Sdružení vítají ochotu zvážit nízkoemisní zónu v Plzni, jsou připravena pomoci

31.1.2012
PLZEŇ [Děti Země a Centrum pro životní prostředí a zdraví]

Centrum pro životní prostředí a zdraví i Děti Země - Plzeň vítají ochotu Rady města Plzně prověřit možnost zlepšení kvality ovzduší ve městě prostřednictvím zřízení nízkoemisní zóny. Tyto zóny se osvědčily v desítkách měst v Německu, Holandsku, Dánsku nebo Švédsku jako efektivní opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména prachem a oxidy dusíku. V září 2011 byla parlamentem schválena novela zákona o ovzduší, která dává právo i městům v České republice za určitých podmínek vyhlásit nízkoemisní zóny.

Rada města Plzně na svém zasedání 26. ledna akceptovala doporučení své komise životního prostředí prověřit možnost zřízení nízkoemisní zóny v Plzni. „Tento záměr vítáme a pokud bude schválen i zastupitelstvem, měl by odbor životního prostředí zadat studii, jejíž součásti bude i zpracování imisních modelů znečištění prachem (PM10), benzenem a oxidem dusičitým (NO2) pro jednotlivé varianty vhodných dopravních řešení,“ uvedl Martin Hyťha z Dětí Země - Plzeň a dodal: „V rámci našeho projektu «Plzeň bez sazí - pro čistější ovzduší« plánujeme seminář, na němž představíme zahraniční zkušenosti s nízkoemisními zónami i dalšími opatřením, která mohou snížit znečištění ve městech. Dále připravujeme možnost přesvědčit se o výhodách i o problémech nízkoemisních zón přímo v některém z německých měst.“

„V loňském roce Plzeňané a Plzeňanky dýchali ovzduší zamořené prachem natolik, že byla značně překračována nejen doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale i platné limity stanovené zákonem a evropskou směrnicí pro kvalitu ovzduší,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: „Denní limit pro znečištění prachem činí 50μg/m3 a je povoleno ho překročit 35-krát za rok. Monitorovací stanice Plzeň-Lochotín a Plzeň-Slovany ale podle ČHMÚ zaznamenaly překročení limitu po 49 dnů v roce. Také průměrná roční koncentrace jemného prachu na Lochotíně překročila platný limit a byla dokonce 2,5-krát vyšší než hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací.“

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10) a jako jemný prach pak částice s průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti.

Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: