Lze zkrotit globalizaci?

3. 3. 2004 -, BBC / Part

Nová zpráva Světové komise pro sociální rozměr globalizace, kterou sponzorovala OSN, vyzývá k radikálním změnám v orientaci světové ekonomické politiky, které by překonaly negativní dopady globalizace. Mají-li chudí světa mít podíl z přínosů globalizace, je podle zprávy zapotřebí velkých změn v obchodní a imigrační politice. „V současném fungování ekonomiky je hluboce zakořeněná a přetrvávající nerovnováha, která je eticky nepřijatelná a politicky neudržitelná,“ říká zpráva. Zprávu „Spravedlivá globalizace: vytváření příležitostí pro všechny“ vydala na konci února Mezinárodní organizace práce v Ženevě.

Podle zprávy má ze sílící integrace světové ekonomiky prospěch jen tucet rozvojových zemí. Mezi ty, kdo ztrácejí, patří „chudí, nemajetní, negramotní a nekvalifikovaní dělníci a domorodí lidé“.

Příjem na osobu se v 20 nejchudších zemích světa za posledních 40 let jen sotva změnil – z 212 USD v letech 1960-62 na 267 USD v letech 2000-02, zatímco příjem v nejbohatších 20 státech se ztrojnásobil – z 11 417 USD na 32 339 USD.

Zpráva říká, že globalizace má „nesmírný pozitivní potenciál", ale „výhody jsou pro příliš mnoho lidí příliš vzdálené, zatímco rizika jsou přespříliš reálná.“

Globální solidarita

Prezident Tanzanie a spoluautor zprávy Benjamin Mkapa řekl, že tato situace je „neobhajitelná“ a že „země s ožebračeným, znevýhodňovaným a zoufalým obyvatelstvem jsou úrodnou půdou pro současné i budoucí teroristy.“ Vyzval k lepšímu vyvažování globalizace pro zisk a globalizace pro lidi a k tomu, aby se státy „vyvarovaly bezdůvodného unilateralismu“ ve prospěch systému založeného na OSN.

Mezi významnější změny, po nichž komise volá, patří:

• - mezinárodní úmluva o migraci
• - spravedlivější obchodní dohody, které by otevřely západní trhy zemědělským a textilním výrobkům z rozvojových zemí
• - úmluva o „vyváženém rámci“ pro přímé zahraniční investice, které by zajistily profit rozvojovým zemím
• - vynucování zákoníků práce a odborářských práv zejména v průmyslových zónách vyrábějících na export
• - lepší koordinace mezi světovými institucemi, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, MOP a Světová obchodní organizace, která by zajistila, že se z vytváření pracovních míst stane stěžejní cíl ekonomické politiky.

Deregulovat migraci

Tarja Halonen, finská prezidentka a rovněž spoluautorka zprávy, uvedla, že má-li se pomoci rozvojovým zemím, měl by se oproti svobodě pohybu kapitálu klást větší důraz na svobodu pohybu práce v podobě migrace.

Částka, kterou migrující dělníci posílají zpět do rozvojových zemí, již celosvětově dosahuje 75 miliard USD, což je o 50 procent více než celková rozvojová pomoc, kterou bohaté země poskytují chudým.

Prezidentka Halonen řekla BBC News Online, že vzhledem k „reálné háklivosti“ v bohatých i chudých zemích a obzvláště k „poněkud egocentrickému“ přístupu EU nebude snadné dosáhnout mezinárodní úmluvy o migraci. Podle ní ale budou mít z „ukázněného a řízeného procesu mezinárodní migrace“ prospěch všechny země, na rozdíl od současného systému, který povzbuzuje nelegální migraci a vykořisťovatelské praktiky. Oproti minulosti je mnohem více migrantů z rozvojových zemí vysoce kvalifikovaných a vzdělaných a přispívá tak k místnímu odlivu mozků.

Vstříc globální vládě

Podle zprávy je základním problémem to, že „globální trhy rychle rostou, aniž by je paralelně doprovázel rozvoj ekonomických a sociálních institucí nutných pro jejich hladké a efektivní fungování.“ Říká, že „v srdci systému je závažný demokratický deficit“ a volá po větším vlivu rozvojových zemí a chudých na klíčové instituce globálního vládnutí, jako je třeba Světová banka a MMF.

V některých kontroverznějších pasážích autoři uvádějí myšlenku globální daně, která by přerozdělovala plody globalizace směrem k chudým světa. Rovněž volají po parlamentním dohledu nad světovými finančními institucemi a po globalizačním fóru OSN, které by každoročně vydávalo zprávu.

Protože je ale největší ekonomika světa - Spojené státy pevně odhodlána pracovat na rozvojových tématech povětšinou na vlastní pěst, realizace takovéhoto vývoje je ještě daleko. Koordinaci mezinárodní ekonomické politiky, ať už o směnných kurzech nebo růstových balíčcích, také stále zdržují neshody mezi bohatými zeměmi.

Prezident Mkapa nicméně zdůraznil, že rozvojové země „nežebrají, ale usilují o spravedlivý systém směny“, v němž by turbulence mohla nahradit naděje a spolupráce.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: