V Jindřichovicích děti vytvořily novou naučnou „Motýlí stezku“

17.12.2012
JINDŘICHOVICE POD SMRKEM [Občanské sdružení Lunaria]
Autor: ing. Zbyněk Vlk, předseda, tel: 605 345 467

Tento týden se zhmotnil dlouhodobý sen jindřichovických dětí, které si přály vytvořit svou „Motýlí stezku“. Děti na ten nápad přišly už předloni, ale docela dlouho trvalo, než jsme na něj získali potřebné finance – štěstí se na nás usmálo letos v únoru, kdy jsme získali grant od Nadace Vodafone, která tak projekt „Krajina na dlani“, jejíž součástí je i „Motýlí stezka“, podpořila.

Od té doby jsme tedy začali přetvářet původně zanedbanou louku v pestrý krajinný ekosystém. Nejprve se děti s vervou pustily do komunitního plánování – především nakreslily, co všechno by si přály vytvořit (jezírko, mez z kvetoucích keřů, hmyzí hotel, čmeláčí, netopýří, ježčí a ptačí budky, apod.), protože chtěly vytvořit domov nejen motýlům, ale i jiným živočichům. A pak jsme pokládali s dětmi obrázky na ta místa, kde by ty příslušné prvky v krajině mohly být – jezírko někde, kde je vlhko a teče tam voda, krmítko mezi dva stromy, aby tam nemohly kočky, ježčí budku do listí pod stromy a čmeláčí do stínu... Zjistili jsme také, že se o motýlech, čmelácích, žábách a netopýrech potřebujeme dozvědět co nejvíc, abychom jim dokázali pomoci. A tak jsme si leccos našli v knížkách, ale víc jsme toho pozorovali v přírodě na louce, v potoce i v tůni. Zjišťovali jsme, co se po zakuklení vylíhne z jaké housenky. A hráli jsme motýlí, netopýří i čmeláčí hry, takže si děti vyzkoušely, jaké je to být žravou housenkou, potom kuklou připoutanou na místo a nakonec poletujícím motýlkem, vyzkoušely si, jak náročné je pro čmeláčí samičku založit hnízdo a ubránit ho před mravenci i pačmeláky a zažily, jak loví netopýr, i když nevidí...

Ne všechno mohly samozřejmě zvládnout děti samy a tak pomohli i jejich starší „náctiletí“ sourozenci a kamarádi, no a také mladí dospělí lidé ze vsi i odjinud v rámci kursů a brigád. Ti kopali třeba jezírko, přiváděli k němu vodu a nebo stavěli z kamenů skalku. Děti pak sázely keře a květiny, mulčovaly je slámou a zalévaly. Také však pomohly posekat a vymlátit slámu na doškovou střechu pro posezení, které jsme tam pro návštěvníky postavili a z umletého obilí si pekly na peci placky a nebo třeba na ohni brambory. Pro inspiraci jsme jeli do německého Jonsdorfu, kde stojí „Motýlí dům“ a cestu jsme si zpestřili parní úzkokolejkou, která nás tam dovezla ze Žitavy.

Ale to už jsme se blížili k závěru projektu, kde se děti zapojily i do přípravy tabulí naučné stezky. Psaly o tom, co jsme prožili, i o životě motýlů, ale především malovaly a kreslily motýly, netopýry, ptáčky i vodní živočichy. Další děti, které do jindřichovického skanzenu přijdou třeba na exkurzi a nebo projektové vyučování, tak budou mít možnost dozvědět se svým jazykem spoustu zajímavostí ze života motýlů i jiných obyvatel krajiny. Například věděli jste, že modrásci jsou tak mazaní, že se coby maličké housenky nechají odnést do mraveniště, kde díky péči mravenců rychle vyrostou a zakuklí se? A nebo že babočka admirál dokáže letět rychlostí 20 kilometrů za hodinu a létá tak přezimovat až ke Středozemnímu moři?

Dokonce i o kulturní program při slavnostním otevírání naučné stezky se postaraly děti. Namalovaly si motýlí křídla a pak předvedly divadelní hru ze života motýlů, v jejímž závěru pak přestřihly pásku a rozlétly se po své dokončené Motýlí stezce. A vlastně ani nevadilo, že se tak stalo v půlmetrových sněhových závějích, aspoň jsme si vzpomněli na pestré kvetoucí léto a můžeme se těšit na další, které nás po zimě čeká.

Takže třeba na jaře můžete i vy přijet do jindřichovického skanzenu podívat se mimo jiné i na unikátní Motýlí stezku, kterou vytvořily děti z dětského kroužku Ledňáček, který při ZŠ Jindřichovice vede Občanské sdružení Lunaria.

Zbyněk Vlk, předseda o.s. Lunaria
info@lunaria-jindrichovice.cz
605 345 467
www.lunaria-jindrichovice.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: