Děti Země: Na chemickou likvidaci sinic v brněnské přehradě se utratí desítky milionů z veřejných peněz

10. 6. 2011 - BRNO [Econnect/Děti Země]

Povodí Moravy, s. p., může na základě výjimky Krajského úřadu Jihomoravského úřadu v boji proti sinicím v brněnské přehradě od června do srpna 2011-2 začít používat drsnější chemikálie jako jsou chloridy hliníku pod názvem PAX 18. Ačkoliv jejich účinnost již v roce 2008 zpochybnil Hydrobiologický ústav AV ČR a také Děti Země ve svých námitkách, krajský úřad záměrně tyto informace ignoroval a v březnu 2011 výjimku z vodního zákona pro jejich použití firmě po třech letech jejího snažení povolil.

„Považujeme to za klasické spolčení státního žadatele o rozhodnutí se stáním úřadem, který ho vydá, neboť výsledek je znám dopředu, jen se musejí eliminovat kritické námitky odborné a laické veřejnosti, zvláště když se má na tento experiment utratit desítky miliónů korun z veřejných peněz,“ tvrdí Miroslav Patrik z Dětí Země, které se od roku 2009 účastní správních řízení o povolení těchto výjimek z vodního zákona.

Podle něho sice krajský úřad v povolení požaduje splnit šestnáct podmínek, než se začnou tyto chemikálie do přehrady lít, nicméně Děti Země se obávají jejich obcházení, neboť některé jsou jen těžko splnitelné a jejich porušení se nemusí zpětně prokázat.

Například před použitím PAX 18 musí mít voda v přehradě pH 6 až 9, ale tato hodnota se pohybuje spíše kolem 9. Také použití lodí s elektromotorem, z nichž se chemikálie na několika místech přehrady mají nalívat do vody, se může stát nesplnitelným, neboť jsou pomalá, takže mohou třeba jezdit lodě s naftovým pohonem.

„Pikantní je i to, že podnik a krajský úřad nastřádaly jen pozitivní posudky a měření, ale byla ignorována varování odborníků Hydrobiologického ústavu AV ČR z května 2008 a měření na Máchově jezeře z let 2005-7, že tyto chemikálie nemusejí být pro Brněnskou přehradu s obrovskou rozlohou a s trvalým přísunem fosforu účinné, takže jde jen zbytečné utrácení peněz,“ vysvětluje taktiku žadatele a krajského úřadu Patrik.

Na boj proti sinicím má také přispět Státní fond životního prostředí částkou s částkou 160 milionů korun, přitom by podle Dětí Země měl finanční efektivnost projektu za téměř 240 miliónů korun důsledně kontrolovat.

„Když jsme na konci roku 2009 úředníky fondu kontaktovali, tak nám bylo řečeno, že účinnost používaných látek není jejich věc, podstatné je spíše splnění podmínek žádosti,“ popisuje Patrik své zkušenosti se SFŽP.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: