniny a vzali jsme ji na trh na prodej. A vydělali jsme si 400 Kwacha (cca 350 Kč),“ říká Chris Mulope Mubiana a dodává: „Když se pozorněji podíváte na zahradu a na rostliny pohnojené biokalem, zjistíte, že se na nich neobjevuje skoro žádný hmyz. Zároveň jsme si všimli, že díky biokalu nepostihují rostliny ani žádné nemoci.“

Gibson Mubiana Mushaukwa vysvětluje, jak se biokal využívá v praxi: „Biokal se musí dobře promíchat s půdou a rostliny potom musíme dobře zalévat. Například rajčata tak rostou velmi dobře. Může se ale využít také vlhký biokal a ten potom přidat k rostlinám.“ Poukazuje ale také inovativní využití biokalu: „Biokal je kromě hnojiva vhodný také jako insekticid. K tomu potřebujeme vlhký biokal, ke kterému přidáme 40 litrů vody. Tuto směs poté procedíme a použijeme pouze její tekutou část. Tu využíváme jako postřik na naše rostliny, abychom zmírnili nebezpečí napadení hmyzem.“

Zkušenost farmářů dokazují výhody, které biokal přináší v oblasti udržitelného zemědělství, při zvyšování výnosů a zlepšení živobytí, a to především v oblasti, která čelí klimatické změně a výzvám s ní spojeným. Situace v mnoha částech země je ale i nadále kritická, sucho bylo dokonce vyhlášeno jako celonárodní pohotovost. Podle nejnovější zprávy Integrated Food Security Phase Classification (IPC) čelí nejméně 2 miliony lidí v Zambii (zkoumáno bylo 23 % populace celkem v 76 distriktech) akutní potravinové nejistotě a potřebují okamžitou humanitární pomoc. Proto ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí a UNICEF pokračuje Člověk v tísni v podpoře místních farmářů.

Tyto aktivity doplňují zmíněný projekt Bioplynovou technologií k vyšší odolnosti komunit v Západní provincii Zambie zaměřený na bioplyn podpořený Českou rozvojovou agenturou a realizován společností Člověk v tísni ve spolupráci s partnery – Keepers Zambia Foundation a Česká zemědělská univerzita v Praze. Místní okresní správa a Ministerstvo zemědělství, rybolovu a hospodářských zvířat přispělo technickou a finanční podporou při zavádění bioplynáren na venkově.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: