Společnost Člověk v tísni v Afghánistánu

22.12.2003
PRAHA [Člověk v tísni]
Autor: Marie Peřinová, tel: 777 787 943

Změny v Afghánistánu za poslední dva roky mohou vést k opatrnému optimismu, atmosféra v zemi je s dobou nadvlády Talibanu nesrovnatelná. Na druhou stranu se vše rozhodně nevyvíjí bez problémů. Hlavní město pod dohledem mezinárodních vojenských jednotek, státní správa zatížená korupcí, formálně fungující centrální vláda a na ní v podstatě nezávislé okolní provincie ovládané nezávislými armádami - tak vypadá současná politická situace.

Hlavní město se pomalu staví na nohy, rozbombardované čtvrti a slumy však nemizí. Na venkově vyrostly nové školy, kliniky a silnice, ve školách se učí. Už nehrozí hladomor a exody lidí, pole jsou obdělávána, a když je počasí milosrdné, úroda na obživu lidí stačí. Dětská úmrtnost je ale jednou z největších na světě, těhotenství je ze zdravotního hlediska vysoce rizikové a čistá pitná voda je pro velkou část obyvatel nedostupná. Učitelé ve školách, kde se učí na několik směn, jsou často nevzdělaní, velká část škol nemá vlastní budovu a ochota rodičů posílat do školy dívky není příliš veliká. Většina Afghánců má vůli své životy a svou zemi měnit a na válečná léta se pomalu, ale přeci jen zapomíná. Hluboká fyzická i duševní devastace země a společnosti během dvou let však nemůže vymizet. Afghánistán stále potřebuje mezinárodní pomoc. Už nepotřebuje pšenici a olej, ale vzdělání, zkušenosti a podporu pro lidi, kteří mají vůli něco dělat, ale nemají prostředky, aby mohli začít.

Drobné vojenské střety, pumové útoky a napadání mezinárodních vojenských jednotek jsou každodenní realitou. Jižní provincie, kde společnost Člověk v tísni mimo jiné z bezpečnostních důvodů nepůsobí, jsou pro cizince životu nebezpečné. K útokům na pracovníky humanitárních organizací dochází i v jiných částech země. V centrálních provinciích došlo k několika vraždám cizinců, množí se incidenty, kdy jsou napadány dříve nedotknutelné vozy neziskových organizací a OSN. Stává se, že místním obyvatelům, kteří pracují pro mezinárodní organizace (především ženám), je vyhrožováno. Kriminální činnost, loupeže a únosy jsou v komplikovaném poválečném období rodící se svobody snad častější než během války. Přesto má působení mezinárodních humanitárních a rozvojových organizací (jednou z nich je už dva roky společnost Člověk v tísni) v Afghánistánu výsledky a opravdový smysl.

Ve většině míst Afghánistánu už není akutní potřeba distribuce potravin a jiné krizové pomoci. Země teď potřebuje dlouhodobější pomoc - nastartování příjmových aktivit, podporu systému a kvality zdravotnictví a školství, osvětu, rozvoj zemědělství a další podporu pro transformaci a změny k lepšímu.

Humanitární mise společnosti Člověk v tísni v roce 2003 rozšířila své aktivity především v centrálním Afghánistánu. Byla otevřena nová kancelář v Kábulu, odkud jsou koordinovány projekty v okolních provinciích. Zásadním rozhodnutím bylo provést detailní průzkumy situace ve školství v „horkých“ východních provinciích, jako jsou Khost, Paktia, Paktika, Nuristan, Kunar a Laghman. Jedná se o oblasti, kde působí ozbrojené skupiny sympatizující s hnutím Taliban. Při těchto operacích byla dodržována nejpřísnější bezpečnostní pravidla a do terénu jezdili jen místní lidé znalí prostředí.

V provincii Kábul v oblastech Charasyab, Musayi a Bagrami společnost Člověk v tísni jako partner UNHCR úspěšně realizovala program na podporu bývalých uprchlíků, v rámci kterého bylo opraveno nebo postaveno 900 domů a rekonstruovány zavlažovací kanály. V Musayi byla z prostředků vlády České republiky nově postavena a vybavena klinika, která byla předána afghánskému ministerstvu zdravotnictví. V centrálních provinciích Bamiyan a Ghazni byly postaveny 4 nové školy a 7 školních budov bylo opraveno a uvedeno do provozu.
V zimě společnost Člověk v tísni v horské provincii Bamiyan uspořádala dvouměsíční kurs pro 140 učitelů, z čehož bylo 38 žen. Jako pilotní projekt začala společnost podporovat vzdělávací kursy pro ženy v okresech Charasyab a Musayi a spravuje dílnu na výrobu koberců.

V severním Afghánistánu se činnost společnosti Člověk v tísni soustředila na pokračující pomoc navrátivším se uprchlíkům a obnovu, respektive budování vodních zdrojů. Nedostatek vody je totiž v mnohých oblastech Afghánistánu jedním z faktorů, které nejvíce zatěžují místní obyvatelstvo a které způsobují spolu s chybějícími hygienickými návyky zdravotní problémy lidí. Ve spolupráci s UNICEF společnost Člověk v tísni zahájila projekt na rekonstrukci studen, stavbu toalet a umýváren a pořádání osvětových kursů o hygieně při 25 školách v provincii Balkh. V provincii Samangan opravila 200 podzemních vodních cisteren o objemu 300m3 a pomohla opravit domy tří stům rodin. V Zare, další oblasti, kde společnost Člověk v tísni od počátku své přítomnosti v Afghánistánu působí, byla opravena cesta spojující dvě okresní města a distribuováno osivo a hnojiva 500 vybraným farmářům. V okrese Dawlatabad společnost ze zdrojů poskytnutých českou vládou postavila nové zdravotnické zařízení.

Prostředky na humanitární pomoc byly v roce 2003 čerpány ze sbírky SOS Afghánistán a ze zdrojů následujících donorů a partnerů: UNHCR, CARE (WB), UNICEF, IOM, CHF, LBG (USAID), vláda České republiky, UNAMA, WFP, SCUK, FAO. Hodnota realizované pomoci v tomto roce přesáhla 40 milionů korun.




Další informace:
Jan Mrkvička, desk officer pro Afghánistán – 777 / 787 928
Šimon Pánek, ředitel sekce humanitární a rozvojové pomoci – 777 / 787 913

DISKUSE - KOMENTÁŘE: