Těžba uranu v našem regionu je reálnou hrozbou

20.4.2012
NÁCHOD [Sbor dobrovolných občanů]
Autor: Michal Kudrnáč, tel: 608 581 321

V polském Radkowě, pouhé 2 km od českých hranic, právě probíhá začátek administrativní procedury, na jejímž konci může být těžba uranu metodou loužení kyselinou sírovou. V případě, že by k těžbě došlo, hrozilo by navíc i to, že v relativní blízkosti místa, kde se bude uran těžit, vznikne z ekonomických důvodů také závod na jeho zpracování a obohacování. Podobně jako u těžby břidlicových plynů může pak i dobývání uranu ohrozit zásoby pitné vody. Celá příhraniční oblast je navíc tektonicky nestabilní, takže by se nedal vyloučit ani únik radonu. Občanské sdružení Sbor dobrovolných občanů vstoupilo do správního procesu, který v Radkowě právě probíhá, a bude se snažit vydání povolení zabránit.

Dne 13. března 2012 zveřejnil městský úřad v polském Radkowě oznámení o zahájení řízení o dopadech na životní prostředí záměru „Provedení geofyzikálního výzkumu a geologických prací, majících za cíl průzkum zdrojů polymetalického uranu v koncesním území Vambeřice“. Rozhodnutí o dopadech na životní prostředí je základním předpokladem k udělení licence firmě European Resources Polska, která žádá o povolení i na dalších místech v Polsku. Dne 2. 4. 2012 pak vydal radkowský úřad sdělení, ve kterém vysvětluje své kladné stanovisko k záměru zkoumat na území města ložiska uranu. Proti tomuto rozhodnutí chystají občanská sdružení a další instituce na české i polské straně odvolání.

Obdobná řízení probíhají i v dalších příhraničních oblastech, např. ve Staré Kamienici poblíž Krkonošského národního parku. Celkem existuje v příhraničí více než 90 míst, kde by se mohly těžitelné zásoby uranu potencionálně vyskytovat. Plány na těžbu uranu souvisejí s politikou energetické nezávislosti polského státu, jejíž součástí má být i vybudování dvou jaderných elektráren, nejlépe s domácími zdroji paliva.

Uran se těžil v této oblasti i v minulosti, zejména v padesátých letech 20. století, kdy byly některé uranové doly přímo pod správou sovětských úřadů a dobytá ruda se odvážela rovnou do SSSR. Polští horníci často neměli informace, jakou surovinu dobývají, a mnohdy pracovali zcela bez ochranných prostředků. Známý je případ městečka Miedzianka, které bylo po ukončení těžby srovnáno se zemí.

Ačkoli některé polské zdroje uvádějí, že se jedná pouze o průzkum vlivu uranu na místní obyvatele, je toto zdůvodnění zcela nepravděpodobné. Ve všech oficiálních materiálech se hovoří o koncesním území, podnikatelském záměru a investici, spočívající v průzkumu ložisek uranu. Součástí průzkumu pak má být i vrt o hloubce 350 m. Zkoumání vlivu uranu na místní obyvatele je tedy zřejmě jen zastíracím manévrem prospektorů, kteří se zcela oprávněně obávají širokého odporu ze strany veřejnosti. Na rozdíl od záměru těžby břidlicového plynu se však bohužel těžařům v Polsku prozatím daří své plány skrývat či alespoň maskovat. Důležitou roli hraje i to, že na české straně byli jedním z hlavních iniciátorů odporu představitelé samospráv. V Radkowě to naopak vypadá, že místní starosta Jan Bednarczyk hraje jednoznačně do noty australským těžařům.


Kontakty:
Michal Kudrnáč, tel.: 608 581 321, mail: michal.kudrnac@zeleni.cz
Markéta Sergejko, tel: 774 578 102, mail: valecnice@gmail.com

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

21. 4. 2012

oprava tel. číslaMarkéta Sergejko