Nová turbína v Teplárně České Budějovice = více uhlí, více síry, více skleníkových plynů

14.5.2010
ČESKÉ BUDĚJOVICE [Calla, Jihočeské matky]

Českobudějovická teplárna je dnes z hlediska emisí SO2, emisí rtuti a skleníkových plynů největším znečišťovatelem ve městě a jedním z největších v Jihočeském kraji[1]. Akciová společnost Teplárna České Budějovice však plánuje navýšit spotřebu hnědého uhlí ve svém provozu na Novohradské o dalších více než 24 tisíc tun hnědého uhlí ročně. Chce nahradit jednu z dožívajících turbín za novou, která ale bude určena k výrobě elektřiny, přičemž nadbytečné teplo bude mařeno v nově postavených chladících věžích. Tomu bude odpovídat i vyšší množství emisí oxidů síry, prachu a skleníkového CO2. Snižuje se také celková energetická účinnost teplárny, která neodpovídá nejlepším dostupným technikám BAT.

Nyní k záměru vede Krajský úřad Jihočeského kraje správní řízení o změně integrovaného povolení provozu, jehož jsou sdružení Jihočeské matky a Calla účastníky. Současně zaslala své připomínky na Ministerstvo životního prostředí v rámci tzv. zjišťovacího řízení v procesu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí).

Ekologické organizace požadují aby:
1. Provozovatel bezodkladně zajistil instalaci odsiřovacích technologií u všech provozovaných uhelných kotlů.
2. Z teplárenského provozu na Novohradské nebylo oproti současnosti emitováno vyšší množství tuhých znečišťujících látek, NOx, benzo(a)pyrenu, rtuti a dalších škodlivin a rovněž emisí skleníkového CO2. Naopak by měly být přijaty přísnější emisní limity vedoucí ke snižování zátěže životního prostředí.
3. Účinnost teplárny odpovídala požadavkům na nejlepší dostupné technologie podle BAT.
4. Nedošlo k oteplení vod Mlýnské stoky vlivem vypouštěné chladící vody.

V rámci procesu EIA ekologické organizace požadují doplnění dokumentace a její projednání v úplném procesu EIA. Dokumentace by měla být podle Cally a Jihočeských matek doplněna zejména o:
1. Aktualizovanou rozptylovou studii respektující nové údaje o emisích, novou zástavbu v okolí města a měla by v ní být specifikovány dopady na území Č. Budějovic.
2. Variantu odsíření uhelných kotlů v provozu teplárny.
3. Vyhodnocení vlivu benzo(a)pyrenu na lidské zdraví v rámci studie „Hodnocení vlivů na lidské zdraví“, protože na části území Č. Budějovic je překračována hodnota imisního limitu pro tuto škodlivinu.
4. Vyhodnocení varianty jiné technologické obměny teplárny, která zajistí skutečné snížení emisí a současně bude respektovat měnící se podmínky v odběru tepla.

Monika Machová Wittingerová z Jihočeských matek řekla: „Na instalaci odsiřovacích systémů lze získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí a to do výše až 90 % nákladů. Vzhledem k tomu, že o dotace z tohoto programu lze žádat do roku 2013, je třeba, aby provozovatel začal jednat bezodkladně. Zatím se tak neděje.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Vyšší množství spáleného uhlí je spojeno s vyššími emisemi skleníkových plynů a dalších škodlivin a bude také přispívat ke tlaku na prolomení územně-ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Myslíme si, zvláště k umístění provozu v centru města a zároveň v českobudějovické kotlině, že toto navyšování emisí by nemělo být akceptováno jak vlastníky, tak úřady.“

Další informace mohou poskytnout:
Monika Machová Wittingerová, Jihočeské matky – tel.: 603 516 603 jihoceske.matky@ecn.cz
Edvard Sequens, Calla – tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz



Poznámky:
[1] Integrovaný registr znečišťování životního prostředí, www.irz.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: