Zastavte odsun hlavního nádraží - otevřená výzva 19 brněnských expertů

27.5.2004
BRNO [Kolegium devatenácti brněnských expertů ]
Autor: Václav Čermák, tel: 543 236 220

Devatenáct brněnských expertů – architektů, urbanistů, dopravních odborníků a stavebních inženýrů – dnes zveřejňuje společnou otevřenou výzvu úřadům, aby zastavily přípravu přesunu brněnského nádraží. Důvodem je především odůvodněná obava z výrazného zhoršení dopravní obslužnosti a následného snížení atraktivity železnice. Přitom odsun nádraží žádné zvláštní výhody oproti modernizaci stávajícího nádraží nepřináší.

Mezi devatenácti podepsanými jsou mimo jiné:
· Prof. ing. arch. Ivan Ruller, CSc.- bývalý děkan fakulty architektury VUT Brno, laureát Ceny města Brna v roce 1994
· Prof. ing. Arnošt Hönig, DrSc. – bývalý rektor VUT Brno
· Ing. arch. Viktor Rudiš – architekt a urbanista, laureát Ceny města Brna v roce 1998
· Ing. Petr Herzog, bývalý generální ředitel Dopravního podniku města Brna

Stanovisko kolegia expertů bylo již zasláno na dotčené instituce, mj. členům Rady města Brna, členům Rady JM kraje, ministrům dopravy, financí a pro místní rozvoj a také ředitelům ČD a.s., SŽDC s.o. a SFDI.

Ing. Petr Herzog, generální ředitel Dopravního podniku města Brna v letech
1990-97:
„Za stávající situace není přestavba ŽUB v odsunuté poloze vhodná. V letech 1961-62 jsem zpracovával dopravní generel v rámci Územního plánu města Brna. Základním předpokladem odsunuté polohy bylo získání ploch Jižního centra pro obchodní a kancelářské prostory, avšak tyto kapacity, zejména obchodní již v posledních letech město získalo. Nezbytným předpokladem té polohy bylo napojení odsunutého nádraží na MHD formou severojižního tramvajového diametru. Stávající nádraží nepovažuji za žádnou barieru, navíc ta by tam v podobě historických budov a mostů stejně zůstala zachována."

Ing. arch. Viktor Rudiš, architekt a urbanista, laureát Ceny města Brna z roku 1998:
„Osobně si kladu otázku, co přestavba ŽUB v odsunuté poloze přinese občanům pozitivního. Jako hlavní negativum vidím, že změna polohy nádraží, které se posune o kilometr dál, prodlouží dopravní vzdálenosti a čas potřebný k cestování. Také financování projektu je naprosto nezajištěné, takže hrozí,
že několika budoucím generacím zůstane pomník v podobě torza nádraží v Jižním centru. A nejde jen o vlastní stavbu nového terminálu, ale o rekonstrukci MHD, která není zahrnuta v projektu zahrnuta a která je bezpodmínečně nutná."

Kontakt:
ing. Václav Čermák, mluvčí skupiny expertů, tel: 543 236 220 /dopoledne/
ing. arch. Viktor Rudiš, tel: 603 169 912
ing. Petr Herzog, tel: 549 253 702

===========================================================
Otevřené prohlášení kolegia expertů k přesunu brněnského nádraží
===========================================================
Apelujeme na zodpovědné orgány, aby upustily od záměru přemístění nádraží ze stávající polohy (dále jen odsunu nádraží) v rámci přestavby Železničního uzlu Brno (dále jen ŽUB). Pod vlivem posledních kroků města Brna jsme se rozhodli vystoupit a veřejnosti a politikům otevřeně sdělit, že pro změnu polohy nádraží neexistují racionální dů-vody. Je nezbytné, aby si každý uvědomil negativní důsledky připravovaného projektu.

Odsunem nádraží železnice ztratí na atraktivitě.

1. Hodnocení, která byla podkladem pro rozhodnutí o odsunu nádraží, kladla nepřiměřeně nízkou váhu primární-mu dopravnímu účelu hlavního nádraží – jeho funkcím hlavního (i jediného) přestupního terminálu na MHD a vstupní brány k nejdůležitějším částem města, dosažitelným pěšky.
2. Dosud žádnému řešiteli se nepodařilo k odsunutému nádraží navrhnout takový systém MHD, který by zajistil stejně kvalitní jízdní doby, četnosti spojů, nabídku linek a počty přestupů.
3. Občané brněnského regionu, kteří vlakem dojíždějí za prací, na úřady, za zdravotnictvím, kulturou aj. budou v případě odsunu nádraží hledat rychlejší a jednodušší druhy dopravy se všemi z toho plynoucími důsledky.

Přestavba ŽUB s odsunem nádraží je dražší kvůli vyvolaným investicím.

4. Odsun vzdaluje nádraží od těžiště zástavby města a mimo stávající trasy MHD. Vyžaduje proto rozsáhlejší a nákladnější systém MHD než poloha stávající, a to i při respektování potřeb rozvoje tzv. Jižního centra (zejm. východozápadní tramvajová trať a severojižní kolejový diametr).
5. Tyto vyvolané investice navyšují celkovou cenu odsunu nádraží přinejmenším o několik desítek procent, přesto do ní dosud nikdy nebyly zahrnuty a předloženy politikům a veřejnosti. Předkládání cen přestavby ŽUB se dvěma polohami nádraží bez vyvolaných investic vede politiky i veřejnost k neobjektivním závěrům až podnes.

Ve stávající poloze lze vybudovat moderní nádraží a zapojit do něj i vysokorychlostní tratě.

6. Vícero studií prokázalo, že při koncepčně inovativním pojetí ŽUB lze i ve stávající poloze vybudovat moderní nádraží, které splní požadavky cestujících i všechny stanovené podmínky technické, technologické a kapacitní a bude schopno plnohodnotně přijímat a odbavovat vlaky všech kategorií, včetně vysokorychlostních vlaků ze všech směrů.
7. Zapojení vysokorychlostních tratí do ŽUB je srovnatelně výhodné v obou polohách nádraží. Tři budoucí vyso-korychlostní tratě vždy vytvoří v Brně vidlici, takže v každé z poloh nádraží přes ně jedna relace bude muset jezdit úvratí – v odsunuté poloze to bude nejfrekventovanější relace Praha – Ostrava, ve stávající poloze nej-slabší relace Varšava – Vídeň.
8. Problém přestavby ŽUB není v hledání jiné polohy nádraží, ale v pochopení jeho funkce, která musí vlakovou dopravu co nejvíce přiblížit potřebám cestujících.

Moderní nádraží ve stávající poloze není horší pro rozvoj města.

9. Veškeré dosavadní úvahy o odstranění bariér železničních tratí vůči rozvoji komunikační sítě v jižním segmen-tu města nalézaly východisko v přestavbě ŽUB s odsunutým nádražím, ačkoliv přinejmenším stejných cílů lze dosáhnout i při stávající poloze nádraží, i když konkrétní vedení železničních tratí bude jiné.
10. Zkušenosti z mnoha jiných měst dokládají, že umístění nádraží kilometr od centra samo o sobě nemůže být dostatečně silným impulsem pro rozvoj území mezi ním a historickým centrem. Pro rozvoj tzv. Jižního centra je nutno zvolit jiné impulsy.
11. Zrušením stávajícího nádraží nezanikne žádná bariéra v území, protože nádraží a navazující tratě se ve vnitř-ním městě nacházejí zpravidla v souběhu s jinými významnými bariérami, které odstranit nelze (např. velké bloky zástavby, průmyslové areály, skála pod Petrovem, památkově chráněné objekty).

Přestavba ŽUB s odsunutým nádražím má vážné koncepční a technické nedostatky.

12. Odsunutým nádražím bude např. veden i nákladní průtah ve směru jednoho z hlavních evropských nákladních koridorů. Brno se tak stane naprostou raritou v kategorii měst této velikosti a významu.
Veškerá odborná hlediska poukazují na to, že odsun nádraží ze stávající polohy by byl mimořádně nezodpověd-ným krokem pro město Brno i jeho region.
My, níže podepsaní, požadujeme, aby příprava přestavby ŽUB s odsunutým nádražím byla pozastavena. Zároveň žádáme, aby bylo zajištěno vypsání veřejné soutěže na přestavbu ŽUB s nádražím ve stávající poloze.

Brno, 20. dubna 2004

Otevřené prohlášení kolegia expertů k přesunu brněnského nádraží z dubna 2004 potvrzují níže podepsaní:
Prof. Ing. Arnošt Hönig, DrSc. rektor VUT Brno v letech 1990-91
Prof. Ing.arch. Ivan Ruller, CSc. děkan fakulty architektury VUT Brno v letech 1990-94,
laureát Ceny města Brna z roku 1994
Prof. Ing. František Přibyl, CSc. děkan fakulty stavební VUT Brno v letech 1980-85
Prof. Ing. Jiří Pošvář, CSc. vedoucí katedry dopravních staveb fakulty stavební VUT Brno
v letech 1980-90
Doc. Ing. Břetislav Havíř, CSc. vedoucí katedry dopravních staveb fakulty stavební VUT Brno
v letech 1973-79
Ing. arch. Viktor Rudiš architekt a urbanista, laureát Ceny města Brna z roku 1998
Ing. arch. Martin Borák architekt, hlavní inženýr projektů
Ing. Petr Herzog generální ředitel Dopravního podniku města Brna v letech 1990-97
Ing. Stanislav Prokeš vedoucí odd. koncepce dopravy Dopravně-inženýrské organizace
(Útvaru dopravního inženýrství) Brno v letech 1972-92
Ing. Vladimír Novotný víceprezident Českého svazu stavebních inženýrů
Ing. Miroslav Jandásek samostatný projektant, člen Českého svazu stavebních inženýrů
Ing. Vladimír Chalupník ředitel Projektové správy Dopravních staveb Olomouc v letech 1970-84
Ing. Jiří Dukát zástupce státních drah v Jihomoravském kraji
Ing. Václav Čermák náměstek primátora města Brna v roce 1990
Ing. František Menšík specialista na mostní stavby ŘSD ČR
Ing. Mojmír Krejčiřík stavební inženýr
Ing. František Palčík projektant specialista
Mgr. Antonín Žiška sociolog, tajemník komise dopravy Rady města Brna v letech 1990-92
Josef Šumbera technický poradce v oblasti dopravy a životního prostředí

DISKUSE - KOMENTÁŘE: