Jak jsou na tom firmy a nadnárodní společnosti u nás s rovnými příležitostmi?
25. 1. 2005 - PRAHA [Feminismus.cz - Zpravodaj pro rovné příležitosti]
Problematika rovných příležitostí pro ženy a muže a efektivní využívání pracovního potenciálu žen v poslední době stále více proniká do sféry řízení podniků, lidských zdrojů (HR), public relations (PR), a také do oblastí jako je sociální odpovědnost firem. Následující text je shrnutím průzkumu mezi zahraničními investory, který provedla o.p.s. Gender Studies, v rámci projektu "Vytváření dárcovského prostředí pro ženskou problematiku mezi zahraničními investory v ČR". Cílem průzkumu bylo zmapovat problematiku rovných příležitostí žen a mužů v českém firemním prostředí a odhalit jak problémy, tak také příklady dobré praxe u nás i v zahraničí, které chce projekt dále propagovat a medializovat.
V rámci projektu "Vytváření dárcovského prostředí..." podpořeného z programu EU Phare 2002 - Dlouhodobá udržitelnost rozvoje občanské společnosti, organizace Gender Studies uspořádala také např. mezinárodní konferenci "Role rovných příležitostí v prosperitě podniku", vydává Zpravodaj Rovné příležitosti do firem, vyhlásila vítěze Soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v ČR (http://www.rovneprilezitosti.ecn.cz) a byla navázána řada kontaktů, podnětů k dalším akcím a spolupráci napříč sektory.
O PRŮZKUMU
Cílem průzkumu bylo zmapování problematiky rovných příležitostí žen a mužů v českém firemním prostředí a odhalit jak problémy, tak také příklady dobré praxe, které projekt bude dále propagovat a medializovat. Dále také identifikovat bariéry, které mohou bránit aplikaci rovných příležitostí a nejrůznějších programů pro ženy a slaďování rodinného a pracovního života. Takové programy mohou fungovat na úrovni mateřské firmy investora, ale z nejrůznějších důvodů již nemusí být přenášeny do ČR.
Problematika rovných příležitostí pro ženy a muže a efektivní využívání pracovního potenciálu žen v poslední době stále více proniká do sféry řízení podniků, lidských zdrojů (HR), public relations (PR), a také do oblastí jako je sociální odpovědnost firem. Je též silně akcentována Evropskou Unií, rovné příležitosti žen a mužů jsou například horizontálním kritériem pro získávání prostředků ze strukturálních fondů. Prostor, jaký získávají rovné příležitosti, je zkoumán také z hledika chování firem navenek, jak je praktikována společenská odpovědnost podniků a jak se v ní promítají rovné příležitosti žen a mužů. Na tuto oblast se průzkum zaměřil také proto, že širším cílem projektu je postavit komunikační most mezi soukromým sektorem a neziskovými ženskými organizacemi. Tyto dva světy se u nás doposud v blízkém kontaktu nesetkávají.
Průzkum stejně jako celý projekt se zaměřuje na nadnárodní firmy a společnosti se zahraniční účastí mimo jiné proto, že právě tyto přicházejí často ze zemí s rozvinutějším vnímáním problematiky rovných příležitostí a stabilními vztahy mezi business a nevládním sektorem. Průzkum si klade za cíl porovnat, jak je koncept rovných příležitostí vnímán firmami působícími u nás oproti jejich působení v zahraničí a ukázat zahraniční příklady dobré praxe a filantropické vzory.
Rovné příležitosti pro ženy a muže nejsou zcela neznámým pojmem ve firemní kultuře. Podařilo se proto najít řadu příkladů, kde v podniku fungují techniky a programy zajišťující stejné možnosti žen a mužů postupovat k kariéře, ohodnocení, vzdělávání, ale také participovat na péči o děti a rozvíjet rodinný život v harmonii s prací. Na druhé straně ovšem náš průzkum potvrdil, že cesta k plnému pochopení a využití potenciálu rovných příležitostí ve firmách bude ještě dlouhá.
METODOLOGIE
Průzkum byl rozdělen do několika částí. Toto shrnutí pracuje s výsledky sceeningového dotazníku rozeslaného mezi nejvýznamější společnosti na českém trhu (a tedy zaměstnavatele, kteří určují jisté trendy). Tato prví fáze průzkumu ukázala jaké existují vnitropodnikové aktivity v této oblasti, do jaké míry podniky vůbec znají koncept rovných příležitostí žen a mužů, jestli sledují např. základní ukazatele jako je počet žen v managemetu, jaké realizují projekty pro uplatnění žen, jaká existuje firemní kultura, zaměstnanecké programy, jaká je informovanost o postavení žen v české společnosti. Na dotazník odpovědělo 50 firem. V dalších fázích průzkumu byly provedeny rozhovory se zástupci firem, s HR odborníky, byly analyzovány firemní materiály a relevantní literatura a využity výsledky některých evropských projektů zaměřených na rovné příležitosti na trhu práce.
SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ
Firemní kultura
Firemní prostředí je obecně čím dál tím více přátelské vůči rovným příležitostem žen a mužů. Nejvíce firmy uvádějí právě důraz na rovné příležitosti žen a mužů, zhruba polovina firem se snaží kromě toho rozvíjet pracovní podmínky přátelské rodině (work-life balance), diversitu pracovních týmů a dohlížet na nesexistické pracovní prostředí. Firmy stále ještě nezavádějí speciální programy pro postavení žen v řízení a pouze minimálně nabízejí mentorovací programy pro ženy. Speciální opatření pro vytváření atraktivního pracovního prostředí pro ženy provozuje jen velmi malé množství firem, tj. například networking žen pracujících ve společnosti, metodu velmi rozšířenou např. v západní Evropě nebo Skandinávii, uplatňuje pouze 5 firem.
Nevžily se zatím ani speciálně na ženy zacílené rekrutace. Speciální rekrutační opatření nebo kampaň pro získávání nových pracovních sil mezi ženami (např. pro konkrétní investiční projekt) zavedlo pouze 8 z dotázaných firem. Postavení žen uvnitř společnosti vyhodnocuje zhruba třetina firem. Přestože v zahraničí jsou známé metody monitoringu nebo evaluace či auditů zastoupení žen na jednotlivých pozicích ve vztahu k dalším ukazatelům jako je například výkon týmů apod., u námi dotázaných firem se většinou jednalo o jednoduché statistiky počtu žen ve firmě. V několika případech byla tato statistika motivovaná pořadavkem z mateřské společnosti v zahraničí.
Pracovní doba
Jedním z prvků rovných příležitostí pro ženy a muže ve světě práce je nastavení pracovní doby. Ženy, které jsou matkami, v české společnosti stále ještě přebírají většinu zodpovědnosti za péči a výchovu dětí a chod domácnosti. Proto je pro ně důležité moci si pracovní den uspořádat a rigidní vzorce pracovní doby je silně znevýhodňují. Tři čtvrtiny firem umožňuje svým aměstnancům flexibilní pracovní dobu. Práci na částečný úvazek mají možnost využívat zaměstnanci pouze v polovině dotázaných firem. Pracovat z domova mohou ženy a muži ve třetině firem. Oproti tomu sdílení pracovního úvazku, stlačený týden nebo práce po telefonu není zvykem téměř vůbec.
Uvedené možnosti úpravy pracovní doby mají členové vyššího a středního managementu, dále administrativní personál, technický a odborný personál. Nemá je pomocný personál a personál ve výrobě/obchodu. Polovina firem navíc umožňuje čerpat volno nad rámec zákona v případě nutnosti péče o závislé osoby (děti, nemocné nebo starší osoby).
Služby pro rodiče
Vstřícnost firem vůči rodinám se ukázala jako dosti slabý článek. Podnikové zařízení pro péči o děti neprovozuje ani jedna firma. Pouze 7 firem podporuje zařízení pro péči o děti v okolí. Centra pro mládež, podpora volného času dětí a rodičů, poradny nebo nějaká forma sdílení mezi zaměstnanci s dětmi téměř neexistuje. 4 firmy poskytují mateřské a rodičovské příspěvky a 9 firem provozuje letní programy či pobyty pro děti.
Vzdělávání v otázkách rovných příležitostí
Pavidelné školení svých personalistů v otázkách slaďování soukromého a pracovního života a problematice rovných příležitostí uplatňuje pouze čtvrtina firem. Stejný počet firem (ve většině případů tytéž společnosti) školí v této problematice management.
Ženy ve vedení
Počet žen ve vedení je obecně nízký. Pravidlem je, že podíl žen ve vedení společnosti nezávisí na podílu žen jako zaměstnankyň firmy. Firma může zaměstnávat na různých pozicích například přes 60% žen, ale ve vedení bude stále žen minimum.
Společenská odpovědnost firem
Témeř všechny dotázané firmy se nějakým způsobem zabývají společenskou odpovědností (corporate social responsibility). Většina z nich vnímá společenskou odpovědnost jako investice do lidského kapitálu nebo nadstandardní pracovní prostředí a podmínky pro zaměstnance. Zhruba polovina se věnuje ochraně přírody. Minimum firem působí v rámci společenské odpovědnosti na zlepšování podmínek života obyvatel v regionech, kde společnost působí. Pouze 8 firem se hlásí k některým ze sociálních kodexů, indexů nebo "sociálních značek" (social labels). Se školou nebo vzdělávacím zařízením spolupracuje 31 firem. Firemní dárcovství poskytuje celkem 32 firem. Z toho většina poskytuje věcné dary nebo služby, dvě třetiny firem reaguje na došlé žádosti nebo podporuje konkrétní obecně prospěšný projekt.
Pouze minimum firem provozuje rozvinutější formu filantropie a vyhlašuje soutěže o příspěvky a rozděluje finance podle předem stanovených kritérií, pracuje prostřednictvím vlastní nadace nebo spolupracuje s partnerskou nadací. 26 firem spolupracuje s konkrétní nevládní neziskovou organizací. Spolupráce se ženskými organizacemi rozvinuta není, pouze 12 firem bylo osloveno ženskou organizací se žádostí o spolupráci a program či projekt zaměřený na ženy, rovné příležitosti žen a mužů, sladění pracovního a rodinného života, nebo zlepšení postavení žen ve společnosti provozuje pouze 13 firem (a pouze minimálně ve spolupráci s ženskými organizacemi, většinou se jedná o nadace či velké organizace se širším záběrem).
Sociální dialog
Rovné příležitosti pro ženy a muže se doposud nestaly agendou odborů. Odborová organizace působí v necelé polovině firem a problematika rovných příležitostí je předmětem konzultací s odborovou organizací v pouhých 10 firmách. Kolektivní smlouva je uzavřena ve dvou třetinách firem a většina těchto smluv obsahuje nějakou formou zmínku o rovných příležitostech pro ženy a muže. Účinnost a vymahatelnost těchto (většinou obecných) článků kolektivní smlouvy je ovšem otázkou pro další zkoumání.
Postoje firem k postavení žen v české společnosti
Přestože závazky a opatření k prosazování rovných příležitostí žen a mužů v praxi nejsou příliš rozvinuty a podporovány, většina firem deklaruje zájem o téma a hlásí se ke snaze umožnit ženám a mužům stejné podmínky či podpořit ženy tam, kde narážejí na překážky. Dvě třetiny firem uvedly zájem o to přispět ke změně některých problematických aspektů postavení žen v české společnosti (v rámci společensky prospěšných či PR aktivit). Nejmenší zájem (pouze 2 firmy) je o téma násilí na ženách (domácí násilí, další formy násilí). Naopak největší zájem vzbuzují témata vztahující se k profesní a pracovní realizaci žen: diskriminace žen při hledání zaměstnání, platová diskriminace žen, návrat do práce po mateřské dovolené a nerovné podmínky při kariérním růstu. V zájmu o témata následuje sexuální obtěžování na pracovišti a zatížení rodinnými žen povinnostmi. Nevelký zájem je o řešení znevýhodnění starších žen a znevýhodnění žen z etnických menšin.
(Za projektový tým zpracovala PhDr. Lenka Simerská, vedoucí průzkumu)
Lenka Simerská
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout