Směs z liberecké spalovny nepatří na cesty

9.12.2005
LIBEREC [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: Marek Jehlička

Podle závěrů posudku, který si nechala Arnika zpracovat na špičkovém pracovišti Masarykovy Univerzity v Brně, není vhodné používat směs popílku a strusky ze spalovny na konstrukci či posypy cest. "Jinak není možné vyloučit riziko postupného, byť velmi pomalého vymývání POPs (1) huminovými kyselinami nebo povrchově aktivními látkami a kontaminaci složek životního prostředí," končí jeden ze závěrů posudku.

Arnika v zadání posudku položila tři základní otázky: srovnání obsahu POPs v hodnoceném materiálu s obsahy v půdách v ČR, hodnocení možného vlivu tohoto materiálu na prostředí a zdraví člověka a vyhodnocení příspěvku popílku k celkovému obsahu POPs v daném stavebním materiálu. "Ke zpracování jsme poskytli analýzy dvou vzorků odebraných v září 2005, které považujeme za orientační a které měly vyvolat hlubší prozkoumání tohoto případu a upozornit na problematické použití směsi obsahující vysoké koncentrace dioxinů (2). Kromě toho jsme předali i protokoly o odběru těchto vzorků a další rozbory směsi SPRUK z liberecké spalovny," řekl předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.

Koncentrace dioxinů, které byly naměřeny ve vzorcích materiálu odebraných Arnikou na Frýdlantsku, jsou vyšší než hodnoty dioxinů kontaminované půdy v průmyslových oblastech. Koncentrace hexachlorbenzenu (3) jsou nižší než průměr zjišťovaný v českých půdách. Srovnáním koncentrací PBDE (4) se posudek vzhledem k nedostatku dat z ČR potřebných pro srovnání nezabýval. Lokality, kde byla směs použita by měly být nadále sledovány. Ekologická rizika nelze bez dalších testů zhodnotit. Popílek tvoří hlavní příspěvek k obsahu dioxinů v materiálu.Tak lze stručně shrnout další závěry analýzy, kterou zpracoval tým pod vedením Prof. RNDr. Ivana Holoubka, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně.

„Věříme, že univerzitní půda, na které posudek vznikl, je dostatečnou zárukou objektivity. Doufáme proto, že doporučení nepoužívat popílky ze spaloven na stavby cest bude vzato vážně," uvedl tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Prevenci vzniku míst kontaminovaných perzistentními organickými látkami (POPs) a opatrnost při nakládání s popílky ze spaloven odpadů doporučuje také Národní implementační plán Stockholmské úmluvy, který ve středu schválila vláda (5).

Arnika posudek dnes v elektronické verzi odeslala Obecnímu úřadu v Oldřichově v Hájích, České inspekci životního prostředí, Krajskému úřadu Libereckého kraje, Ministerstvu životního prostředí ČR a Správě CHKO Jizerské hory.


Závěry vyhodnocení výsledků analýz na obsah perzistentních organických látek ve vzorcích z Frýdlantska:

* Hodnocené vzorky lze považovat za orientační a informativní. Pro další posuzování doporučujeme odběry vzorků autorizovanými osobami či akreditovanými metodami.

* Odebraný materiál nelze posuzovat jako půdu, tedy ani jako půdu v zemědělských či pozaďových oblastech, protože daný materiál je používán jako stavební materiál, který ovšem do kontaktu s půdou přichází. Dle terminologie Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) se jedná o zeminu.

* Numerické srovnání hodnot nalezených v hodnoceném stavebním materiálu s hodnotami v půdách v ČR ukazuje na vyšší obsah, pokud jde o PCDDs/Fs, než kontaminované půdy v průmyslových oblastech. Nalezené hodnoty jsou na úrovni Kriteria B (= intervenční) pro posuzování znečištění zemin dle přílohy č. 1 Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996). Hodnoty indikátorových PCBs běžně stanovované a hodnocené v půdách nebyly v dodaných podkladových materiálech obsaženy a hodnoty HCB jsou nižší než se běžně vyskytuje v různých typech půd v ČR.

* Z dodaných chemických analýz nelze bez hodnocení vyluhovatelnosti daného materiálu a hodnocení toxicity daných výluhů, případně kontaktních testů toxicity na původních vzorcích provést hodnocení možných vlivů na životní prostředí a zdraví člověka. Lze však doporučit monitorování okolí míst, kde byl materiál použit (viz Metodický pokyn MŽP, limit B).

* Základem hodnocení ekologických rizik v reálných přírodních ekosystémech je biodostupnost hodnocených kontaminantů. Reálná biodostupnost hydrofóbních látek typu persistentních organických polutantů je podmíněna sorpční kapacitou hodnocené matrice a reálně biodostupné frakce těchto látek jsou mnohonásobně nižší než hodnoty absolutních koncentrací stanovených příslušnými adekvátními separačními a analytickými postupy.

* Z dodaných podkladů z jednorázových analýz z roku 2000 a 2005 je možné jen orientačně posoudit příspěvek popílku ve směsi se struskou k celkovému obsahu POPs, neboť není z dodaných materiálů jasné co daný směsný vzorek představuje, jaký je vztah vzorků popílku a strusky k směsnému vzorku, jakým způsobem směsný vzorek vznikl. Při uvažovaném hmotnostním poměru 1 : 9, je ve výsledné směsi obsah PCDDs/Fs zhruba 1/6 původního obsahu v popílku.

* Je nutné konstatovat, že z hlediska praxe nakládání s popílky v jiných zemích není vhodné používání těchto materiálů na konstrukci či posypy cest, ať již jako popílku z výroby či jiného výrobku, bez předchozí detoxifikace. Jinak není možné vyloučit riziko postupného, byť velmi pomalého vymývání POPs huminovými kyselinami nebo povrchově aktivními látkami a kontaminaci složek ŽP.


ZDROJ: Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc., RNDr. Pavel Čupr, Ph.D., RNDr. Jana Klánová, Ph.D., Ing. Tomáš Ocelka :Vyhodnocení výsledků analýz na obsah perzistentních organických látek ve vzorcích z Frýdlantska pro Arniku - program Toxické látky a odpady. Národní POPs Centrum/TOCOEN, s.r.o. Brno/RECETOX MU Brno/ZÚ Ostrava. TOCOEN REPORT No. 290, prosinec 2005, 32 s. + 9 příloh.



POZNÁMKY:

(1) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.

(2) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

(3) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.

(4) Polybromované difenylethery (PBDE) jsou skupinou 209 chemických látek s podobnými vlastnostmi. PBDE mohou způsobovat velmi vážné škody na životním prostředí, protože jsou toxické pro vodní organismy (způsobují růstové a reprodukční problémy), mají velkou schopnost setrvávat a akumulovat se v životním prostředí. mohou se rozkládat v ohni za vzniku vysoce toxických bromovaných chemikálií. Toxicita a bioakumulační potenciál PBDE ve vodním prostředí se snižují s vyšším stupněm bromace Působení PBDE má globální charakter, protože byly detekovány ve vzorcích vody, sedimentů a v těle organismů v lokalitách velmi vzdálených od místa zdroje úniku. (zdroj: http://www.irz.cz).

(5) Více informací o Národním implementačním plánu Stockholmské úmluvy viz tiskovou zprávu Arniky z 8. prosince 2005 (http://www.arnika.org/tz.shtml?x=1001122) anebo tiskovou zprávu MŽP ČR z 6. prosince 2005 (https://ekolist.cz/txt_tzpr_full.stm?x=988072). Více informací o Stockholmské úmluvě najdete na http://bezjedu.arnika.org/clanky.shtml?x=208406. Návrh Národního implementačního plánu lze nalézt na následující internetové adrese: http://www.recetox.muni.cz/projekty/Unido/unido-NIP.htm.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: