Poslanci návrhem dálničního zákona prolamují ústavní princip rovnosti vlastnických práv

26.11.2004
TÁBOR [Ekologický právní servis]
Autor: Pavel Doucha

Poslanecká sněmovna PČR včera hlasy poslanců ČSSD a KSČM pustila do třetího čtení návrh zákona o výstavbě dálnic, rychlostních komunikací, silnic a tranzitních železničních koridorů. Pokud poslanecká sněmovna na svém prosincovém zasedání návrh zákona schválí a k tomu mají sociálně demokratičtí a komunističtí poslanci dostatečnou sílu, dostane se do našeho právního řádu zákon, který porušuje občanská práva daná ústavou. Tzv. dálniční zákon si neláme hlavu s rovností vlastnického práva, neuznává předkupní právo, zástavní právo ani oprávnění vyplývající z věcného břemene.

Občan, jehož nemovitost skříží cestu plánované dálnici bude mít minimální šanci svůj majetek uhájit a navíc může trvat léta než se dostane k penězům, které za vykoupenou či vyvlastněnou nemovitost má obdržet. Může se tak snadno stát, že ačkoliv si nedávno postavil dům, nebude mít náhle nejen kde bydlet, ale ani nebude mít peníze na zařízení nového bydlení. Jestliže mu na nemovitosti vázne zástavní právo, což je běžná situace, dnem převodu nemovitosti na Ředitelství dálnic a silnic toto zástavní právo zaniká. To na první pohled vypadá jako šťastné řešení spadlé z nebes. Situace je ovšem složitější. Dálniční zákon totiž stanoví, že kupní cena se rozdělí mezi prodávajícího a např. zástavního věřitele a to podle jejich dohody. K dohodě jistě ne vždy dojde a potom nastupuje soudní řízení s tím, že do jeho skončení budou peníze složeny v soudní úschově. Majetkový spor se potáhne hodně dlouho, domek již dávno zničily buldozery a občan přespává po ubytovnách.

Tím, že dálniční zákon neumožňuje vyčkat dořešení majetkových sporů a neuznává rovnost věcných práv ovšem ohrožuje do jisté míry i stabilitu veřitelského sektoru. Zastavená nemovitost v trase budoucí komunikace ztrácí na hodnotě, to by se samozřejmě dělo i bez tohoto zákona. Možnost uspokojit pohlédávku z takové nemovitosti je ovšem zákonem v zásadní míře omezena a diskriminuje takového zástavního věřitele oproti ostatním zástavním věřitelům se zástavami mimo naplánované dálnice.

Dálniční zákon dále stanoví, že při výkupu pozemků potřebných ke stavbě se neuplatní smluvní předkupní právo. Znamená to vlastně, že stát prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic ze zákona vstoupí do práv předkupitele. A to navíc bezúplatně, neboť vypořádání mezi vlastníkem a oprávněným z předkupního práva nechává na jejich dohodě. Vlastníkovi není ponecháno svobodné dispoziční právo se svým majetkem a oprávněný nemá šanci své předkupní právo uplatnit. Vlastníci a oprávnění z předkupních práv k pozemkům nedotčeným stavbou dálnice mají zachována práva v plném rozsahu.

Listina základních práv a svobod v úvodním čl. I stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech. Článek 11 pak navazuje, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dálniční zákon ovšem nastavuje zjevnou nerovnost práv. Ta je neospravedlnitelná, neboť k tomu všemu dochází ještě před případným vyvlastňováním.
Právník EPS Pavel Doucha tvrdí: “Vyvlastňování je samo o sobě diskutabilním zásahem do práv v demokratickém státě, ovšem má ústavní podklad. Omezování vlastnických a jiných práv k nemovitostem v dálničním zákoně naproti tomu ústavní základ nemá a je naopak v rozporu s ústavně zaručenou rovností vlastnického práva.“

kontakt:
Mgr. Pavel Doucha
Ekologický právní servis Tábor
Kostnická 1324
390 01 Tábor
tel: 381 256 662
e-mail: tabor@eps.cz

DISKUSE - KOMENTÁŘE: