V Praze člověk v nouzi nemusí zůstat bez pomoci

28. 2. 2006 - PRAHA [Radio Praha]

Od posledního únorového dne se Česká republika může pyšnit tím, že patří mezi vyspělé země. Tím, že v kategorizaci Světové banky Česko opouští řady rozvojových zemí, také přestává být příjemcem pomoci a bude už naopak na rozvojové programy přispívat. Samotný vstup do klubu ekonomicky rozvinutých států ale jistě nic nezmění na tom, že zde jsou a budou lidé, rodiny a skupiny občanů, nacházející se v nouzi. Vyspělost země se ale může projevit třeba i v tom, že jim má kdo nabídnout účinnou pomoc. Jaké v tomto ohledu panují poměry v hlavním městě?

Autor kdysi tak populárních příběhů Toma Sawyera, americký spisovatel Mark Twain, proslul také výrokem, že nejbližší pomocná ruka je na konci vašeho ramene. Konec-konců, i v moudrostech našich předků byste našli rčení pomož si sám, a Bůh ti pomůže. Nicméně - když se člověk ocitne v nouzi, už jen samotný pocit zklamání nebo beznaděje může omezit jeho možnosti a schopnosti se v nastalé situaci zorientovat a poradit si. A tak už jen samotné slovo povzbuzení a dobrá rada mohou v takové chvíli nabýt ceny zlata.

A to je také možná nejpřesnější charakteristika významu, jaký má pražské Infocentrum sociální pomoci Kontakt. Jak uvádí na svých internetových stránkách, v hlavním městě je Kontakt jediným zařízením, kde na jednom místě lze získat aktuální přehled o sociálních službách i o jejich propojení a návaznosti. Sídlí ve vestibulu metra na Palackého náměstí (jen pár metrů od ministerstva zdravotnictví).

Kde se tady tato instituce vzala, na to jsme se zeptali vedoucí Kontaktu Marie Šusterové: "Jsme zařízení, které patří pod Magistrát hlavního města Prahy, tudíž nás i platí a přispívá na tu činnost, na poradenství a na informační činnost, kterou nabízíme lidem z ulice."

Jak už jsme zmínili dříve, těžko by tady člověk hledal peníze nebo bydlení. Může se ale dozvědět, jak si třeba svůj problém rozložit na menší dílky a kde všude mu pomohou aspoň některé z těchto částeček "vyspravit". Je to vlastně takový rozcestník, vyplývá ze slov Marie Šusterové: "Lidé se na Kontakt obracejí s problémy, o kterých jsou přesvědčeni, že jim můžeme pomoci, to znamená nejčastěji když chtějí nějaké informace k sociálním dávkám, k sociálnímu zabezpečení, ale obracejí se i lidé, kteří řeší nějakou rodinnou krizi. A těmto lidem zase pomůžeme s kontaktem na psychologa nebo na nějakou další odbornou poradnu. Hodně často se obracejí senioři a lidé s handicapem, se zdravotním postižením. A těm lidem můžeme poskytnout velmi širokou škálu kontaktů na organizace, které jim zase mohou dále pomoci."

Kolik lidí se vlastně na Kontakt obrací? "Tak je to různé, ale v průměru tak 30-35 lidí denně." Když si to vynásobíme, nebo ještě lépe když si pomůžeme údaji na stránce Infocentra sociální pomoci Kontakt, za šest let jeho existence lze napočítat přes 20 tisíc klientů. A jedinou vstupenkou pro ně je jen ona nouzová situace. "My o sobě říkáme, že jsme místo prvního kontaktu. To znamená,že jsme tady otevřeni komukoliv, kdo se dostane do problémů. Většinou jsou to lidé,, kteří mají nějaký sociální problém, takový hlavní dneska je, že třeba ztratí zaměstnání. Dostanou se do nepříznivé sociální situace a hledají pomoc, rady, informace, kontakty. A to všechno my jim můžeme poskytnout."

Možná to není moc, ale určitě to není málo. Byť je totiž nejbližší ruka na konci vašeho ramene, někdy je pro člověka velice důležité mít právě pocit, že není na všechny své problémy sám.

Peter Gabaľ

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

20. 1. 2012

tel.737901592Zdena Suková