Půjdeme sázet stromky, kde jsou potřeba, nabízejí účastníci blokády

16.9.2011
[Vratislav Vozník]
Autor: Vratislav Vozník, tel: +420 732 719 699

Až několik desítek pomocných rukou pro sázení malých buků a jedlí. Tak zní nabídka milovníků přírody Správě Národního parku Šumava. Jde hlavně o účastníky letní blokády ilegálního kácení v oblasti Ptačího potoka. Mluvčí blokády Vratislav Vozník to dnes nabídl řediteli parku Janu Stráskému. Jedinou podmínkou je, aby se stromky sázely v místech, kde jsou potřeba. Tedy v nižších polohách národního parku, kde by měly být smíšené lesy. Nikoli v horských a podmáčených smrčinách, které se obnovují samy a zadarmo.

„Jsme připraveni pomoci přírodě národního parku i jinou formou než občanským protestem. Pokud pracovníci parku vyberou vhodná místa pro sázení nového lesa, rádi přijedeme a pomůžeme. Ale jen tam, kde je to potřeba a kde má sázení i podle vědců smysl. Výsadba stromků k ochraně přírody samozřejmě patří,“ zdůraznil Vratislav Vozník. „Hlavním posláním národního parku je ochrana přírodních procesů a pokud si příroda umí pomoci sama, jako třeba u Ptačího potoka, je nesmyslné tam cokoli sázet,“ dodal.

Účastníci blokády chtějí pomocí při sázení ukázat, že se sázením stromků souhlasí a jsou ochotni se k této formě opatření v národním parku připojit, probíhá-li na vhodném místě. Aktivní zapojení se do práce je pro ně stejně samozřejmé, jako další formy ochrany přírody.

Výsadba jedlí i buků Šumavě prospěje zhruba o 200 metrů nad mořem níže, než například v oblasti Ptačího potoka nedaleko Modravy, kde v létě probíhalo kácení a nenásilná blokáda. /1/

Podle vědců i zkušených lesníků se horské a podmáčené lesy obnovují po tisíciletí prostřednictvím gradací kůrovce. Tak tomu je i okolo Ptačího potoka, kde se až do letního zásahu ředitele Stráského zdárně rozvíjely přírodní procesy. Mladé smrčky a jeřáby tu úspěšně vyrůstají samy, bez umělé a nákladné výsadby. Monitoring prováděný správou parku ukázal, že na území ponechaných přírodě vyrůstá po odeznění kůrovcové gradace průměrně 5000 mladých stromků na hektar /2/. Umělé vysazování smrků či jeřábu by zde bylo zcela nesmyslné vyhazování peněz. Jedle a buky do těchto vyšších poloh nepatří a drsné klima nevydrží.

Poznámky:
/1/ Základní informace o tzv. lesních vegetačních stupních, které ve své praxi používají lesníci i přírodovědci, najdete na http://bit.ly/p3XyHX (Wikipedie)

/2/ Čížková P., Biomonitoring lesních ekosystémů v NP Šumava, Lesnická práce 1/2010, Kostelec nad Černými lesy 2010

DISKUSE - KOMENTÁŘE: