Praha vyčerpala celoroční kvótu pro znečištění ovzduší prachem Část Pražanů už opět dýchá nelegálně znečištěný vzduch
11.6.2012
[Centrum pro životní prostředí a zdraví]
Autor: Miroslav Šuta, tel: 608 775 754
překročit denní limit. V tomto ohledu Praha letos předstihla i mnohá města známá svým notoricky špatným ovzduším jako Ústí nad Labem nebo Most. I letos seznamu měst, která vystavují své obyvatele prachem zamořenému ovzduší suverénně vévodí Ostrava. Za ní následují další města Moravskoslezského kraje (Bohumín, Orlová, Český Těšín, Karviná, Havířov), ale celoroční kvótu už letos překročilo i Brno nebo Kladno.
„Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během roku (1). Podle údajů ČHMÚ ale monitorovací stanice Praha-Veleslavín stačila překročit limit 36-krát už 7. června,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: „Pražané dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky vypršela už před rokem v červnu 2011 (3).“
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
Praha má dlouhodobě problém s překračování limitů pro znečištění prachem (PM10), ale i dalšími škodlivinami, zejména oxidem dusičitým a benzo-a-pyrenem. „Oxid dusičitý je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech a jeho nejvyšší koncentrace jsou prokazovány v místech intenzivní automobilové dopravy. Spolupodílí se na zvýšení celkové, srdečně-cevní a respirační
úmrtnosti. Pro děti znamená vystavení NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí,“ uvedl Šuta a dodal: „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování.“
Jedním z opatření, který mohou přispět ke zlepšení situace jsou tzv. nízkoemisní zóny, které omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi. „Tyto zóny se osvědčily zejména v Německu nebo Dánsku, ale uplatňují se i v několika dalších zemích. Vítáme, že Praha se rozhodla zadat zpracování studie proveditelnosti takových zón. Dalším vhodným opatřením je povinnost
zavedení filtrů prachových částic u stavební techniky (nákladní vozy, bagry, buldozery, dieselové agregáty atd.), která se osvědčila např. ve Švýcarsku nebo v Rakousku,“ konstatoval Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Doba 35 dní s překročeným limitem vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne
21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro ČR.
(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem
expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. V
současnosti se věnuje zejména tématu nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší.
(3) Rozhodnutí Komise ze dne 28.9.2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních
hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?