Výstava dokumentuje práci Amnesty International v Československu před rokem 1989

14. 11. 2006 - PRAHA [Amnesty International / Econnect]

Ze společnosti v podmínkách totality nevymizela statečnost jednotlivců a osobní odhodlání bojovat proti bezpráví: to ukazuje dokumentární výstava, kterou k letošnímu výročí 17. listopadu připravila Amnesty International. AI pomáhala pronásledovaným lidem v naší zemi; dnes usiluje o dodržování lidských práv v dalších částech světa. Výstava dokumentující působení AI v Československu před rokem 1989 bude k vidění ve dnech 17. listopadu až 10. prosince ve dvoraně budovy Hlavní pošty v Praze na Jindřišské ulici.

Vernisáž proběhne 16. listopadu ve 20 hodin za účasti ombudsmana Otakara Motejla, který nad výstavou převzal záštitu.

Výstava představí unikátní dokumenty ze zdrojů AI i materiály československých úřadů. "Získali jsme dokonce spisy, které na AI vedla StB. Státní bezpečnost považovala AI za ‘agilní centrum v antikomunistické propagandě proti ČSSR‘. Dnes nám to možná přijde absurdní, ale nezapomínejme na dobu, kdy nás podobná slova obklopovala," přibližuje prameny výstavy kampaňový koordinátor AI Filip Karel. "Totalitním úřadům nebyla kritika jejich jednání lhostejná. Svědčí také řada lživých článků o práci AI v tehdejším tisku," dodává Filip Karel.

Svědectví podají i vzpomínky lidí, kteří se postavili bezpráví. Bez jejich spolupráce by činnost AI nemohla být efektivní. Jednu z podob boje za svobodu v naší zemi tak přiblíží příběhy Dany Němcové, Petra Uhla, Ivana Martina Jirouse, Václava Havla a dalších. Případům těchto lidí se AI věnovala, snažila se informovat o nich svět, apelovala na československé úřady. A spolu s ní lidé z celého světa. "Amnesty jsme si velice vážili, a já jí vděčím za léta života ušetřená před kriminálem, protože si to jinak nedokáži vysvětlit," vzpomíná Dana Němcová, která prošla komunistickým vězením.

Podpora tisíců lidí snad dílem pomohla k tomu, aby moc totalitních úřadů nad vězni svědomí nebyla zcela neomezená. Mnoho z vězňů členové AI tzv. adoptovali a věnovali se jejich případům, ve světě probíhaly veřejné akce a koncerty na jejich podporu. Díky zahraničním intervencím vězni získali např. přístup k právníkovi nebo potřebnou lékařskou péči, někteří byli předčasně propuštěni.

"Dokonce jsem začínal dostávat do věznice i dopisy… a to je obrovská vzpruha… Když člověk vidí, že není bezejmenný," uvedl Petr Cibulka, který byl v roce 1978 AI adoptován jako vězeň svědomí. Jiří Gruntorád si dobu, kdy byl podruhé vězněn, připomíná takto: "V den mých 30. narozenin přišel dozorce a držel v ruce telegram, na kterém bylo jediné slovo – 'Blahopřejeme'. Ten telegram podepsali dva neznámí lidé někde v Amsterodamu a já jsem věděl, že se o mně ví. To si myslím, že je velmi důležité, protože političtí vězni jsou většinou velmi izolováni."

"Na případech vlastní historie vidíme, že úsilí o dodržování lidských práv má smysl a může být úspěšné," říká ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský. "Zájem lidí z celého světa pomáhal pronásledovaným lidem v Československu. Nyní můžeme pomáhat i my. Potřebují to oběti bezpráví po celém světě,“ vysvětluje.

Amnesty International je mezinárodní nevládní organizace, která usiluje o dodržování lidských práv po celém světě. Je nezávislá na vládách, politických stranách, náboženských skupinách nebo ideologiích všeho druhu. Pro svou činnost nepřijímá finanční pomoc států, s výjimkou prostředků na programy vzdělávání k lidským právům. AI byla založena v Londýně v roce 1961. V roce 1962 podnikla první výzkumnou misi do Československa. Dnes má téměř 2 miliony dobrovolných členů a podporovatelů.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: