Olga Špátová dokončuje film Největší přání o první generaci dospívající v demokracii

9. 8. 2012 - PRAHA [Econnect]

Hrdinové nového celovečerního dokumentu Olgy Špátové jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou 'Jaké je tvoje největší přání?' natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Špátová využila jedinečnou možnost porovnat ve svém novém filmu hodnoty mladých lidí s hodnotami dvou předchozích generací. Pracovala totiž i s archivními záběry z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty.

Protagonisty předchozích dokumentů osmadvacetileté režisérky a kameramanky byly často výrazné osobnosti kulturního a společenského života, jako například Jan Kaplický, Karel Gott, písničkářka Radůza nebo Miloš Forman. Ve svém novém filmu Největší přání se Špátová věnuje naopak své generaci – zachycuje studenty z iniciativy Inventura demokracie, točí i s dvacetiletou vězenkyní odsouzenou za vraždu, rodinou z romské osady, těhotnou kominicí nebo ženou bojující s rakovinou. Svá největší přání ve filmu vyslovují i světové uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová.

Jan Špáta natočil filmy Největší přání I. a Největší přání II. v historicky zlomových okamžicích této země - v šedesátých letech a v posledním roce totalitního režimu. Ve svých filmech zachytil hodnoty a sny mladých lidí nejrůznějších sociálních vrstev a profesních skupin. V obou jeho dokumentech protestovali jeho protagonisté proti totalitnímu režimu, toužili po lásce a svobodě. Druhý díl Špátova filmu končí demonstrací 17. listopadu 1989 na Národní třídě.

„Natáčení svého filmu jsem zahájila přesně dvacet let poté - 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu. Přála jsem si vytvořit obraz své generace a vyslovit tím svůj názor na ni. Za základní životní témata mladých lidí považuju touhu poznávat, ale i bezradnost v pochopení světa a nalezení svého místa v něm. Nejdůležitější charakteristikou mladého člověka je neumlčitelnost jeho ideálů a všudypřítomná touha po lásce. Jsem vděčná, že jsem mohla navázat na tátovu inspiraci a film mu nakonec i věnovat,“ říká Olga Špátová.

Olga Špátová natáčela, a to i jako kameramanka, krátké hrané filmy od svých patnácti let a získala za ně přes dvacet cen na mezinárodních festivalech. Natočila několik dokumentů pro Českou televizi, mezi nimi v roce 2007 i film Dobře placená procházka o vzniku inscenace Miloše Formana v Národním divadle, u které se dále sešli herec a muzikant Jiří Suchý nebo dirigent Libor Pešek. V roce 2009 odvysílala televize Nova její dokument Fenomén Gott, který se stal nejsledovanějším televizním filmem roku. V roce 2010 byl v českých kinech uveden dokumentární film Oko nad Prahou o boji světoznámého architekta Jana Kaplického za svůj projekt Národní knihovny. Za svůj poslední celovečerní film v kinech Oko nad Prahou získala Špátová hlavní cenu na Mezinárodním festivalu ve Varšavě.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: