Pozor na školní pomůcky z PVC! Mohou obsahovat nebezpečné ftaláty.
23. 8. 2007 -, Arnika - Budoucnost bez jedů
Toxické ftaláty, kvůli kterým stáhla Česká obchodní inspekce z trhu již desítky dětských hraček a výrobků pro děti, se mohou vyskytovat i ve školních pomůckách vyrobených z PVC. Upozornilo na to sdružení Arnika v souvislosti s nedávno zveřejněnou studií dánské Agentury pro životní prostředí. Ta odhalila přítomnost rizikových ftalátů jako DEHP či DINP v rozmezí od 17 – 70 % ve všech devíti typech mazacích gum z PVC. Ve zbývajících 17 gumách vyrobených z jiného materiálu ftaláty nebyly.„V České republice nevíme o žádné podobné studii, která se by se ftaláty ve školních pomůckách zabývala. Je však velmi pravděpodobné, že řada pomůcek z PVC bude tyto látky obsahovat. Tato pravděpodobnost je o to vyšší, že v Česku neexistuje žádná právní norma, která by ftaláty ve školních pomůckách zakazovala jako je tomu například u hraček a předmětů péče o děti,“ vysvětlila vedoucí kampaně Arniky „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková.
Podle Jopkové by se měl zákaz ftalátů na školní pomůcky rozšířit. „Ftaláty se běžně používají jako změkčovadlo PVC, ze kterého se mimo jiné vyrábí například penály, obaly na sešity, podložky, desky či mazací gumy. Jelikož jsou to předměty, s nimiž děti přicházejí do úzkého kontaktu, mohou se tyto látky snadno dostat do jejich těla a ohrozit tak zdraví dítěte. U školních pomůcek je velmi reálné riziko, že by je děti mohly vkládat do úst,“ uvedla Jopková.
Protože žádný takový zákaz v Česku neplatí, mají rodiče v podstatě jedinou možnost, jak se s jistotou vyhnout výrobkům s obsahem ftalátů a to koupit svým dětem školní pomůcky z jiného materiálu než z PVC. „Alternativ k PVC je celá řada, ať jde o jiné plasty jako polypropylen či polyethylen nebo jiné materiály. PVC lze poznat podle recyklačního trojúhelníku, ve kterém je buď číslice „3“ nebo písmeno „v“. Pod trojúhelníkem je pak nápis „PVC“, „V“ nebo „vinyl“. Někdy však výrobce neuvádí, z čeho je konkrétní produkt vyroben. Pak je dobré obrátit se na prodejce nebo kontaktovat přímo výrobce školní pomůcky,“ radí Jopková.