Ministr Kuba: další uranové doly a chemické loužení uranu
18.7.2012
[Calla]
Autor: Edvard Sequens, tel: 602 282 399
Sdružení Calla upozorňuje na vysoká environmentální rizika plánů ministerstva průmyslu zejména v oblasti podzemních zásob pitné vody a rovněž na vyvolanou potřebu mnohamiliardových investic ze státního rozpočtu na otevření dolů, technologii chemické těžby a rovněž rekonstrukci odkaliště K2 v Dolní Rožínce. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun [1]. Tuzemský uran dnes nepokrývá ani polovinu potřeby provozu reaktorů v Dukovanech a Temelíně, která činí ekvivalent 610 tun uranu ročně.
K 1. 1. 2012 byly ověřené zásoby na našem posledním dole v Rožné ve výši 338 tun, přičemž v roce 2011 se vytěžilo 224 tun. Vzhledem ke stále horší kovnatosti a tedy nutnosti těžit a na povrchu uložit více hlušiny a rmutu se zhoršují i dopady na životní prostředí a ekonomická rentabilita. I v případě, že množství těžitelného uranu v Rožné vzhledem k průzkumům drobně vzroste, posune definitivní konec těžby maximálně o několik let.
Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.
Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2.
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Dlouhé ruce jaderného průmyslu však již sahají po dalších miliardách na novou těžbu. V případě uranu je tvrzení o energetické soběstačnosti České republiky jen zástěrkou, protože jeho množství dnes nepokrývá ani polovinu potřeb provozovaných elektráren a palivo z něj vyrobit také nedovedeme.“
Podrobnosti:
[1] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?