Houby a borůvky letos opět putovaly do laboratoří ke zkoumání
17.12.2015
Strnady [Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.]
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Objem vzorků na analýzu je každý rok stejný. A je dost značný, protože do laboratoře putují houby i borůvky usušené a rozemleté. Pokud se borůvek neurodí dostatek, nahradí je maliny, ostružiny nebo černý bez, což nebyl případ letošního roku. Borůvek se letos v lesích urodilo dost, a to zejména v horských polohách. V nížinách jich bylo méně a kvůli nedostatku vláhy byly drobné a předsušené již na keříčkách.
Výzkumníci letos museli nasbírat po celé České republice 25 vzorků jedlých hub a 10 vzorků lesních plodů pro MZe a 30 vzorků hub a 15 vzorků lesních plodů pro SÚJB. Aby byl vzorek borůvek použitelný k analýze, museli v každé lokalitě nasbírat litr a půl těchto plodů.
Všechny nasbírané dary lesa bylo třeba usušit a v označených sáčcích je dopravit do laboratoře. Po stanovení aktivity cesia jsou vzorky dosušeny, rozemlety a putují k dalším analýzám. Výsledky letošního zkoumání budou známy v průběhu příštího roku.
V průběhu letních a podzimních měsíců 2014 bylo sebráno 30 vzorků jedlých hub a 15 vzorků lesních plodů. Ve 20 vzorcích hub a 5 vzorcích lesních plodů byly analyzovány TK (kadmium, měď, rtuť), PAU, PCB a OCP. Aktivita cesia-137 byla proměřena u všech sebraných vzorků. V roce 2014 překročilo koncentraci kadmia dva mg.kg-1 (= limitní hodnota pro sušené volně rostoucí houby, stanovená vyhláškou č. 53/2002 Sb.) sedm vzorků, což představuje 35 %. Limitní hodnotu pro rtuť (5 mg.kg-1) naopak nepřekročil žádný z měřených vzorků.
„Pokud bychom hodnotili výskyt mědi a rtuti jako reziduí pesticidů, dle vyhlášky 272/2008 Sb. a zákona 387/2008 Sb., potom by limitní hodnotu mědi 10 mg.kg-1 v čerstvém vzorku v roce 2014 nepřekročil žádný vzorek a limitní koncentraci rtuti (0,1 mg.kg-1 sušiny) by nevyhověl žádný vzorek. PCB byly v roce 2014 detekovány u dvou vzorků hub, a to v hodnotě 1,78 a 1,06 µg.kg-1. V lesních plodech byly všechny koncentrace pod detekčním limitem 0,6 µg.kg-1., uvedla řešitelka projektu Kateřina Neudertová Hellebrandová.
Koncentrační rozmezí látek ze skupiny DDT bylo v houbách v minulých letech široké, v roce 2014 byly všechny hodnoty (u hub i lesních plodů) pod detekčním limitem, stejně jako v roce 2012. Hexachlorcyklohexany (αHCH, βHCH) a lindan (γ-HCH) nebyly v houbách ani v lesních plodech vůbec zaznamenány, stejně jako v letech 2010 - 2012. V roce 2014 nebyly zjištěny žádné hodnoty PAU překračující 100 µg.kg-1 sušiny. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny ve vzorcích suchohřibu hnědého z lokalit Žďárná (okres Blansko) a Miletín (okres Jičín) – 83 a 81 µg.kg-1 sušiny. Průměrná hodnota v pomyslném houbovém koši představuje 52 µg.kg-1 a je tedy o cca 10 µg.kg-1 nižší než v letech 2011 a 2012. V sušině lesních plodů bylo zjištěno méně látek ze skupiny PAU než v houbách. Průměrná hodnota připadající na jeden vzorek na území České republiky činila v roce 2014 20,17 µg.kg-1. Maximální (přesto nízké) množství 32,4 µg.kg-1 bylo zjištěno u vzorku borůvek z lokality Cikháj na Českomoravské vrchovině.
Vlastní analýzy v rámci radiačního monitorovacího systému provádí laboratoř Státního veterinárního ústavu Praha. Výsledky rozborů jsou zpracovávány spolu s dalšími komoditami ve Státním ústavu pro jadernou bezpečnost. Současně má projekt návaznost na program Monitoring lesních ekosystémů ve vazbě na potravní řetězec.
Zjištěné aktivity cesia-137 v houbách byly v roce 2014, stejně jako v letech minulých, značně rozkolísané. Nejvyšší přípustnou úroveň radioaktivní kontaminace potravin platnou pro přetrvávající ozáření po černobylské havárii (Vyhláška č. 307/2002 Sb.) nepřekročil žádný vzorek. Všechny vzorky hub, stejně jako vzorky lesních plodů se v roce 2014 nacházely pod limitem. Průměrná hodnota v pomyslném houbovém koši 979 Bq.kg-2 nepředstavuje nebezpečí pro konzumaci.
Mezi lokality, kde jsou každý rok sbírány houby a lesní plody pro analýzy, patří například Krompach v Lužických horách, Frymburk v Jihočeském kraji, Tetřeví boudy v Krkonoších, Luisino údolí v Orlických horách, Nový Hrozenkov v Beskydech, Tři Studně na Vysočině, Želivka, Klánovice, Vítkovice v Krkonoších,
Bouřňák v Krušných horách nebo Vyšší Brod. Zkoumají se hřibovité houby, holubinky, klouzky, nebo muchomůrka růžovka.
Kadmium, olovo a rtuť mají prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Olovo a rtuť mají neurotoxické účinky, kadmium a olovo vykazují hepatotoxické a nefrotoxické účinky. Kadmium, rtuť a arsen jsou označovány za teratogeny a karcinogeny. Sledování bylo rozšířeno ještě o mangan, který je biogenním prvkem, ale v našem lesním prostředí se vyskytuje mnohdy ve vysokých koncentracích, o kterých už nelze s určitostí tvrdit, že nemohou škodit.
Ke vstupu toxických prvků do prostředí přispívá řada zdrojů jak přirozeného původu, tak z průmyslových výrob a mobilních zdrojů. Jako přenosová media slouží vzduch a voda. Zejména v atmosféře mohou být v pevných částicích aerosolů nebo i plynné organokovové sloučeniny přenášeny na velké vzdálenosti.
Monitoring cizorodých látek v lesních ekosystémech je ve VÚLHM prováděn již od roku 1988, kdy započalo sledování těžkých kovů v houbách. Od roku 2000 do roku 2011 byl doplněn i monitoring drobných vodních toků a vodních zdrojů v lesních povodích.
Kontakt:
Mgr. Kateřina Neudertová Hellebrandová, Ph.D.
Útvar ekologie lesa
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Strnady 136, 252 02 Jíloviště
tel.: +420 257 892 206
e-mail: hellebrandova@vulhm.cz
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?