Česká vláda váhá, zda udělí vízum vůdci běloruské diktatury

6. 11. 2002 -, Econnect

O tom, zda běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi bude vydáno vstupní vízum do České republiky, má dnes jednat česká vláda. Lukašenko má navštívit Českou republiku jako účastník pražského summitu NATO, který se koná 21. a 22. listopadu. Možnost, že vláda žádost o vízum zamítne, ministr zahraničí Cyril Svoboda nevyloučil: byť je Bělorusko partnerem Severoatlantické aliance, Lukašenkův režim hrubě porušuje lidská práva.

Česká republika jako hostitelská země o Lukašenkově případu jedná s ústředím Severoatlantické aliance. "Myslíme si, že je potřeba mít určitou solidaritu s těmi, kteří bojují za lidská práva a demokracii. Takže je možné neudělit vízum i hlavě státu," řekl ministr Svoboda. Vláda chce ověřit informaci, že byl v Bělorusku zadržen opoziční vůdce Anatolij Lebeďko, když opouštěl velvyslanectví USA v Minsku.

Lebeďko měl podle Výboru státní bezpečnosti (KGB) mít snahu svrhnout běloruskou vládu. V úterý byl v Minsku převezen do úřadovny KGB: "Bylo to násilné zadržení. Vrhli se na mne čtyři muži, odmítli mi sdělit svou totožnost a násilím mě nacpali do auta," popsal své zatčení předseda běloruské opoziční Sjednocené občanské strany. Pokud by byl Lebeďko shledán vinným, mohl by být potrestán až 15 lety vězení.

V nedávné době bylo v Bělorusku zadrženo několik účastníků vzpomínkových akcí na oběti politického násilí. Podle informací Běloruského centra společnosti Člověk v tísni si dne 30. října v centru Minska asi padesát zástupců Sjednocené občanské strany a dalších organizací připomnělo oběti politicky motivovaného násilí. Účastníci nepovolené demonstrace nesli portréty obětí sovětského komunistického režimu, politiků zmizelých v devadesátých letech a novinářů odsouzených v poslední době za urážku hlavy státu. Menší akce proběhly rovněž v Brestu a Vitebsku, kde bylo zadrženo několik lidí.

Začátkem října pak horní komora Lukašenkova parlamentu potvrdila represivní zákon o náboženstvích; zákon značně zvýhodňuje ruskou pravoslavnou církev a omezuje působení menších náboženství a náboženských skupin. Nová zákonná norma zakazuje modlitby náboženských společností, které mají méně než dvacet členů a zakazuje činnost náboženským skupinám působícím v zemi méně než dvacet let. Kromě příslušníků nepohodlných církví mají potíže i novináři: za urážku Alexandra Lukašenka byl 16. září oblastním soudem v Minsku odsouzen ke dvěma letům „omezení svobody“ v pracovním táboře šéfredaktor nezávislých novin Raboči Viktar Ivaškievič. Urážky se měl dopustit publikací několika článků před loňskými prezidentskými volbami. Proces, který byl neveřejný, označil Ivaškievič za zcela politicky motivovaný.

Prezident Alexandr Lukašenko byl do své funkce zvolen v roce 1994. O dva roky později rozpustil běloruský parlament, vydal prezidentským dekretem novou ústavu a soustředil do svých rukou veškerou moc ve státě. Zrušil i Ústavní soud. Podle Běloruského centra pak kroky, které od té doby Lukašenko podnikl, zmrazily politický vývoj v zemi, vyhnaly řadu politických odpůrců diktatury ze země a postaraly se jen několik let po rozpadu Sovětského svazu o to, že Bělorusko znovu žije v atmosféře strachu a lhostejnosti. "Prezident mezitím pošilhává po významné pozici v Kremlu a z kritiky Západu a mezinárodních organizací si nedělá vůbec nic: muž tvrdé ruky, prototyp silného vůdce v totalitní společnosti, který nesnese jiný názor, už vůbec ne opozici," uvádí Běloruské centrum.