Plošné sledování komunikace není řešení. IuRe v otevřeném dopise kritizuje chystané Nařízení Evropské komise
12.9.2023
Praha 7 [Iuridicum Remedium, z. s.]
Autor: Hynek Trojánek, tel: 607249856
Nařízení počítá se zřízením Centrální úřední autority v podobě Evropského střediska pro prevenci a potírání pohlavního zneužívání dětí. V tomto středisku by se sbíhala hlášení o nevhodném obsahu z jednotlivých komunikačních platforem. Nařízení by se mohlo dotknout i šifrovaných kanálů, jako jsou třeba aplikace WhatsApp nebo Signal.
IuRe v otevřeném dopise definuje celkově šest hlavních výtek. Plošné sledování elektronické komunikace je podle výkonného ředitele IuRe Jana Vobořila především v rozporu s evropským právem a judikaturou Soudního dvora EU:
“Soudní dvůr se již v několika rozsudcích věnoval sledování provozních a lokalizačních údajů o elektonické komunikaci, kdy došel k jasnému odmítnutí plošnosti takového sledování. V Nařízení je požadováno skenování veškerého obsahu elektronické komunikace, což je ještě invazivnější zásah do soukromí, než ten, který soudní dvůr EU označil opakovaně za nepřípustný,” vysvětluje Vobořil.
Dalším problémem je neexistující technické řešení, které by na jedné straně zajistilo efektivní skenování obsahu a na druhé straně chránilo soukromí. K tomu, že plošné skenování se vylučuje s ochranou soukromí, došla před pár lety i společnost Apple, která od plánu automatizovaného zachytávání škodlivého obsahu upustila.
IuRe v dopise dále varuje před falešnými hlášeními, která by masivní systém automatické kontroly generoval. Za škodlivé by mohl chybně označovat fotky lidí, kteří vypadají mladě, či fotky skutečně mladých lidí, pro které je (bohužel) dle dostupných výzkumů vědomé posílání intimních fotek do velké míry běžnou součástí komunikace.
“Prověřování takových případů bezpečnostními složkami by v konečném důsledku bylo pro děti a mladé lidi často mnohem více traumatizující, než možné negativní dopady samotného sdílení intimních fotografií,” upozorňuje Vobořil. Množství případů by navíc mohlo vést k zahlcení bezpečnostních složek a omezení jejich možnosti reagovat na další bezpečnostní hrozby.
Dalším problémem je, že na jedné straně skuteční pachatelé nebudou mít problém se skenování obsahu vyhnout a využívat například decentralizované komunikační platformy, kde bude jen obtížné sledování vynucovat. Na druhé straně většinová populace, která nemá pocit, že by měla něco skrývat, zůstane u stávajících komunikačních paltforem, kterým ale přibydou “zadní vrátka”, která umožní realizovat skenování obsahu komunikace. To jednak oslabí bezpečnost takových komunikačních platforem a ochranu osobních údajů, ale současně to může vést k pokusům státu či jeho bezpečnostních složek využít sledovací systém k dalším účelům.
“Jakmile už jednou takový filtrační systém vznikne, nebude problém nahradit klíčová slova či referenční databázi i jinými termíny a tématy, než je sexuální zneužívání dětí. V síti takových plošných filtrů by tak do budoucna mohli velmi jednoduše uvíznout například novináři, whistlebloweři, advokáti či politici. Pro všechny tyto skupiny je přitom bezpečná komunikace, kterou nikdo nesleduje, klíčová. Vytváří se zde nástroj, nad kterým by jistě zaplesal nejeden totalitní vůdce a který znamená zásadní ohrožení pro demokratickou a pluralitní společnost,” uzavírá Vobořil.
Jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci Rady EU, po kterém by mělo být zřejmé stanovisko k návrhu Nařízení CSA předloženého Komisí, by se mělo uskutečnit již na konci září. Klíčovou roli za Českou republiku zde bude hrát právě stanovisko ministerstva vnitra.
Vedle české organizace IuRe kritizují návrh desítky dalších lidskoprávních organizací, ale i stovky vědců nebo akademiků. Celý otevřený dopis je na webu www.digitalnisvobody.cz.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout