Drahé uranové dědictví

12.1.2012
PRAHA [Calla]

Vláda potvrdila, že během následujících třiceti let uhradí 31,3 miliardy korun na odstranění následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem. Další desítky miliard pak bude nutné investovat do vyčištění ostatních lokalit. Protože ve státním rozpočtu na rok 2012 je na tyto činnosti vyčleněna částka jen 1,8 miliardy korun, rozhodla se vláda přidat dalších celkem 1,2 miliardy na období let 2012-2014.

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem, které se nachází na místě jednoho z nejvýznačnějších zdrojů pitné vody v České republice, bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti cca 400 milionů m3 zamořených podzemních vod, což odpovídá jedenapůlnásobku Slapské přehrady. Celková rizika následků těžby mohou ohrozit zásoby podzemní pitné vody a zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2 [1].

Calla pod tíhou nákladů na minulou těžbu kritizuje plán ministerstva průmyslu, které v návrhu nové energetické koncepce počítá s podporou těžby uranu na nových ložiscích. Opětovně tak hrozí použití devastující metody chemického loužení na Liberecku, protože zde hlubinnou těžbu kvůli geologickým podmínkám využít nejde.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Ale ani dnes není známa technologie těžby uranu, která by neohrožovala životní prostředí a zdraví obyvatel. Proto považuji plány na otevírání nových uranových dolů v České republice za velmi problematické.“

Další informace mohou poskytnout:
Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Josef Jadrný, Naše Podještědí, tel.: 602 778 279, e-mail: jadrny@email.cz


Další informace:
[1] Ministerstvo průmyslu ve zprávě pro vládu píše: „Za současného stavu koncentrací složek zbytkových technologických roztoků v cenomanském kolektoru je reálné, extrémně vysoké a nepřijatelné riziko expozice jak vodních zdrojů v okolí měst Mimoň a Doksy, tak i vodních a na vodu vázaných ekosystémů horní Ploučnice. Lze konstatovat, že bez provedení sanace dojde ke zcela nepřijatelnému negativnímu ovlivnění vodohospodářsky velmi významného střednoturonského kolektoru podzemní vody, přičemž celková plocha území s akutním rizikem přímého zasažení zbytkovými technologickými roztoky dosahuje 160 km2.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: