Mezinárodní den zvířat: Národní síť záchranných stanic připomíná 800 let odkazu Františka z Assisi. Extrémní léto střídají obavy z budoucnosti

2.10.2026
Praha [Český svaz ochránců přírody]
Autor: Zuzana Kučerová, tel: +420 731 760 872

Odkaz svatého Františka: Patron ekologie a etického přístupu k přírodě

Volba 4. října není náhodná. Tento den je uctěním památky svatého Františka z Assisi, od jehož úmrtí uplyne přesně 800 let (4. října 1226). Zakladatel františkánského řádu prožil život v chudobě a oddaně pečoval o opuštěná a nemocná zvířata. Podle historických pramenů se zvířaty mluvil a považoval je za své sestry a bratry. Svými myšlenkami tak předjímal moderní environmentální etiku včetně rozšíření lidské morálky na vše živé, pročež byl později prohlášen za patrona ekologie.

V čem je Národní síť záchranných stanic unikátní?

Odkaz svatého Františka v Česku denně uvádí do praxe i Národní síť záchranných stanic, kterou Český svaz ochránců přírody koordinuje. Jde o jedinečný propracovaný systém s jasnými specifiky:

Celosvětově unikátní struktura: Propojení 34 profesionálních zařízení do jednoho koordinovaného celku, který sdílí know-how, metodiku a dokáže efektivně zvládat i krizové situace většího rozsahu, nemá ve světě obdoby.

Čistě neziskový charakter: Celý systém stojí na principech veřejné prospěšnosti. Veškeré získané prostředky jsou investovány do krmiva, veterinární péče, zajištění chodu či obnovy záchranných stanic.

Dostupnost 7 dní v týdnu (7:00 – 22:00): Zraněné zvíře nepočká na konec víkendu. Operátoři drží pohotovost každý den v roce, včetně svátků, a jsou připraveni okamžitě vyrazit do terénu nebo radit na telefonu.

Pokrytí celé České republiky: Síť garantuje dostupnost pomoci na každém metru čtverečním naší republiky.

Rekordní nápory zvířat v nouzi a rostoucí náklady na jejich záchranu

Záchranné stanice přitom dlouhodobě fungují na hranici svých kapacitních, lidských i finančních možností. Zatímco v roce 2025 ošetřily rekordních 40 784 zvířat v nouzi, letošní rok přinesl další zkoušky. Kritické bylo zejména uplynulé léto, kdy stanice čelily masivnímu přílivu živočichů a jejich mláďat decimovaných vlnami veder a extrémním suchem. Za první tři čtvrtletí tohoto roku to je už 39 650 přijatých živočichů, což s vysokou pravděpodobností předznamenává další historické maximum. Většinu přijatých pacientů se s pomocí veřejnosti daří úspěšně léčit a ročně stanice vypustí zpět do volné přírody více než polovinu uzdravených jedinců.

„Fungování takto rozsáhlé sítě by nebylo možné bez úzké spolupráce se širokým spektrem partnerů. Velmi si vážíme dlouhodobé podpory ze strany krajů, obcí i státu, která nám dosud pomáhala tuto náročnou službu zajišťovat. V souvislosti s aktuálním projednáváním státního rozpočtu však vyjadřujeme obavu, aby finance na ochranu přírody a krajiny nebyly pro nadcházející roky omezeny. Pevně věříme a doufáme, že stát věnuje tomuto důležitému tématu relevantní pozornost a zachová podporu v takové výši, která umožní kontinuitu a rozvoj této celospolečensky přínosné služby i v budoucnu,“ uvádí Karel Kříž, místopředseda ČSOP.

Každodenní provoz sítě stojí nemalé množství peněz. Největší část rozpočtu pohltí kromě nákladů na odborné pracovníky specializovaná veterinární péče, nákup léků či tlumicích prostředků. Nákladné je také zajištění vhodné potravy – od nákupu mléčných náhražek pro nalezená osiřelá mláďata přes tuny mraženého masa, hmyzu až po speciální krmné směsi. Nemalé finance vyžaduje každodenní provoz dispečinku, pohonné hmoty pro stovky výjezdů, údržba areálů a vytápění zimovišť. V neposlední řadě stanice ročně pořádají stovky programů pro školy i veřejnost a učí lidi, jak se k přírodě chovat ohleduplně, aby k zbytečným zraněním vůbec nedocházelo.

Významným příspěvkem k záchraně zvířat zůstává také solidarita veřejnosti. „Upřímně děkujeme všem dárcům, bez jejichž podpory by zvířata nedostala potřebnou péči. Státní podpora pokrývá v současné době jen necelou čtvrtinu reálných nákladů, a lidé jsou tak těmi, kdo drží záchranu divokých zvířat nad vodou,“ doplňuje Karel Kříž. Přispět na provoz sítě a zachránit životy divokých zvířat může každý prostřednictvím veřejné sbírky Zvíře v nouzi nebo přímo na účet 33553322/0800.

Odkazy pro veřejnost a možnost podpory:

Dispečink pro případ nálezu zvířete: 774 155 155 (denně 7:00 – 22:00)

Webové stránky a mobilní aplikace Zvíře v nouzi: www.zvirevnouzi.cz

Veřejná sbírka Zvíře v nouzi: daruj.zvirevnouzi.cz

Sbírkový účet: 33553322/0800



Kontakt pro média: Zuzana Kučerová, zuzana.kucerova@csop.cz, 731 760 872

Fotografie k tiskové zprávě: https://eu.zonerama.com/CSOP/Album/15851995

Příloha: Co dělat při nálezu zvířete v nouzi?

1. Zachovejte klid a situaci vyhodnoťte: Ne každé zvíře v přírodě člověka opravdu potřebuje. Typickým příkladem jsou zdánlivě opuštěná mláďata savců (zajíci, srnčata). Matka je záměrně nechává samotné, aby na ně neupozorňovala predátory, a vrací se k nim pouze na krmení. Stejně tak ptáčata, která čerstvě opustila hnízdo, mohou posedávat na větvích či zemi, zatímco je rodiče stále přikrmují.

2. Vždy nejdříve volejte odborníky: Jakýkoliv nález zraněného jedince či mláděte telefonicky konzultujte. Využijte centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic na čísle 774 155 155 (dostupný denně od 7:00 do 22:00). Vyškolený operátor vyhodnotí stav zvířete a navrhne správný postup. Nikdy nepište e-maily ani zprávy na sociální sítě – jde o akutní případy a každé otálení může mít fatální následky.

3. Nesahejte na zvíře holýma rukama: Chráníte se tím před zraněním či přenosem nákazy. U mláďat savců navíc hrozí, že na nich zanecháte lidský pach, kvůli kterému by je matka mohla zavrhnout.

4. Využijte moderní technologie: Přesnou polohu zraněného zvířete v terénu a jeho fotografii pro posouzení stavu můžete operátorům odeslat přímo na jedno kliknutí prostřednictvím mobilní aplikace Zvíře v nouzi.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: