Genové základny zachovávají cenné populace lesních dřevin

29.1.2020
STRNADY [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242

Smrk je dřevinou s velkou adaptační schopností, která dokáže dostatečně rychle uzpůsobit části svých orgánů podle charakteru vnějšího prostředí, a má tak předpoklad udržitelnosti v měnících se přírodních podmínkách. Přesto se jako jednotlivec nedokáže ubránit extrémnímu působení vnějších faktorů, ale jeho populace s dostatkem geneticky variabilních jedinců jsou schopny těmto atakům odolat. Pokud populace dosahuje vysoké genetické rozmanitosti a morfologické proměnlivosti, lze předpokládat i možnost jejího úspěšného šíření do okolí.

„K zachování cenných populací a zajištění jejich dostatečného genetického potenciálu jsou lesníky v součinnosti s pověřenou osobou vyhlašovány genové základny, které umožňují uchování genetických zdrojů in situ (na původním místě) v dostatečné variabilitě. Do těchto objektů je žádoucí obecně zahrnout pouze takové porosty, které svými genetickými, resp. fenotypovými vlastnostmi odpovídají lokálně významným cenným sortám,“ uvádějí autoři studie Martin Fulín, Jaroslav Dostál, Jiří Čáp a Petr Novotný.

Fenotypové a růstové variability smrku ztepilého v prostředí genové základny se vydali do terénu hodnotit odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., v rámci řešení výzkumného projektu, který financuje Národní agentura pro zemědělský výzkum. Jejich měření se uskutečnilo v genové základně Trčkov-Šerlišský kotel-Vrchmezí v Orlických horách. Práce je modelovou studií, v níž se ověřuje možnost využití vybraných růstových a morfologických znaků při objektivním hodnocení fenotypové kvality a genetické hodnoty smrku ztepilého.

Stanovištní podmínky ve zkoumaných lokalitách jsou pro smrk optimální, neboť území leží v 5.–7. lesním vegetačním stupni (LVS), v nadmořské výšce 680–1010 m, s průměrnou roční teplotou 7 °C a průměrným ročním úhrnem srážek ca 900–1000 mm.

V rámci studie výzkumníci porovnávali celkem 15 porostů. S jedinou výjimkou vybrali v každém porostu vždy 35 stromů (celkem hodnotili 523 jedinců), u kterých zjišťovali dendrometrické údaje (výška stromu, výška nasazení koruny, výčetní tloušťka). Ze zjištěných kvantitativních charakteristik vypočítali poměrné hodnoty (poměr výšky nasazení koruny k celkové výšce stromu, štíhlostní kvocient). Dále hodnotili morfologické charakteristiky: tvar kmene, poškození kmene, tvar koruny, tvar větví apod.

Růst nepochybně ovlivňují pěstební postupy a přírodní klimatické a stanovištní podmínky, které lze ve všech třech částech genové základny považovat za podobné. Větší roli tak lze přisoudit spíše specifickým genetickým vlastnostem konkrétních jedinců. Z pohledu bonity, která vyjadřovala kvalitu produkce zájmových porostů, byla nejlépe hodnocena část genové základny na lokalitě Trčkov, následovaná sestupně částmi Vrchmezí a Šerlišský kotel.

„Výsledky provedeného šetření v modelové genové základně prokázaly, že nejcennějším genetickým materiálem je centrální část (jádro), od níž s nárůstem vzdálenosti klesá jak produkce, tak kvalita stromů. Lze tedy konstatovat, že území této konkrétní GZ je vhodně vymezeno.

Pro umožnění zachování žádoucí genetické informace a jejího předávání do sousedních porostů je tak mj. nutno dbát na ponechání centrálních částí i dalších kvalitních porostů přirozené obnově a v souladu s pravidly hospodaření v genových základnách při umělé obnově zájmových dřevin uplatňovat pouze kvalitní reprodukční materiál místního původu,“ shrnují výsledky dosavadního měření autoři studie.

Aplikace popsaného postupu je využitelná např. v rámci procesu vyhlašování, příp. rozšiřování genových základen.

Informace o genových základnách a jejich vyhlašování lze nalézt na stránkách Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů: http://www.uhul.cz/nase-cinnost/reprodukcnim-materialem-lesnich-drevin/genove-zakladny

Článek Srovnání fenotypových charakteristik vybraných porostů smrku ztepilého uvnitř a vně genové základny č. G102-1 v Orlických horách vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu a je ke stažení na webových stránkách VÚLHM: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/01/576.pdf

Kontaktní údaje: Ing. Martin Fulín, Ph.D., e-mail: fulin@vulhm.cz, VÚLHM, v. v. i., Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin

DISKUSE - KOMENTÁŘE: