Ministr Kuba tvoří energetickou antikoncepci

15.7.2012
[Aliance pro energetickou soběstačnost, o. s.]
Autor: Martin Sedlák, tel: 737 128 471

Reakce na dnešní vystoupení ministra průmyslu Martina Kuby v Otázkách Václava Moravce:

„Ze strany ministerstva průmyslu chybí diskuzi o nové energetické politice jakákoliv ekonomická data i koncepční uvažování. Ministr Kuba chce zvýšení podílu jádra na padesát procent v době, kdy i Francie uvažuje o snížení množství atomové energetiky právě pod tíhou ceny nových reaktorů. Na druhou stranu obnovitelné zdroje postupně zlevňují. Za deset let, tedy v době, kdy chce ČEZ dokončit druhý Temelín, mohou být levnější než nový atom. Atomové plány ministerstva průmyslu se tak opět opírají o další a další velké zdroje místo koncepční úvahy o míře spotřeby s podporou zvyšování energetické efektivity průmyslu a budov,“ komentuje ministrovo prohlášení Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Riziko prodloužení solární daně
Pokud by se ministerstvo průmyslu rozhodlo prosadit prodloužení takzvané solární daně, pak by se dostalo do rozporu s názorem Ústavního soudu, který při svém rozhodnutí o solární dani konstatoval, že základním měřítkem je zachování patnáctileté návratnosti vložené investice. Ústavní soud by tak měl změnu legislativy, která by prodlužovala daň i po roce 2013, automaticky zrušit.

Zastavení podpory obnovitelných zdrojů:
Stát neřeší jiné regulované složky ceny elektřiny. Data Energetického regulačního úřadu napovídají, že podpora pro obnovitelné zdroje není nejvyšší položkou mezi jednotlivými složkami koncové ceny elektřiny, patří zde:
položka podpory pro všechny obnovitelné zdroje, ale také kogenerace a podpora spoluspalování dřevní štěpky s hnědým uhlím, která v roce 2011 odpovídala 10,4 procentům.
Přitom vlastníkům „drátů“ (tedy společnostem E.ON, ČEZ, PRE v příslušných krajích) dle stejných dat Energetického regulačního úřadu vychází na poplatek za distribuci 35,6 procenta. V Německu tvoří přitom platba za distribuce pouze 18 procent z ceny elektřiny.

Ekonomické riziko atomu
Francouzský účetní dvůr propočetl, že elektřina z reaktorů spuštěných po roce 2020 může stát 70-90 euro/MWh, kdežto vítr bude podle Evropské asociace pro větrnou energii do konce desetiletí stát 58 euro/MWh [1, 2]. Právě pod tíhou komplikované ekonomiky nových jaderných projektů přemýšlí Francie o snížení vysokého podílu jaderné energetiky a zvýšení využití obnovitelných zdrojů a energetické efektivity [3].

„Využití potenciálu obnovitelné energetiky může pomoci Česku nastartovat moderní ekonomiku nezávislou na uhelné nebo atomové energetice. Ministr průmyslu svými prohlášeními nejen obnovitelným zdrojům, ale i celému Česku vzkazuje, že můžou zapomenout na stabilní podnikatelské prostředí, které by vytvořilo desítky tisíc pracovních míst, srazilo znečištění ovzduší a snížilo spotřebu fosilních paliv,“ dodává Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: