Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - kultura
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > 
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Rovnost mužů a žen - proč a jak na to?

25. 7. 2003
Lucie Kolářová [Econnect] -


Na konci července se završuje jednoletý česko-švédský twinningový projekt realizovaný pod záštitou Oddělení rovnosti mužů a žen Ministerstva práce a sociálních věcí a švédské Rady pro trh práce. Expertky a experti ze Švédska, kteří před dvěma lety zvítězili ve výběrovém řízení na realizaci projektu, stojí před závěrečným bilancováním dvanáctiměsíčních aktivit. Co se vlastně skrývá pod zdlouhavým názvem "Zlepšení státního institucionálního mechanismu pro provádění, prosazování a kontrolu rovnosti zacházení pro muže a ženy" ?

Finišující projekt by měl České republice umožnit provést acquis a splnit další požadavky Evropské unie v oblasti rovnosti mužů a žen a pomoci s naplněním Národní strategie rovnosti zacházení pro muže a ženy. Český právní řád již desetiletí uznává rovnost mužů a žen, např. právo na rovnou odměnu za stejnou práci, v reálných situacích - většinou v neprospěch žen - však k naplnění principu rovnosti nedochází. Pokud např. připustíme, že zákonům vznikajícím ve sněmovně se sedmnáctiprocentním zastoupením žen podléhají muži a ženy bez rozdílu, není něco v pořádku. A v tomto duchu lze pokračovat dále. Tlak blížícího se přistoupení do EU tedy pro Českou republiku není jediným důvodem, pro který je třeba se praktickou rovností mužů a žen vážně zabývat. Důvodů pro uplatňování politiky rovných příležitostí lze najít mnoho, zajímavým impulsem mohou být například pozitivní zprávy z ekonomické oblasti – firmy, které aktivně prosazují genderovou rovnost, zaznamenávají vyšší spokojenost zaměstnanců, a tedy i vyšší výkonnost a kreativitu, které vedou k nárůstu konkurenceschopnosti organizace. Nelze opomenout i důležitost rovnoprávnosti v soukromé oblasti – mnohé ženy jsou v našich podmínkách neúměrně zatížené současným plněním rolí matky, hospodyně a zaměstnankyně na plný úvazek, zároveň je stále podceňována role otce v rodině, což se projevuje zejména v porozvodových opatřeních.

Partnerství se Švédskem

Vedle přímé finanční pomoci prostřednictvím předstupních fondů je metoda twinningu jedním z hlavních způsobů, jakými se kandidátské země připravují na plnoprávné členství v EU. Spočívá v jasně vymezené spolupráci a předávání zkušeností ze strany některé z členských zemí, která se v dané oblasti jeví jako expertní. O přednostech Švédska v oblasti rovných příležitostí není pochyb.

Politika rovnosti zde byla nastartována v 70. letech minulého století především z důvodů ekonomických - situace na trhu práce tehdy přiměla politiky k podpoře větší účasti žen na trhu práce. Vyrovnávání příležitostí je také jednou z hlavních priorit švédské evropské politiky.

„Švédský systém není něco samozřejmého, pracujeme na podpoře rovných příležitostí již řadu let a dá se říct, že stejnou měrou, jakou působí tlak zezdola, působí i z oblasti politické a institucionální,“ vysvětluje paní Asklöf. I v tradičně vstřícném skandinávském prostředí to byl až systém kvót, byť fungující na bázi doporučení, který otevřel ženám dveře do politiky a k rozhodovacím pozicím. Třináctiprocentní zastoupení žen ve švédském parlamentu se po roce 1970 ztrojnásobilo a během devadesátých let ustálilo na 43 %.

Využívání kvót jako nástroj navracející rovnou šanci do pokřivených poměrů se v tradičním českém prostředí považuje téměř za nemyslitelné. Zapomíná se také, že existují další podstatné mechanismy – např. politická podpora idee rovnosti či podpora v rovině institucionální - oba mechanismy ve Švédsku bohatě využívané (viz. související odkazy).

Současný stav - nedostatek genderovaných statistik

Již úvodní vyhodnocování aktuálního stavu rovnosti v ČR, které twinningové aktivity loňský podzim odstartovalo, odhalilo základní úskalí – nedostatek genderově orientovaných dat. Několik měsíců proto funguje meziresortní pracovní skupina pro genderovou statistiku, slibně se v tomto směru vyvíjí i spolupráce s Českým statistickým úřadem a několika ministerstvy. Genderová statistika neznamená pouze sběr dat s ohledem na kategorii pohlaví, ale především využívání metod, které sami o sobě nezkreslují a nepřispívají k podpoře stereotypů – ne vždy jsou např. v tabulkách uváděna čísla týkající se mužů a žen vedle sebe, aby bylo možné snadné srovnání, u některých témat pak muži nebývají vůbec zviditelněni, protože čísla se předkládají jen jako celkem a z toho dívky/ženy.

Švédské know-how bylo prezentováno na řadě školení a netradičních workshopů pro úředníky státní správy a samosprávy v několika krajských městech, dále na seminářích pro zástupce zaměstnanců a zaměstnavatelů, poslance a novináře. Těmto cílovým skupinám jsou určeny i praktické informační příručky, mimo jiné s návodem, které otázky si klást s ohledem na rovné příležitosti (Poskytují regiony, obce a ministerstva služby rovnoměrně a spravedlivě pro obě pohlaví? Jsou prostředky rovnoměrně rozděleny mezi muži a ženy? Jak vypracovat firemní plán rovnosti apod.). Přínosná se ukázala i studijní návštěva Švédska, díky níž dnes např. Ministerstvo vnitra ČR jedná o možnosti bilaterální spolupráce s policejním velitelstvím v Uppsale v oblasti násilí proti ženám.

Uplatňování politiky rovných příležitostí na institucionální úrovni

Ve světle propracovaného švédského systému se ale jako nejdůležitější přínos twinningových expertů jeví návrh nové institucionální struktury pro rovnost žen a mužů pro ČR, jehož kompletní finální podoba bude na webových stránkách MPSV ČR zveřejněna nejdříve v srpnu. Již z pracovní verze vyplývá, že předpokladem úspěšné politiky rovnosti je zajistit na každé úrovni - od celostátní, přes krajskou a obecní – osobu odpovědnou za problematiku rovných příležitostí.

„Většina návrhů není ekonomicky zatěžujících, nekladou nové personální požadavky, spíše se snaží politiku rovnosti včlenit do již existujících struktur a formálně v nich vymezit zodpovědnost,“ shrnuje Asklöf doporučení a má tím na mysli především nejnižší úrovně. Již v rámci projektu se rozběhla těsnější spolupráce se třemi kraji - Moravskoslezským, Jihočeským a Libereckým. „Struktura na ministerské úrovni je vybudována velmi dobře, v posledních pěti letech jste podnikli krok kupředu, vzniklo oddělení rovnosti na MPSV, Rada vlády pro rovné příležitosti, Výbor pro odstraňování všech forem diskriminace žen, na každém ministerstvu existují speciální pracovníci, ani tady však práce nekončí, z okrajového tématu by se měla stát samostatná politika s jasnou politickou podporou a formulací konkrétních kvantitativních závazků – např. ve třech volebních období zdvojnásobit zastoupení žen v parlamentu.“

Vedle obecně formulovaných doporučení najdeme v návrhu skutečně i konkrétní cíle – např. pro státní podniky s více jak padesáti zaměstnanci zákonnou povinnost zachovat rovnost prostřednictvím speciálních plánů. Zůstává otázkou, zda ze strany české vlády existuje reálný zájem a vůle k takovým krokům.


* * *

Výklad použitých pojmů:

Acqui communitaire – souhrn zákonů a ustanovení, které byly přijaty během jednotlivých etap integrace a vytváření společného trhu. Používá se především ve vztahu k zemím, které jsou přijímány za nové členy EU – nová země přijme stávající i budoucí práva a povinnosti spjaté se systémem a institucionálním rámcem EU, včetně práv a povinností plynoucích z multilaterálních i bilaterálních dokumentů, jež EU a její členské země podepsaly.

Twinning – od r. 1998 základní bilaterální nástroj předvstupní pomoci v institucionální rovině – především v oblastech vytváření moderní a účinné státní správy a při práci s lidskými zdroji. Přestavuje minimálně dvanáctiměsíční působení projektového poradce z jedné členské země na příslušném ministerstvu kandidátské země, kde dohlíží na naplňování konkrétního projektu a je prostředníkem pro další experty a znalce problematiky z obou zemí.

Gender mainstreaming - systematické prosazování priorit a potřeb žen a mužů ve všech druzích politik a opatření s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů

Lucie Kolářová

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

23. 4. 2004

-
Občanská společnost - návod k použití
Portál Občanská společnost - 
návod k použití Praktické návody, jak uplatňovat svá občanská práva. http://obcan.ecn.cz

- Právo vědět - Účast na rozhodování - Rovné příležitosti - Občan v EU -
Informační partneři oblasti Gender
GITA - Genderová informační a tisková agentura
TA GITA
nezávislý magazín
Logo Feminismus.cz
HLÍDACÍ FENA
Ikona Hlidaci fenyNezávislý občanský projekt Hlídací fena, chce podpořit vstup žen do politiky. Hlavními cíly projektu jsou:

Přispět k tomu, aby voličky nerezignovaly na sílu svého hlasu a pečlivě zvážily svou volbu - aktivní voličství. Hlídací fena
Apelovat na voličky i voliče, aby vyhledávali schopné ženy političky jak na celostátní, tak na komunální úrovni.
Apelovat na muže-politiky i na nepočetné řady političek, aby do budoucna aktivně rozšiřovali řady žen v politice.
Přispět k ozdravění a feminizaci naší politické scény.


Hlídací fena

Stránky ženských organizací a hnutí hostující na serveru Econnectu
Agentura GAIA
Aperio
Azylový dům Nadace Rosa
Centrum pro Gender Studies
Feministická skupina 8.března
Jantar
Jihočeské matky
La Strada
Pražské matky
ProFem

Další stránky na Econnectu

O Autorech

Lucie Kolářová

Autorka studuje politologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracuje s Gender centrem FSS MU a Diecézní charitou Brno.

-

Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz