Nově vzniklá Liga lidských práv se připravuje na monitoring protestů proti NATO

8. 10. 2002 - BRNO [Econnect]

Programy na ochranu práv žen a dětí, stejně jako na ochranu základních práv občanů při policejních zásazích, které doposud působily pod hlavičkou občanského sdružení Ekologický právní servis, působí v České republice od začátku října samostatně. Program Poradny pro ženy v tísni vznikl v roce 1999, v následujícím roce pak programy Občanských právních hlídek a Centra pro právní pomoc dětem. "Založení nové nevládní organizace, kterou je Liga lidských práv, je logickým vyústěním již tříletého působení lidskoprávních programů v rámci spíše environmentálně orientované právní nevládní organizace," vysvětluje Jiří Kopal, jeden z iniciátorů vzniku Ligy. "Podle našeho názoru tu dosud nepůsobí nezávislá právní organizace, která by poskytovala právní pomoc ve větší šíři oblasti lidských práv a zároveň by kriticky interpretovala dodržování mezinárodních právních závazků ze strany vlády," upřesňuje Kopal.

Již od počátku svého působení bude Liga lidských práv klást důraz na důsledné šetření konkrétních případů porušování lidských práv, zejména vzhledem k přetrvávajícím problémům zneužívání dětí, domácího násilí, špatného zacházení policie se sociálně slabšími skupinami a zástupci romské komunity, absence nezávislých kontrolních a vyšetřovacích mechanismů pro činnost policie a netransparentního šetření případů rasových útoků proti Romům. "Přetrvávající situaci liknavého a neprůhledného vyšetřování rasistických protiromských útoků a případy porušování jejich tělesné integrity přímo ze strany policie - včetně případů úmrtí na policejní stanici - a způsob šetření těchto případů státními orgány považujeme za alarmující. Tato nepříjemná situace v České republice může i nadále směřovat k úspěšným žádostem romských spoluobčanů o azyl v zahraničí," upozorňuje Kopal. Liga hodlá apelovat na nezbytné legislativní změny v těchto oblastech a na důsledné dodržování našich mezinárodních závazků z úmluv o lidských právech, zejména na základě respektování doporučení mezinárodních institucí.

Jednou z prvních rozsáhlejších aktivit Ligy lidských práv bude zapojení dobrovolných pozorovatelů, již známých Občanských právních hlídek, do monitorování průběhu protestů během listovadového zasedání NATO v Praze. "Nepovažuji za užitečné vyvolávat vášně a nepřiměřeně zveličovat obavy veřejnosti. Podle našich informací lze maximálně počítat s dvěma až třemi tisíci demonstrantů a příjezd tisícových davů ze zahraničí rozhodně nelze očekávat," říká Kopal. Podle něj je důvodem pro tento odhad zejména menší obliba protestů proti vojenským organizacím oproti ekonomickým i obava z postupu české policie. "Navíc novým trendem ve vyjadřování nesouhlasu s politikou některých mezinárodních organizací se stávají solidární akce pořádané rozdrobeně v jednotlivých státech. Ke snížení počtu účastníků by měl přispět i kontroverzní záměr nepouštět případné zahraniční účastníky přes hranice. V souvislosti s touto otázkou budou OPH apelovat na dodržení právního postupu a mezinárodních závazků v oblasti lidských práv ze strany cizinecké policie - tyto závazky vyžadují individuální postup u každé osoby, který by neměl směřovat k arbitrárnímu odepření vstupu libovolně vybraným skupinám a tím odejmutí shromažďovacího práva a svobody projevu, které jsou zaručeny na celoevropské úrovni Evropskou úmluvou o lidských právech," dodává Kopal.

Již od počátku své činnosti Liga poukazuje na další problém. Jako člen mezinárodní koalice pro mezinárodní trestní soud se Liga společně s dalšími českými organizacemi zasazuje o to, aby Česká republika ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu v ČR. "Současný stav považujeme za ostudný pro naši vládu. Vedle několika posledních zemí bývalého Sovětského svazu zůstáváme v Evropě s Albánií jediní, kdo ještě Římský statut neratifikoval," podotýká Jiří Kopal. Sociálnědemokratická vláda se podle něj v této otázce v minulém období na půdě Poslanecké sněmovny prezentovala velice vlažně, ačkoli se navenek pro partnery z EU tvářila jako horlivý podporovatel Mezinárodního trestního soudu.

S touto aktivitou Ligy souvisí i další diskutovaná otázka: Spojené státy usilují o uzavření bilaterálních dohod, které mají americkým občanům zajistit vyjmutí z jurisdikce Mezinárodního trestního soudu. Jinými slovy tedy mají zabránit tomu, aby byli američtí občané vydáváni tomuto soudu v případech zločinů, pro které je instituce ustavena - genocidia, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Nad pachateli zločinu agrese však bude moci soud vykonávat pravomoc až poté, co se státy, které přistoupily ke statutu, shodnou na definici tohoto zločinu - a zároveň až v okamžiku, kdy soudy konkrétní země nebudou schopny či ochotny tyto zločiny soudit. "Současná vládní administrativa Spojených států tak mimoděk připouští, že by taková situace mohla nastat," soudí Jiří Kopal.

Jana Sobotková