Obyvatelé Prostějova dýchají „na dluh“ – znečištění ovzduší prachem v Prostějově už vyčerpalo celoroční kvótu

21.6.2013
PLZEŇ/PROSTĚJOV [Centrum pro životní prostředí a zdraví]
Autor: Miroslav Šuta, tel: 608 775 754

Míra znečištění ovzduší prachem v Prostějově už v tomto roce přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prostějov se tak zařadil k městům, která jsou známa svým notoricky znečištěným ovzduším jako Ostrava, Karviná, Kladno, Praha nebo Brno. Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem na svědomí za rok 2011 přes 6 tisíc předčasně zemřelých lidí a 2 tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)

„Ač si to možná obyvatelé Prostějova neuvědomují, dýchají ovzduší, jehož znečištění překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale dokonce i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m3) pro znečištění prachem (PM10) po 35 dnů během kalendářního roku (2). Ale monitorovací stanice v Prostějově podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překročila limit 36-krát už před polovinou roku, konkrétně 19. června,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Podle dostupných statistik ČHMÚ byl v Prostějově vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach také v předchozích letech. V roce 2009 šlo o 45 dní s překročeným limitem, v roce 2010 o 67 dní, v roce 2011 o 65 dní a v roce 2012 o 47 dní.“

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky např. z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ uvedl MUDr. Šuta.

Poznámky pro editory:
(1) Tisková zpráva Centra pro životní prostředí a zdraví z 18. října 2012 - Znečištění ovzduší prachem ohrožuje zdraví i životy: 2 tisíce vážně nemocných a 6 tisíc mrtvých ročně
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: