Myslivci vyháněli zvěř
8.6.2010
ROKYCANY [ZO ČSOP Rokycany]
Jedním a doufejme, že ne ojedinělým případem spolupráce myslivců a zemědělců je Honební společenstvo Litohlavy – Klabava na Rokycansku. Díky ní se již podařilo zachránit řadu zvířecích životů, které by jinak skončily pod koly zemědělských strojů provádějící sekání trávy nebo v rokycanské záchranné stanici. Ta se snaží pomáhat myslivcům a propagovat jejich aktivity, které jsou velice atraktivní nejen pro děti, ale i širokou veřejnost. Nicméně myslivci své možnosti příliš nevyužívají, i když jistě existují výjimky. Ale ruku na srdce, která ze zájmových organizací má téměř sto tisícovou členskou základnu, vybudovanou síť okresních mysliveckých spolků a může se pochlubit širokou škálou aktivit. Mezi ty atraktivní jistě patří lovecká kynologie, střelectví či myslivecká hudba, která v poslední době zažívá velkého rozmachu.
Zemědělství a myslivost má dokonce i řadu zákonných opatření, které se však ne všude dodržují. Proto velice často vznikají spory o vzniklé škody na zemědělských plodinách či samotné zvěři. Je tedy velice dobré, že se najdou cesty, kdy zemědělci myslivcům oznámí sekání luk, ke kterému dochází právě v době, kdy se rodí nejvíce mláďat, tedy v měsíci červnu. Vyzýváme proto všechny rozumně myslící zemědělce, myslivce i ochránce přírody, dejme hlavy dohromady, zanechme zbytečných sporů a pusťme se do korektního jednání u jednoho stolu. O tom, že to lze svědčí právě spolupráce v Litohlavech, kdy zemědělci v předstihu informovali myslivce, že budou sekat vojtěšku a následně i další plochy. Myslivci okamžitě povolali své členy s loveckými psy a několikrát kritická místa procházeli. Tím eliminovali případné ztráty na zvěři.
Spolupráce obou stran se však vyplatí i v jiných případech. Vydatné deště, které v různých místech republiky páchají nedozírné škody, lze zastavit tvorbou biopásů. Stačí jen přesvědčit majitele půdy, respektive zemědělce, že se jim vyplatí zbudovat kolem obce v souladu s územním plánem biopásy, které zcela jistě zabrání naplavování půdy do obcí. Škoda na osetých plodinách, lidských obydlích tak určitě vyváží náklady na zbudování biopásů, na které lze také čerpat peníze z vypsaných dotačních titulů. Nejen, že se zmírní utrpení lidí, které záplavy postihnou, náhled na zemědělce řešící problém bude zcela jistě i oceněn veřejností. Biopásy však mají v krajině i řadu dalších funkcí. Je potřeba si uvědomit, že protipovodňová opatření se realizují za mnohem větší finanční náklady, než by se zbudovaly biopásy, které přispívají i k ozelenění krajiny a pomáhají i návratu nejrůznějších druhů živočichů žijících v naší krajině. Vždyť podíváme-li se na dnešní velkoplošný způsob hospodaření musí nám být jasné, že zde toho žít příliš nemůže. Zamysleme se nad tím než zase začne vydatně pršet. Navíc s ozeleněním vytypovaných pozemků zcela jistě a rádi vypomohou nejen myslivci, ochránci přírody, ale i další, např. zahrádkáři a včelaři. Ty by mohli kolem biopásů umístit i své včelíny.
Problematika zemědělství a myslivosti je jistě složitá, nicméně konstruktivním jednáním všech zúčastněných stran lze dosáhnout kompromisu, který bude vyhovovat všem zúčastněným a především přírodě. A o to by nám mělo jít především. I na okresních sněmech zaznívají nejrůznější názory. Je však potřeba, aby nezapadly a řešily se. V současné době probíhají na nejrůznějších místech senoseče či seče nejrůznějších pícnin. Navažme vzájemnou spolupráci a zabraňme společnými silami škodám na volně žijící zvěři, tak jako v Litohlavech na Rokycansku. Hospodařící zemědělci nejenže hlásí myslivcům své záměry, ale např. provádějí i seče pícnin od vzdálenějších míst k lesním komplexům. I tak se dá zabránit nedozírným škodám.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML?