Řidiči pozor, německá města omezují vjezd čoudícím autům!

3.1.2012
PLZEŇ [Centrum pro životní prostředí a zdraví]

Nízkoemisní zóny: Německo zavádí 6 nových a zpřísňuje 19 stávající

Téměř čtyři desítky německých měst od nového roku zavedlo nebo zpřísnilo pravidla nízkoemisních zón, která omezují vjezd automobilům s nejhoršími emisemi. Bylo vyhlášeno 6 nových nízkoemisních zón a zpřísněna pravidla pro vjezd do 19 už existujících zón včetně významných center jako jsou Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Karlsruhe nebo Mannheim. Naprostou novinkou je pak zřízení regionální nízkoemisní zóny Poruří, která zahrnuje území 14 měst mezi Dortmundem a Duisburgem a zahrnuje plochu okolo 850 km2.(1)

„Německo řeší problémem znečištění ovzduší prachem, a proto v oblastech s intenzivní automobilovou dopravou postupně od roku 2008 zavádí nízkoemisní zóny. Inspirací byly zkušenosti s podobnými zónami zřízenými v 90. letech ve švédském Göteborgu nebo Stockholmu. Tam se zóny osvědčily jako efektivní opatření, které snížilo emise velmi nebezpečných jemných prachových částic až o 40 %. Dobré zkušenosti se snižováním emisí jemného prachu zavedením zóny má také Berlín,“ upozornil MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. (2)

Německé právo rozděluje vozidla podle výše emisí výfukových plynů do 4 kategorií, přičemž města mají pravomoc omezit vjezd pro vozidla některých z těchto kategorií. Automobily s nejhoršími emisemi škodlivin (např. vozy s benzínovým motorem bez katalyzátoru) nemají nárok na žádnou plaketu, nemají právo vjezdu do žádné z nízkoemisních zón. Automobily s nejnižšími emisemi pak získávají plaketu zelenou a mohou vjíždět do kterékoli zóny. Dvě kategorie mezi nimi jsou označeny červenou nebo žlutou plaketou, podle emisních standardů splňují. Automobily s dieselovými motory mohou získat lepší plaketu, pokud jsou dodatečně vybavena schváleným typem tzv. filtru pevných částic.

„Znečištění jemným prachem je věnována velká pozornost, neboť v současnosti představuje z hlediska životního prostředí největší zdravotní riziko jak v Evropě, tak v Česku. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečněcévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití,“ uvedl MUDr. Šuta.

Nízkoemisní zóny kromě Německa fungují také v Dánsku, Švédsku, Holandsku nebo Velké Británie. Zavedení nízkoemisních zón připravuje Francie nebo Rakousko a diskutuje se o nich i v řadě dalších zemí. V České republice bylo umožněno městům vyhlásit nízkoemisí zóny formou novely zákona o ovzduší, která nabyla platnosti 19. října 2011 (3). Ve svém plánu zlepšování kvality ovzduší se zavedením zóny počítá například Praha (4).

Poznámky:
(1) Zdroj: Bundesumweltamt
(2) Centrum pro životní prostředí a zdraví vzniklo koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se
zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní
prostředí a lidské zdraví.
(3) Zákon č. 288/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
(4) Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší na území aglomerace hlavního města
Praha

DISKUSE - KOMENTÁŘE: