Sto let pro ptáky a pro lidi. Česká společnost ornitologická oslaví významné výročí

1.4.2026
PRAHA [Česká společnost ornitologická]
Autor: Věra Sychrová

Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Své jubileum symbolicky předesílá už na dnešní Mezinárodní den ptactva, který upozorňuje na význam ochrany ptáků a jejich prostředí. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Její význam vyniká o to více v době, kdy ptáci z české i evropské krajiny rychle ubývají.

Od pozorování ptáků na krmítku přes ochranu čejek až po profesionální koordinaci celoevropského monitoringu ptáků. ČSO širokou škálou aktivit spojuje lidi, kteří pozorují, obdivují a zkoumají ptáky, a to od amatérů až po profesionální ornitologické výzkumníky. „Členská základna ČSO nyní čítá už přes 8 tisíc lidí a zejména v posledních deseti letech každoročně výrazně roste. Lidé tím ukazují, jak je pro ně ochrana ptáků a přírody důležitá, ale také že chtějí mít ptáky ve svém každodenním životě, poznávat jejich svět, nacházet radost v jejich pozorování a sdílet tyto zážitky s podobně naladěnými lidmi. Myslím, že otcové zakladatelé by z dnešní ČSO měli radost,“ podotýká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.


Více o členství v ČSO

ČSO v roce 1926 zakládaly vážené osobnosti české ornitologie, přičemž dlouhou dobu šlo o spolek, do kterého šlo vstoupit pouze na doporučení jiného člena a bylo nutné prokázat ornitologické znalosti. „Nyní je ČSO otevřená všem zájemcům o ptáky včetně začátečníků. Tři základní pilíře, na kterých od počátku stála, se ale dodnes nezměnily. Už sto let se ČSO opírá o výzkum, ochranu a osvětu a věřím, že ani v dalších sto letech se to nezmění,” říká Lucie Hošková, zástupkyně ředitele a vedoucí oddělení práce s veřejností.

S více než 8 200 členy, desítkami tisíc podporovatelů a sítí devíti regionálních poboček je ČSO největší českou ochranářskou nevládní organizací. Její činnost stojí na dlouhodobém výzkumu a datech, na jejichž sběru se podílejí tisícovky terénních spolupracovníků. „Sto let existence České společnosti ornitologické není jen historickým milníkem, ale především důkazem, že dlouhodobá, odborně podložená práce podporovaná tisícovkami lidí může mít skutečný dopad na poznání a ochranu ptáků a přírody. ČSO za tu dobu vybudovala pevné zázemí pro výzkum i praktickou ochranu a výrazně přispěla k tomu, jak dnes o ptácích přemýšlíme a jak je chráníme,“ dodává Peter Adamík, předseda ČSO.

Česká společnost ornitologická, která v Česku zastupuje mezinárodní organizaci BirdLife International, je výjimečným příkladem občanské iniciativy, která již celé století nepřetržitě naplňuje své poslání. Přestála dvě totalitní období, aniž by přerušila činnost, a dlouhodobě si uchovala hodnoty otevřenosti, odbornosti a respektu k demokratickým principům.


Čím ČSO přispěla k ochraně, výzkumu a popularizaci ptáků

Již od počátku bylo cílem ČSO rozšířit naše znalosti o ptácích a jejich životě a tento cíl se ani po uplynutí století nezměnil. Díky velkému množství členů, kteří již přes 100 let sbírají poznatky o ptácích, máme informace, které by bez spolupráce tolika lidí nebylo možné získat. Na jejich základě pak mohly ve spolupráci s dalšími odbornými organizacemi vzniknout atlasy hnízdního rozšíření či základní česká popisná literatura – Fauna. Ve stručnosti můžeme říci, že bez členů ČSO by stav poznání ptáků Česka nebyl zdaleka na té úrovni, na které dnes je.

Valná většina výzkumných aktivit ČSO je postavená na principech občanské vědy, tedy programech ornitologického výzkumu, do kterých se zapojují dobrovolní spolupracovníci. Již přes 40 let díky tomu fungují dlouhodobé monitorovací programy běžných druhů ptáků, pomocí kterých ČSO získává klíčová data o vývoji ptačích populací. Ta slouží jako základ pro prioritizaci v ochraně přírody – víme, které skupiny ptáků jsou nejohroženější – i pro další odborný výzkum, abychom poznali přesné příčiny úbytku i obecné zákonitosti v přírodě. Do některých programů se zapojuje i nejširší veřejnost, včetně dvou nejoblíbenějších – Čapích hnízd a Ptačí hodinky.

Od roku 2002 ČSO koordinuje Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků (PECBMS), který sbírá data ze 30 zemí Evropy a ukazuje, jak jednotlivé druhy ubývají či přibývají. Výsledky programu pak nacházejí využití ve vědeckých studiích i v evropské legislativě, například jako indikátory stavu přírody a podklad pro zemědělské politiky. „Díky mezinárodní spolupráci dnes dokážeme sledovat změny populací ptáků na evropské úrovni a odhalovat, kteří ptáci nejvíce ubývají. Data z celoevropského monitoringu se stávají důležitým podkladem pro rozhodování o životním prostředí Evropské unie,“ doplňuje Alena Klvaňová, vedoucí oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu.

ČSO se věnuje i praktické ochraně, zejména v zemědělské krajině, která se pro ptáky kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření stává už mnohde neobyvatelnou. Díky spolupráci se zemědělci se daří chránit čejky, chřástaly a další vzácné druhy. Lobbingem za rozumné nastavení dotačních programů a zemědělských politik se ČSO snaží pomoci všem polním ptákům a zachovat je v české krajině i pro naše děti. ČSO také prosadila schválení Záchranného programu pro kriticky ohroženého sýčka a systematicky pracuje na jeho záchraně.

Za podpory mnoha dárců ČSO vykupuje pozemky, kde obnovuje přírodu a vytváří tu ptačí parky otevřené veřejnosti. Aktuálně ČSO vlastní 403 ha v sedmi ptačích parcích a osmý plánuje letos založit. Za projekt ptačích parků ČSO získala v roce 2024 Cenu SDGs vyhlašovanou Asociací společenské odpovědnosti a v roce 2025 ocenění E.ON Energy Globe Award.

ČSO má vlastní psí terénní jednotku, jejíž práce už ve třech případech vedla k pravomocnému odsouzení travičů dravců. Díky dlouhodobému úsilí v ochraně ptáků ve městech ČSO prosadila podmínku ochrany hnízdišť rorýsů v rámci dotačního programu Nová zelená úsporám či podmínku zabezpečení prosklených přístřešků MHD v Praze před nárazy ptáků.

Každoročně pořádá stovky vycházek, exkurzí a kurzů pro členy i širokou veřejnost, spolupracuje se školami, vydává vzdělávací materiály a zapojuje lidi všech generací do poznávání a ochrany přírody. Od roku 1992 upozorňuje na vybrané druhy prostřednictvím kampaně Pták roku, vydává odborné i popularizační publikace a časopisy Ptačí svět a Sylvia a podcast Ptačí řeči.

Zásadním úspěchem ČSO je program významných ptačích území (IBA – important bird area) a z něj vycházející ptačí oblasti (SPA – special protection area). Organizace sehrála klíčovou roli při jejich mapování v Česku a vytvořila síť patronátních skupin – unikátní model zapojení dobrovolných spolupracovníků, který inspiroval i zahraničí. Na základě těchto dat vznikl opět ve spolupráci s ČSO v roce 2004 návrh 42 ptačích oblastí soustavy Natura 2000, které byly postupně až do roku 2024 všechny vyhlášeny a zajistily tak nejcennějším lokalitám legislativní ochranu.


Oslavy 100 let

ČSO zahájí oslavy stoletého výročí 16. dubna akcí pro veřejnost v pražském parku Portheimka, následovat budou květnové akce v ptačích parcích a vyvrcholením oslav bude celostátní ornitologická konference Ptáci a lidé v čase 16.–18. října v Brně.

U příležitosti významného jubilea ČSO chystá také speciální podcasty, videa a upomínkové předměty, včetně pamětních medailí a poštovních známek, které budou dostupné na akcích pro veřejnost i v Obchodě ČSO.


Ptáci, lidé a ČSO

Podle průzkumu agentury Ipsos pro ČSO má 57 % lidí v Česku k ptákům ve svém okolí pozitivní vztah, 38 % neutrální a pouze 5 % negativní. Z lidí, kteří mají vztah pozitivní nebo neutrální, 77 % vnímá příznivý vliv ptáků na svou psychiku. Průzkum agentury Ipsos byl realizován v březnu 2026 na reprezentativním vzorku populace České republiky (N = 1010 respondentů). Děkujeme výzkumné agentuře IPSOS, partnerovi ČSO pro průzkumy veřejného mínění za spolupráci „Ptačí zpěv je součástí našich životů stejně, jako odvěká touha létat. Ptáci lidi fascinovali a inspirovali od pradávna a ani moderní doba na tom mnoho nezměnila. Uvědomujeme-li si význam, který pro nás ptáci mají, měli bychom také přemýšlet nad dopady naší činnosti na přírodu. Abychom se z těchto úžasných stvoření mohli radovat i nadále,” říká Vermouzek.

Mezinárodní vědecké studie navíc potvrzují, že kontakt s ptáky a jejich zpěvem prokazatelně zlepšuje duševní pohodu.

„Česká společnost ornitologická stojí na lidech – členech, dobrovolnících, dárcích i tisících lidí zapojených do občanské vědy. Společně tvoříme ČSO, která dokáže dlouhodobě chránit ptáky a zároveň přibližovat přírodu široké veřejnosti,“ říká Hošková.


Vize do budoucna

Sto let České společnosti ornitologické je nejen příležitostí k ohlédnutí, ale především závazkem do budoucna. Úbytek ptáků, který kolem sebe pozorujeme, nám každý den připomíná, že žijeme v době dvou celosvětových krizí – krize přírodní rozmanitosti a krize klimatické. A zatímco o té druhé se alespoň píše a mluví, krize přírodní rozmanitosti zůstává ve stínu jako něco, co můžeme vyřešit později. Velkým úkolem pro ČSO do dalšího století je zajistit ochraně ptáků a obnově přírody takové místo v žebříčku celospolečenské důležitosti, které umožní krizi přírodní rozmanitosti úspěšně překonat. „K ochraně ptáků se přitom může přidat každý – ať už účastí na akcích ČSO, zapojením do programů občanské vědy, finanční podporou konkrétních projektů, nákupem potřeb pro ochranu ptáků v Obchodě ČSO nebo drobnými změnami ve svém okolí,” říká Vermouzek.


Kontakty pro média:
Zdeněk Vermouzek, verm@birdlife.cz, 773 380 285
Peter Adamík, peter.adamik@upol.cz, 737 475 678
Lucie Hošková, hoskova@birdlife.cz, 602 972 368
Alena Klvaňová, klvanova@birdlife.cz, 776 895 795

DISKUSE - KOMENTÁŘE: