Podpořte petici „Za obnovu zemědělské krajiny“

6.8.2012
HRADEC KRÁLOVÉ [Česká společnost ornitologická]
Autor: Václav Zámečník

Ze všech typů prostředí patří ptáci zemědělské krajiny mezi nejvíce ohrožené. Od roku 1982 se jejich početnost snížila zhruba o třetinu, nicméně mezi dvaceti druhy, které tvoří Indikátor ptáků zemědělské krajiny, existují rozdíly. Snad nejvýraznější úbytek zaznamenala čejka chocholatá (Vanellus vanellus), která ze 70 000 jedinců spadla až na pouhých 7000 (pokles o 90 %). U skřivana polního (Alauda arvensis) pokles početnosti o 30 % znamenal vymizení zhruba 500 000 jedinců. Na druhou stranu některé ptačí druhy prospívají - např. špaček obecný (Sturnus vulgaris) nebo strnad luční (Miliaria calandra). Přesto ani nárůst jejich početnosti nedokáže zvrátit celkový negativní trend. Proto se Česká společnost ornitologická přihlásila k petici „Za obnovu zemědělské krajiny“, jejímž cílem je zajistit větší podíl finančních prostředků na ochranu přírody a krajiny v rámci zemědělských dotací po roce 2014.

Proč ptáci z naší zemědělské krajiny mizí? Důvodů je celá řada. V případě bahňáků, kteří významný podíl potravy vybírají zobákem v půdě, hraje negativní roli úbytek vody v krajině. Zhruba čtvrtina zemědělských pozemků je odvodněna a retenční schopnost krajiny se stále snižuje – v některých oblastech (zejména na jižní Moravě) je situace natolik vážná, že samotní zemědělci požadují kompenzovat nedostatek vody pomocí podpory za přírodní znevýhodnění.

Dalším faktorem, který má negativní vliv na ptačí druhy, je ztráta heterogenity krajiny. Typickým druhem je koroptev polní (Perdix perdix), která ke svému životu potřebuje mozaiku různých typů prostředí, kde jednak najde dostatečně kvalitní hnízdní prostředí (především travnaté pásy a plochy) a současně dostatek potravy - v průběhu hnízdní sezony různé druhy hmyzu a semena plevelných rostlin po celý rok. Optimální podmínky měl tento druh do 50. a 60. let minulého století před masivním scelováním pozemků, kdy na polích byla pestřejší skladba plodin, všudypřítomné meze a travní pásy podél polních cest poskytovaly vhodné hnízdní prostředí a zemědělská technika nebyla zdaleka tak výkonná. Dnešní rozsáhlé monokultury jí nevyhovují. Navíc rozsáhlé polní celky na svažitých pozemcích významně zvyšují také riziko eroze, zejména při pěstování kukuřice. Podle oficiálních údajů VÚMOP ztrácíme vlivem eroze 21 milionů tun kvalitní ornice ročně v hodnotě více než 4 miliardy. S přihlédnutím na vývoj klimatu přitom hrozí, že tyto ztráty se budou stále zvyšovat. Negativní dopady na ptáky zemědělské krajiny má také zarůstání a zalesňování krajiny, rozvoj energetických plodin nebo zástavba.

Představa, že se podaří někdejší pestrou krajinu obnovit, není reálná, ale zlepšit stav krajiny je určitě možné prostřednictvím zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky. Ty by měly iniciovat jak vytváření trvalých krajinných prvků – např. mezí, teras, rozptýlené zeleně nebo mokřadů, tak zvýšení druhové diverzity pomocí cílených agroenvironmentálních opatření a jiných typů opatření. Výzkum dokazuje, že právě touto cestou je možné zvýšit biodiverzitu krajiny a zlepšit její další environmentální funkce, ale pouze za předpokladu, že se opatření realizují v dostatečném rozsahu. Na konci tohoto roku by se mělo rozhodovat o tom, jakým způsobem budou prostředky Společné zemědělské politiky rozděleny.

Pokud se má zlepšit stav zemědělské krajiny, musí se také zvýšit podíl environmentální podpory. Proto vznikla petice „Za obnovu zemědělské krajiny“, ke které se přihlásili zástupci různých skupin – ornitologové, myslivci, zemědělci i vědci. I přes mnohdy rozdílné názory na dílčí problémy je všechny spojuje zájem na tom, aby zemědělská krajina zůstala v dobrém stavu i pro budoucí generace. Budeme rádi, pokud se i Vy rozhodnete petici podpořit.

Text petice i podpisový arch je možné nalézt na http://www.zemedelska-krajina.cz/. Jelikož je petice připravená podle platného petičního zákona z roku 1990, sbíráme do konce října podpisy pouze v papírové podobě. Věříme, že to nebude pro Vás překážkou, ale naopak motivací získat na podpisový arch co největší počet podpisů před jeho zasláním do ČSO.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: