Třebíč na seznamu UNESCO

8. 7. 2003 - PRAHA [Archinet]

Jednání o přijetí Třebíče ve Výboru pro světové dědictví bylo nečekaně hladké. Jde o první židovskou památku mimo území Izraele, která byla na seznam zapsána (ostatní jsou součástí seznamu v rámci větších celků, jako například židovský hřbitov na Starém městě v Praze). Rozhodujícím faktorem bylo, že židovské město v Třebíči je jako architektonický celek mimořádně dobře zachované. Na seznam UNESCO bylo zapsáno jako cenný doklad soužití a vzájemného ovlivňování křesťanské a židovské kultury.

Nejzachovalejší v Evropě

Třebíčská židovská čtvrť je jednou z urbanisticky nejzachovalejších v Evropě. Židovské ghetto na levém břehu řeky Jihlavy se vyvíjelo již od založení benediktinského kláštera na počátku 12. století. Do dnešní doby zde bylo zbořeno pouze pět domů. Zachovaly se dvě synagogy, Přední a Zadní synagoga, 123 budov a židovský hřbitov. Celá čtvrť je přirozeně rostlým stavebním útvarem se všemi typickými prvky ghett. Domy jsou většinou z důvodů častých povodní dvoupodlažní. Na jejich architektuře se podepsaly různé umělecké slohy. Řada domů se pyšní cennými klenbami, dřevěnými trámovými stropy a kamennými ostěními vstupu.

Přední synagoga, postavená v letech 1639 až 1642, v současné době slouží jako kostel Československé církve husitské. Zadní - pozdně renesanční synagoga, byla naposledy využívána k modlitbám v minulém století. V současnosti bývá využívána zejména pro pořádání výstav, koncertů a různých shromáždění.

Židovský hřbitov v Třebíči byl založen v 17. století a je na něm asi 11.000 hrobů a přes 3000 náhrobků. Rozlohou 11.772 m2 patří k největším hřbitovům v republice. Jeho součástí je obřadní síň z roku 1903 s dochovanou vnitřní výzdobou a vybavením. Bazilika sv. Prokopa tvoří jeden komplex s areálem třebíčského zámku. Byla postavena kolem poloviny 13. století v přechodném románsko-gotickém slohu a je jedinou stavbou třebíčského kláštera, která se dochovala prakticky v původním půdorysu a architektonické výstavbě.

Nezbývalo mnoho a po unikátních památkách dnes nemuselo být ani památky. Asanační plán z roku 1975 předpokládal demolici celého Zámostí, ghetto měla nahradit panelová zástavba. Naštěstí od těchto plánů se upustilo. Městská památková zóna v Třebíči byla vyhlášena v roce 1990 a opravám se začala konečně věnovat pozornost. Došlo k rekonstrukci obou synagog a k celkovému oživení této zanedbané části města. Na obnovu židovského města od roku 1994 věnoval stát i soukromé subjekty použil více než 100 miliónů korun.

České památky v UNESCO

Na seznamu světového dědictví UNESCO jsou z českých památek historická jádra Českého Krumlova, Telče a Kutné Hory, lednicko-valtický areál, poutní kostel na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou, statky v Holašovicích, Arcibiskupský palác a Podzámecká zahrada v Kroměříži, zámek v Litomyšli, barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci a brněnská vila Tugendhat.

Letos se možná na seznam světového dědictví dostane i první česká přírodní památka. Bude zahájeno odborné posuzování Skalních měst Českého ráje, které jsou naší první nominovanou památkou do seznamu UNESCO. Kromě toho na konci května tohoto roku čeští diplomaté předložili v sídle UNESCO i nominaci souboru renesančních domů ve Slavonicích a třeboňského rybníkářského dědictví.

Za poskytnutí článku děkujeme redakci Archinet.

Lukáš Posolda