Ekofilm doprovázel workshop nevládních organizací
11. 10. 2006 - ČESKÝ KRUMLOV [Econnect]
A jestli se chcete především vzdělávat, tak právě pro Vás je určen studijní obor Biologie a ochrana zájmových organismů. Takové je poselství z workshopu nejen neziskových organizací ,,Nebojte se zeptat, máte koho“, který proběhl jako doprovodný program k festivalu Ekofilm 2006 na Biologické fakultě JU.
Po úvodním slově pořadatelů Libuše Desetové za Daphne ČR a děkana Biologické fakulty JU Libora Grubhoffera již následovala první prezentace organizace Calla - sdružení pro záchranu prostředí. ,,Naše současná činnost má dva hlavní směry, jedním je energetika a obnovitelné zdroje energie, druhým pak ochrana přírody a krajiny. Kromě toho se vracíme i k původnímu záměru naší organizace a vykoupili jsme pozemek pískovny u Třebče, která je největším hnízdištěm břehule říční,“ přiblížil činnost předseda sdružení Edvard Sequens.
Z dalších případů zmínil účast na řízeních o stavbě stožáru na hoře Kleť nebo golfovému hřišti na Hluboké. ,,Aktuálně se Calla věnuje záměru stavby lyžařského centra v Boleticích, ale také pokračujeme již 15. rok v kosení vlhkých porostů v národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn, kterých se mohou účastnit dobrovolníci,“ doplnil ještě Sequens nabídkou na léto.
Následovala prezentace organizace Spojený svět domorodých národů (UWIP). ,,Při pobytu u kmene Akha v Laosu a Thajsku, jsem si všiml problémů, které se z vnějšku tlačí na tyto lidi, a které si nepůsobí sami. Dali jsme se dohromady s dalšími lidmi zajímajícími se o tuto problematiku a vznikala předchůdkyně UWIP, která byla spíše aktivistická. UWIP více opírá svou činnost o vědecký výzkum,“ tak uvedl svou organizaci její zakladatel a předseda Tomáš Ryška.
Násilné přesídlení horských kmenů do nížin vedlo k velké úmrtnosti lidí mimo jiné v důsledku malárie, na niž nebyli zvyklí. UWIP vybavuje jednotlivé domácnosti protikomářími sítěmi, jejichž nákupem za cenu 80 Kč může myšlenku podpořit kdokoli. Kromě toho se například věnují výzkumu Ladacké kultury a to ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně, neváhají ani poukazovat na nepravosti jichž se v Laosu dopouštějí ,,rozvojové“ organizace.
Český svaz ochránců přírody reprezentovaly základní organizace Libosváry a Šípek z Českého Krumlova. Hlavní činností libosvárské skupiny je údržba biologicky cenných území na Domažlicku kosením a především pastvou dobytka s využitím tradičních plemen koz a ovcí, ale i méně tradičních jaků. Velký díl pastvy realizují dobrovolní pastevci.
,,Našemu nejmladšímu pastevci bylo 9 měsíců, nejstaršímu pak 74 let. Přes rok nám pomohlo asi 120 dobrovolníků,“ pochvaloval si spolupráci František Groessl, předseda sdružení. Kromě zmíněné údržby se věnují i programům na ochranu obojživelníků a dravců. ,,Kdyby se někdo do těchto projektů chtěl zapojit, budeme jedině rádi,“ nastínil ještě František Groessl možnost další spolupráce.
Ekocentrum Šípek se v Českém Krumlově zaměřuje na ekologické výukové programy pro děti a osvětové programy pro veřejnost jako např. biologicko-ekologický kurz. Provozuje rovněž ekologickou poradnu a působí pod ním dva dětské přírodovědné oddíly. ,,Minulý týden jsme slavnostně otevřeli novou velkou učebnu ekovýchovy,“ doplnila ještě horkou aktualitu zástupkyně organizace Marie Jirková.
Ředitel společnosti Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Martin Střelec přiblížil vznik této neziskové organizace následovně: ,,Daphne založila skupina lidí z akademického prostředí, naší motivací bylo zužitkovat všechny získané znalosti a vědecké přístupy a přenášet je do praxe třeba v zemědělství nebo ochraně přírody.“ Mezi projekty realizované Daphne patří momitoring aluviálních biotopů ČR nebo zhodnocení biodiversity v minulosti zatravněných pozemků. Velký díl práce tvoří individuální rozhovory se zemědělci, kterým Daphne pomáhá s realizací agroenvironmentálních programů.
Státní správu reprezentoval odbor ŽP MěÚ Strakonice a Správa NP Šumava. Strakoničtí prezentovali mimo jiné svůj projekt U pramenů živé vody ,, Země zamyšlené“. Jedná se o celoroční soutěž (předchozí ročníky se věnovaly chráněným územím a památným stromům) pro děti škol Strakonicka a Blatenska zaměřenou na rozbory vody, ale i historii místních studánek.
,,Dnešním posláním naší organizace je šířit principy trvale udržitelného rozvoje, a pomáhat jejich uvedení do života. Našimi hlavními pilíři jsou podpora udržitelné spotřeby, podpora komunikace a spolupráce a podpora komunitního a místního rozvoje,“ uvedla Zuzana Guthová, ředitelka Rosy o.p.s.. Z těchto pilířů také vycházejí projekty jakými jsou zelená kancelář, fungování ekologické poradny nebo bohatá knihovna a videotéka pro veřejnost. Komunitní plánování strategického rozvoje se zapojováním veřejnosti proběhlo například v Borovanech nebo Ostrolovském Újezdě.
Práci s nejmladšími skupinami obyvatel se na Českobudějovicku zabývá Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia. ,,Naše hlavní náplň je realizace výukových programů pro děti od mateřské školy, přes základní až po střední školy. Realizujeme programy nejen v učebnách, ale také v terénu, protože to je pro učitele organizačně nejsložitější,“ uvedla Cassiopeiu Helena Kujanová, ředitelka organizace.
Cassiopeia ale také pomáhá s přebudováním školních zahrad, aby byly současně dobrou učební pomůckou, nebo organizovala akce v rámci Týdne mobility. ,,Chtěli bychom ještě další lektory z řad studentů, eventuálně někoho, kdo by u nás vedl přírodovědný kroužek, uzavřela prezentaci Helena Kujanová.
Sdružení Jihočeské matky reprezentovala předsedkyně sdružení Monika Machová – Wittingerová. Zmínila samozřejmě aktivity sdružení v případu Jaderné elektrárny Temelín (JETE), ale činnost sdružení je širší a zabývá se i obecnější ochranou přírody, což se projevuje účastí ve správních řízeních projektu dálnice D3 nebo potenciální spalovny komunálního odpadu v nedalekých Mydlovarech.
,,Aktuálně chystáme mimo jiné velkou petiční akci proti rozšiřování Temelína a asi za měsíc by měla vyjít knížka ,,A po nás planina…“, paměti kronikáře z vesnice zlikvidované v souvislosti se stavbou JETE,“doplnila ještě předsedkyně výhledem na nejbližší dobu.
Matouš Šimek z Nadačního fondu pro vydru informoval diváky o současném stavu vydří populace v ČR a zvláště pak na Třeboňsku. Hlavními problémy, kterým čelí vydry v současnosti jsou rostoucí automobilová doprava a neustálé konflikty se zájmy rybářů. Nadační fond pro vydru, se věnuje dokumentaci pobytu vyder, analyzoval i obsah polychlorovaných bifenylů v jejich tělech a velkou část práce tvoří odborné posudky pro výpočet škod způsobených vydrou na rybích obsádkách (425 posudků za období let 2000-2005).
Nadační fond se zabývá ale i přednáškami, pořádáním výstav a provozem stanice pro handicapované živočichy. ,,Z objektu bývalých jatek bychom chtěli přestavbou získat centrum Via Natura, s učebnou pro ekologickou výchovu a k tomu ubytovací možnosti jako zázemí pro kolektivy, pro které budeme pořádat exkurze po Třeboňsku,“ nastínil další rozvoj organizace Matouš Šimek. Nadační fond pro vydru nezapomíná ani na teenagery, jimž je určen komiksový seriál ,,Čus vydrus“.
„Patříme mezi světovou špičku, jak chovatelskou, tak bohužel i pašeráckou.“ Těmito slovy vysvětlil Josef Rajchard podnět pro zřízení studijního oboru Biologie a ochrana zájmových organismů na Zemědělské fakultě. Odborníci vzešlí z této specializace by měli pracovat v institucích zabývajících se obchodem s ohroženými druhy rostlin a živočichů, např. orgánech CITES nebo na celních správách. Že se jedná o významné odvětví dokládá i fakt, že obrat při vývozu kaprů byl asi 390 miliónů korun ročně, pro akvarijní rybky to však bylo přes 400 miliónů.
Workshop nevládních organizací byl součástí Ekofilmu 2006 na Biologické fakultě (BF) a pořádali ho BF a Daphne ČR – Institut aplikované ekologie.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout