Povodně na Lužnici mohly být podstatně horší - Přírodní niva řeky zachytila milióny kubíků vody
10.9.2002
PRAHA [Hnutí Duha]
Autor: Jaromír Bláha
Nedávno dokončený, zatím nepublikovaný výzkum Botanického ústavu Akademie věd totiž ukázal, že právě takové množství vody pojme zachovaný úsek říční nivy na horním toku Lužnice mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem n.L. Celé území je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Povodňová vlna na Lužnici měla podle Českého hydrometeorologického ústavu i přes charakter až tisícileté vody odlišnou podobu než na Vltavě [1]. Stoupala pomaleji, kulminace byla méně výrazná a voda delší dobu opadávala. V době, kdy do Orlíka přitékaly maximální průtoky z Vltavy a Otavy, povodeň na Lužnici se zdržela díky akumulační schopnosti chráněné krajiny na Třeboňsku.
Nejvíce vody pak Lužnice přinesla do Vltavy až o tři dny později. Pokud by se tak nestalo, vrchol povodňové vlny v Praze a dalších městech by byl ještě vyšší a zaplavil by větší území.
Na Třeboňsku i v dalších místech podobně účinkovaly i další zachované říční nivy, plochy kolem břehů pokryté většinou loukami, lužními lesy a tůněmi. Záplava se zde bezpečně rozlije, což sníží velikost i sílu povodňové vlny a tím omezí škody ve městech na dolním toku. Přitom v této krajině povodeň působí jen minimální škody.
Převážná většina podobných území podél českých řek ale byla v minulosti rozorána na pole nebo dokonce zastavěna budovami. Platí to hlavně pro nížiny. Například na Labi nezůstala téměř žádná přirozená niva, podél moravských řek pouze zbytky. Narovnanými koryty voda rychle – a tedy také s větší silou - proudí do nížin. Během dvacátého století se celková délka českých řek a potoků zkrátila o třetinu.
Během záplav v roce 1997 zadržely poslední tři větší komplexy lužních lesů a luk - v Litovelském Pomoraví nad Olomoucí, na soutoku Dyje s Moravou a podél Odry nad Ostravou - více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Například poslední jmenované území, rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří, zachytilo celkem 89 miliónů m3 vody a zmenšilo významně povodňovou vlnu v Ostravě.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Příklad Lužnice nad Suchdolem dobře ilustruje, jak důležité jsou přírodní nivy řek pro ochranu před povodněmi, jak velké nebezpečí znamená jejich zničení a proč je musíme obnovit. Pouhých několik kilometrů přirozených meandrů řeky a okolních luk zadrželo tolik vody, kolik se vejde do přehrady za stovky miliónů korun. V celkovém objemu povodně není pět a půl miliónu kubíků mnoho, stejně jako jedna přehrada sama nehraje velkou roli, ale kdyby bylo podobných niv více, byly by i škody podstatně menší. V roce 1997 zachytily tři zbývající větší komplexy lužních lesů a luk na Moravě více vody, než všechny tamní přehrady dohromady. Obnova přírodních niv podél českých a moravských řek se musí stát jedním z hlavních bodů programu ochrany před povodněmi, se kterým snad vláda nyní přijde. Rozhodně znamená lepší investici než sypání miliard korun do nových přehrad a betonu."
Poznámky:
[1] Český hydrometeorologický ústav: Předběžná souhrnná zpráva o hydrometeorologické situaci při povodni v srpnu 2002, www.chmi.cz/hydro/pov02/pred_zpr.htm