New York Times: Vyčerpaná půda zhoršuje v Africe hladomory

6. 4. 2006 - Hana Hermová , EcoMonitor

Na třech čtvrtinách rozlohy zemědělské půdy v Africe jsou vyčerpány živiny potřebné pro pěstování plodin. Před deseti lety tento stav trápil jen 40 procent půdy, zjistila studie. Afričtí farmáři si však mohou dovolit jen zlomek objemu hnojiv potřebných k doplnění živin na stále více neúrodných polích. V minulých dobách zemědělci rozorali a vyčistili půdu, několikrát sklidili úrodu a pak pole nechali deset až patnáct let ležet ladem, aby se živiny zase doplnily. Nyní je však potřeba vypěstovat potraviny pro rychle rostoucí množství lidí a zemědělci půdu nenechávají odpočinout, píší New York Times.

"Na půdě nic neroste, její svrchní vrstvu rozfoukává vítr a splachuje déšť," řekl podle deníku Amit H. Roy, prezident Mezinárodního centra pro vývoj hnojiv, neziskové organizace na pomoc zemědělství, která je autorem studie. "Půda se tak dostává do říčního systému, zanáší ho a splachuje se do moře." Pokud tento proces bude nadále pokračovat, zemědělské výnosy v Africe klesnou v příštích patnácti letech o více než 30 procent. Lidská populace v regionu však bude nadále strmě růst, kontinent proto může očekávat stále častější hladomory a také se stane ještě více závislým na zahraniční potravinové pomoci.

Zemědělci zoufale potřebují půdu, a tak kácejí lesy a rozorávají savanu i s jejím neocenitelným přírodním bohatstvím. Již nyní jsou výnosy z africké půdy třikrát nižší než v Asii a Latinské Americe. Nejhorší je situace v Guinei, Kongu, Angole, Rwandě, Burundi a Ugandě. "Abychom nakrmili obyvatelstvo, musíme nakrmit také půdu," řekl prezident Nigérie Olusegun Obasanjo na tiskové konferenci uspořádané u příležitosti zveřejnění studie.

Zahraniční pomoc zaměřená na zvýšení produktivity zemědělství v devadesátých letech značně ubyla, teprve v posledních letech se zase začíná rozbíhat. Přitom okolo dvou třetin ze 750 milionů Afričanů závisí na zemědělství svým příjmem a zaměstnáním. Hnojiva, která mohou produktivitu půdy obnovit, jsou pro místní zemědělce příliš drahá. Navíc v Africe stojí hnojiva dvojnásobek až šestinásobek průměrné ceny ve světě. Afričtí zemědělci používají méně než deset procent objemu hnojiv oproti asijským farmářům. Snížit cenu hnojiv však není jednoduché, zejména kvůli drahé dopravě způsobené špatným stavem silnic.

Zemědělská revoluce v Africe by zkrátka potřebovala fungující dopravní síť, úvěry pro zemědělce, lepší závlahy, vzdělávání farmářů a vhodnější variety osiva, shrnuli autoři studie. Zároveň by však musela být potlačena korupce, kvůli které bylo čerpáno z fondů určených pro tyto cíle, poznamenali podle New York Times na tiskové konferenci afričtí novináři i nigerijský prezident Obasanjo.

Podle článku Celie W. Duggerové v deníku New York Times ze dne 31. 3. 2006

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	3. 11. 2008	HUMUS!!Lukáš Hofman
	29. 4. 2012	Právě že ten humus by tam byl potřeba vícMartin Malec