Životní prostředí Ústeckého kraje vloni znečišťoval nejvíce uhelný a chemický průmysl

4.11.2010
ÚSTÍ NAD LABEM [Arnika]

Největšími průmyslovými znečišťovateli Ústeckého kraje zůstávají podle dat v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) (1) velké uhelné elektrárny a chemické podniky. Žebříček největších zdrojů látek nebezpečných pro vodní organismy sice stále vede Lovochemie kvůli množství vypouštěného zinku a jeho sloučenin (2), ale je třeba ji pochválit za trvalé snižování tohoto množství z 25,5 tuny v roce 2006 na 5 tun ohlášených do IRZ za rok 2009 (3). Mezi velkými znečišťovateli vodních toků se však objevily Doly Bílina, které vypustily do vody asi 1,1 tuny chromu (4) a niklu a kvůli nim obsadily také nejvyšší příčku původců reprotoxických látek vypouštěných v kraji do životního prostředí. Největším zdrojem úniků nebezpečné rtuti (5) do vody zůstává Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, protože ji stále ještě používá při výrobě chloru.

„Letos jsme se soustředili hlavně na vyhodnocení úniků látek do vod, protože Mezinárodní komise pro ochranu Labe bude tento týden v Praze jednat o nastavení limitů pro přítomnost toxických látek v říčních sedimentech. Současně jsme odebrali vzorky říčních sedimentů a nechali je v rámci projektu Voda živá (6) analyzovat na přítomnost toxických látek,“ zdůvodnil důraz, který Arnika klade na úniky látek do vod, vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

K překvapením žebříčků IRZ pro Ústecký kraj patří vysoké množství dioxinů ohlášené spalovnou nebezpečných odpadů v Trmicích v přenosech odpady. „Třicet gramů (v toxickém ekvivalentu) je opravdu hodně. Velké spalovny komunálních odpadů v Brně a v Praze ohlašovaly v uplynulých letech maximálně 10 gramů dioxinů (v toxickém ekvivalentu) v odpadech,“ zdůraznil Petrlík. (7).

Velké hnědouhelné elektrárny ČEZu Prunéřov, Počerady a Ledvice společně s Chemopetrolem Litvínov vedou žebříčky největších znečišťovatelů ovzduší skleníkovými plyny, látkami způsobujícími kyselé deště a oxidem uhelnatým. V těchto kategoriích patří elektrárny Prunéřov a Počerady i k celorepublikovým rekordmanům. Mezi ohlašovateli za rok 2009 však chybí elektrárny Tušimice.

Nejvíce rakovinotvorných látek skupiny 1 a skupiny 2 (8) vypustila v Ústeckém kraji firma BV PLAST z Klášterce nad Ohří. Její emise styrenu (9) stouply proti loňskému hlášení na více jak dvojnásobek z 1345 na 3006 kg. Největší emise rakovinotvorných látek skupiny 1 ohlásila do IRZ firma HP-Pelzer ze Žatce, přestože meziročně emise formaldehydu (10) snížila téměř na polovinu (z 2600 na 1394 kg).

U obou firem, HP Pelzer i BV PLAST z Klášterce nad Ohří, Arnika eviduje stížnosti místních obyvatel na zápach z jejich provozů. V Klášterci řeší problém zápachu místní občanské sdružení již několik let. „Výrobny plastů patří k významným znečišťovatelům v Ústeckém kraji již několik let. Jejich emise obtěžují hlavně obyvatele v okolí,“ řekl vedoucí děčínské pobočky Arniky Kamil Repeš.

Spolek pro chemickou a hutní výrobu díky velkému množství hexachlorbenzenu (11) a hexachlorbutadienu v odpadech tradičně obsazuje první místo v emisích a přenosech persistentních organických látek. Ač jich firma v odpadech předala o cca 280 tun méně než rok předtím , i tak patří mezi největší zdroj těchto látek v celé ČR.

Nejvíce emisí prachu (PM10) (12) v Ústeckém kraji vypustila elektrárna Prunéřov. Pochválit lze Chemopetrol Litvínov, který prachu vypustil o téměř 100 tun méně (pokles z 215 na 121 tun). I tak se 5 provozů z kraje umístilo v „top-tenu“ České republiky, čemuž odpovídá i fakt, že se řadí mezi kraje s nejhorší kvalitou ovzduší.

Vyhodnocení dat o únicích a přenosech látek do vod proběhlo v rámci projektu Voda živá finančně podpořeného Státním fondem životního prostředí.


---------------------------

Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Pro rok 2009 zahrnuje IRZ hlášení o únicích a přenosech od 118 provozoven v Ústeckém kraji (oproti 92 v roce 2008).

(2) Zinek je toxický pro ryby (LD50= 29,9 mg.l-1). Více: http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/zinek

(3) Graf vývoje emisí zinku a jeho sloučenin z podniku Lovochemie do vody:





(4) Chrom patří podle IARC mezi látky karcinogenní pro člověka (skupina 1). Je vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více:
http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/chrom

(5) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/rtut

(6) Voda živá je projekt Arniky, zaměřený na vztahy mezi chemickými látkami používanými v domácnostech a v průmyslu, zátěží povrchových vod a jejich potenciálem se se znečištěním vyrovnat. Podrobnosti: http://www.toxik.arnika.org/voda-ziva

(7) Dioxiny zahrnují dvě skupiny látek plným názvem polychlorované dimenzo-p-dioxiny a polychlorované dibenzofurany (PCDD a PCDF), které zahrnují 210 látek, z nichž se sleduje 17 nejvíce nebezpečných pro lidské zdraví. Tyto látky jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. V životním prostředí se jejich hladiny měří v pikogramech (10-12 g) a kvůli různé toxicitě jednotlivých dioxinů se zjištěné hodnoty přepočítávají na toxický ekvivalent (TEQ). Tyto látky reguluje Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách. Signatářské země, kterou ji i Česká republika, by se podle této úmluvy měly snažit emise dioxinů do životního prostředí trvale snižovat, a to včetně jejich přítomnosti v odpadech. Více zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/dioxiny-pcdd-pcdf

(8) Látky a jejich sloučeniny klasifikované IARC jako karcinogenní (skupina 1) (hlášené do IRZ): arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid. Látky klasifikované jako pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.

(9) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům.Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na http://www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/styren.

(10) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/formaldehyd

(11) Hexachlobenzen se řadí mezi perzistentní organické látky, jež omezuje Stockholmská úmluva. Podle IARC se jedná o látku možná karcinogenní pro lidi. Více zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/hexachlorbenzen-hcb

(12) Polétavý prach, tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů), PM10. Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete zde: www.toxik.arnika.org/chemicke-latky/poletavy-prach-pm-sub-10-sub

DISKUSE - KOMENTÁŘE: