"Rusko nedokáže ochránit práva svých občanů," upozorňuje výstava

2. 12. 2002 - BRNO [Econnect]

Zákony a ratifikace mnoha mezinárodní smluv sice ruským občanům formálně zaručují širokou škálu práv a svobod, ale v praxi jsou denně porušovány. Ruské úřady selhávají v ochraně lidských práv, na což podle práva silnějšího doplácejí nejzranitelnější skupiny obyvatel.

RODIČE ZAVRAŽDĚNÉ DÍVKY © Paula Allen Rodiče s fotografiemi své dcery, osmnáctileté Chedy Kungajevy, která byla v březnu roku 2002 v Čečensku unesena a zavražděna plukovníkem ruské armády. Ten se později k vraždě přiznal a je od obnovení konfliktu v roce 1999 prvním ruským důstojníkem obžalovaným ze spáchání zločinů proti čečenským civilistům.

Typickým aspektem útoků na lidská práva v Rusku je beztrestnost jejich pachatelů a nemožnost rehabilitace obětí. Na situaci lidských práv v Rusku chce upozornit putovní výstava Amnesty International "Rusko – spravedlnost pro všechny", která se veřejnosti poprvé představí v Brně. Vernisáž proběhne v pondělí 2. prosince 2002 v 17.30 v Galerii Foyer brněnského divadla Husa na provázku, kde fotografie zůstanou do 20. 12. Vernisáž doplní kulturní program – vystoupení vokálně-instrumentálního sdružení Black Uganda Choir.

Výstava se koná v rámci celosvětové kampaně Amnesty International (AI) Justice For Everybody. "Dalšími akcemi brněnské skupiny Amnesty International v rámci této kampaně budou například filmové projekce o Rusku a bývalém SNS ve dnech 9. a 10. 12. 2002 – na programu jsou filmy Babického válka, Děti války, Soldát a Karabach deset let poté. Projekce, které začnou vždy od 19.00 v kavárně Hamlet, kromě toho upozorní na Světový den lidských práv," říká aktivista AI Jakub Mareš. Jedním z důvodů, proč AI upozorňuje právě na Rusko, je fakt, že nejpostiženější skupiny - národnostní, rasové, sexuální či náboženské menšiny, ženy, děti nebo vězni – se u ruských úřadů sotva mohou dovolat spravedlnosti.

ČEČENSKÁ UPRCHLICE © Paula Allen Dívka stojící u vchodu do bývalé drůbeží farmy v Ingušsku, která nyní slouží jako přístřeší čečenským uprchlíkům.

Současná situace je podle AI logickým vyústěním historického vývoje. Počátkem devadesátých let minulého století se v Rusku zhroutil komunistický režim, který trval přes sedmdesát let a způsobil hlubokou degradaci společnosti. Největší země světa nastoupila cestu plnou dramatických změn v ekonomice, politice i právním řádu. Tyto změny měly vážný dopad na každodenní život většiny ze 144 miliónů obyvatel Ruska - některým přinesly příležitosti, zatímco jiné uvrhly do chudoby a nejistoty.

"Jeden policista mě držel, zatímco druhý mi přikládal elektrody k uším. Zapínali a vypínali proud a naléhali, abych se přiznal. Stále prodlužovali délku a intenzitu šoků, dokud jsem se nepřiznal a neslíbil, že podepíšu cokoliv…Potom mě začali mučit znovu…Tehdy, byl jsem už skoro v bezvědomí, jsem se jim vytrhl a vyskočil z okna," svědčil pro Amnesty Alexej Michejev, který byl roku 1998 falešně obviněn ze znásilnění a vraždy mladé dívky. Poté, co na policejní stanici podstoupil mučení, vyskočil z okna a poranil si páteř a způsobil si tak trvalé ochrnutí spodní části těla. "Nikdo nebyl nikdy obviněn z odpovědnosti za jeho mučení. Právě mučení je v ruských věznicích stále rozšířeným prostředkem k vymáhání doznání od zadržených a podle našich informací používá ruská policie za tímto účelem různé metody brutálního nátlaku, včetně elektrických šoků, znásilňování a vyhrožování rodině obviněného," upozorňuje Jakub Mareš.

Aktivista upozorňuje také na další obrovský problém: domácí násilí páchané na ženách. "Násilí na ženách je bohužel stále vnímáno jako soukromá věc manželů a nikoli jako trestný čin. Oficiální zdroje udávají, že vlivem domácího násilí v Rusku ročně zemře 14.000 žen," říká Jakub Mareš. Každý rok je 50.000 žen ze států bývalého SSSR prodáno do zahraničí za účelem prostituce. Amnesty také uvádí, že v čečenském konfliktu jsou ruské jednotky zodpovědné za rozsáhlé nerespektování lidských práv - dochází k mučení, únosům, mimosoudním popravám a znásilňování.

VĚZENÍ © AI Mladiství chlapci ve vazební věznici. Ruská vazební zařízení a věznice jsou trvale přeplněna a často zde dochází k epidemiím infekčních nemocí.

Rusko podle AI zneužívá klimatu tzv. "války proti terorismu" jako maskování a ospravedlňování svých válečných zločinů. Organizace ale zároveň upozorňuje, že čečenské jednotky také porušují mezinárodní kodexy lidských práv, přičemž jejich vyšetřování je ještě problematičtější než u ruské strany. Mezi zdokumentované válečné zločiny patří využívání místního obyvatelstva jako lidského štítu, únosy, popravy ruských vojáků a útoky na civilní obyvatelstvo pracující v proruské administrativě.

"V rámci celosvětové kampaně chceme vyvíjet tlak na odpovědné ruské politiky, aby prokázali odhodlání chránit základní lidská práva všech občanů země. Amnesty proto vyzývá ruské úřady a zákonodárce k řadě kroků – aby dohlíželi na důsledný postih všech útoků na lidská práva včetně rasismu a diskriminace menšin a aby v praxi zaručili a chránili svobodu vyjadřování," vysvětluje aktivista AI. Podle organizace je také třeba realizovat vzdělávací a výcvikové programy pro příslušníky policie, armády a jiných složek, které se podílejí na porušování lidských práv, také lépe chránit práva žen a dětí, zavést legislativu pro přísný postih pachatelů domácího násilí, a kromě toho provádět účinnou prevenci a monitoring všech forem mučení ve věznicích, vazbách a podobných místech. Podle Amnesty je také nutné zabránit exportům ruských zbraní do rizikových oblastí a podniknout rázné kroky k ochraně čečenských civilistů podle mezinárodního humanitárního práva a potrestat viníky válečných zločinů v Čečensku.

Jana Sobotková