Linka bezpečí zaznamenává denně průměrně čtyři hovory týkající se šikany
10. 2. 2009 -, Econnect/ Linka bezpečí
Sdružení Linka bezpečí představuje statistiky volání týkajících se šikany. V loňském roce přijala Linka bezpečí 258 843 telefonátů. Z toho 4,7 procenta tvořily hovory týkající se šikany ve škole. Meziroční nárůst tohoto problému činí cca 1 procento, což prakticky představuje přes 300 volání. Věk aktérů šikanování klesá a posouvá se z období puberty do období mladšího a staršího školního věku. Nejčastěji volají kvůli šikaně děti ve věku 12 –15 let, častěji dívky (52,8%) než chlapci (45,8%). U 1,4 % nelze přesně určit pohlaví, protože hovory jsou anonymní.Co se týká tématu Internet, tak za celý rok 2008 volalo 68 dětí, z toho 57 děvčat a 11 kluků. Nejčastějšími důvody bylo obtěžování cizí osobou (16), dále lákání na schůzku (13), šikana, zneužívání a kriminalita (každé 4x), 1x dětská pornografie, jiné důvody obsahuje 26 dovolání. Obtěžování po internetu zpravidla nemělo delšího trvání než měsíc, děti se před voláním na LB často svěřily s problémem vrstevníkům a rodičům. V rámci chatu (chat.linkabezpeci.cz) proběhly za rok 2008 3 kontakty týkající se přímo potíží na internetu, v rámci E-mailové poradny Linky bezpečí pomoc@linkabezpeci.cz) 28 kontaktů, 1 kontakt na téma internetu byl zaznamenán na Rodičovské lince (840 111 234).
Závažnost fenoménu šikanování podtrhuje ještě další rys, a to délka trvání šikanování, kdy je dítě či dospívající v roli oběti vystavován opakovanému a mnohdy systematickému psychickému či fyzickému obtěžování. Ze statistik Linky bezpečí vyplývá, že ve 40 % se jedná o relativně krátkodobé šikanování. V přibližně jedné pětině případů byli volající vystavováni šikanování po dobu jednoho měsíce až půl roku. Alarmující je však zjištění, že přibližně ve 37 % případů dětí a dospívajících, kteří vyhledali pomoc Linky bezpečí, se jednalo o dlouhodobou šikanu, ke které docházelo déle než po dobu půl roku.
Vzhledem k vysokému výskytu tohoto, patrně mezi dětmi a dospívajícími nejrozšířenějšího sociálně patologického jevu, a vzhledem k závažnosti možných následků v oblasti psychického i fyzického zdraví, je nutná cílená prevence, která se v souvislosti s touto problematikou jeví jako nejúčinnější způsob ochrany dětí a dospívajících.