Soud se zastal občanů a zrušil povolení pro mrakodrapy na Pankráci

31.8.2011
PRAHA [Arnika - Centrum pro podporu občanů]
Autor: Martin Skalský, tel: 775 168 026

„Rozsudky jsou velmi významné. Od roku 2000, kdy se objevily první projekty na stavbu výškových objektů, bojujeme za zdravé životní podmínky obyvatel Pankráce a Budějovické, zatímco všechny úřady jdou na ruku developerům. Soud se sice vlekl přibližně 3 roky, ale je pro nás velkou satisfakcí, že se postavil za občany a poukázal na chybnou práci úředníků, kteří jsou zřejmě zcela nekompetentní,“ komentovala rozhodnutí městského soudu předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce Marie Janoušková. „Samozřejmě jsme tomu rádi, neboť se potvrdila oprávněnost námitek a připomínek, která občanská sdružení v průběhu správních řízení opakovaně předkládala. Doufáme, že pod vlivem těchto soudních rozhodnutí se změní i přístup radnice Městské části Prahy 4 k podávaným námitkám na stavby na Pankráci a Budějovické ze strany občanů a že radnice nyní velmi zváží podporu developerům, jakou průběžně poskytovala developerovi u výškových staveb,“ doplnil ji Zdeněk Holeček, předseda Pankrácké společnosti.
Kauza se nyní vrací o mnoho let zpátky. V tuto chvíli přitom není jisté, kdo koupí pozemky po zkrachovalé ECM a zda bude mít v úmyslu v prosazování projektu mrakodrapů pokračovat či nikoliv. Pro jakoukoliv stavbu zde bude třeba znovu získat povolení k umístění stavby (územní rozhodnutí). „Věřím, že úřady nyní budou rozhodovat o budoucnosti Pankráce zodpovědněji,“ dodala Marie Janoušková. V oblasti Pankráce a Budějovické jsou totiž plánovány další, převážně administrativní budovy.
„Rozhodnutí soudu je významné nejen pro Pankrác, ale bez nadsázky pro celou Českou republiku,“ říká právník Petr Kužvart z Ateliéru pro životní prostředí, bez jehož mnohaleté nezištné práce by byl úspěch žaloby úspěch stěží možný. „V oblasti Pankráce je taková míra hluku a znečištění ovzduší, že dochází k permanentnímu překračování zákonných hygienických limitů. Podle práva je tak každá nová budova, která přiláká další stovky či tisíce automobilů nebo ubírá zeleň, protiprávní. Úřady po celé republice to však často ignorují,“ vysvětlil Kužvart.
Podle Kužvarta je skandální, že v kauze pankráckých mrakodrapů se místních občanů nezastal odbor životního prostředí pražského magistrátu, hygienik ani radnice Prahy 4, dokonce ani ministerstva životního prostředí a zdravotnictví. „Desítky tisíc lidí žijí v nevyhovujícím životním prostředí, ale úřadům to bylo celé roky jedno. Byly pro ně důležitější zisky soukromých firem. Soud nám dal zapravdu, že taková praxe musí přestat,“ dodal Kužvart.
Podle Martina Skalského ze sdružení Arnika je rozhodnutí soudu významné pro reputaci České republiky v zahraničí. „Výstavba mrakodrapů by mohla vést k vyškrtnutí Prahy z prestižního seznamu světového dědictví UNESCO, vedlo by to k mezinárodnímu skandálu a odlivu turistů. Nyní se otevírá zcela nový prostor k široké veřejné i odborné debatě o tom, jaká má být podoba nejen Pankrácké pláně, ale současné pražské architektury vůbec. Věříme, že nové vedení hlavního města tuto mimořádnou příležitost pochopí a využije ku prospěchu Pražanů i návštěvníků města,“ řekl Skalský.
Zrušení územních rozhodnutí na pankrácké mrakodrapy je dalším vítězstvím občanských sdružení. Nedávno se jim podařilo dosáhnout zrušení povolení pro rozšíření severojižní magistrály a vybudování nových sjezdů a nájezdů. Zatímco v případě magistrály však byl investor rychlejší a stavu provedl dříve, než rozhodl soud, mrakodrapy nyní dostaly definitivně červenou.

Další informace:

Co přesně ve svém rozsudku uvedl Městský soud v Praze?
1. Předně potvrdil, že stavba mrakodrapů není žádná maličkost a musí projít standardním posuzováním vlivů na životní prostředí (proces EIA). Úřady přitom investorům za Pankráce odkývaly, že hodnocení není zapotřebí.
2. Dále soud jasně řekl, že v lokalitě, kde jsou překročeny hygienické limity, není možné stavět cokoliv. Nové budovy musí nějakým způsobem přispět ke zlepšení stavu, ale v žádném případě jej nesmějí zhoršit. Na Pankráci se jedná zejména o dopravu, která způsobuje hluk a emise. Protože investor počítal s dalším nárůstem individuálního automobilismu, úřady měly jeho projekt bez otálení zamítnout.
3. Do třetice, soud řekl, že občané mají právo podávat nejrůznější námitky, byť by se primárně netýkaly jen úzce vymezeného tématu životního prostředí. Ani to úřady nechtěly původně uznat.

Kopii rozsudků na požádání zašleme.

Společná tisková zpráva Ateliéru pro životní prostředí, Občanské iniciativy Pankráce, Pankrácké společnosti
a Centra pro podporu občanů sdružení Arnika

Stránka Arniky věnovaná Pankrácké pláni:
http://arnika.org/pankracka-plan

O Pankráci v rámci výstavy Příběhy pražských stromů a parků a lidí, kteří je chrání:
http://arnika.org/pankrac

DISKUSE - KOMENTÁŘE: