Aktivisté žádají premiéra, aby v Číně mluvil o lidských právech a demokracii

20. 6. 2005 -, Econnect

Připomenout ratifikaci mezinárodního dokumentu o lidských právech, šestnáct let staré události na Náměstí nebeského klidu, ale i osudy v současnosti politicky pronásledovaných mužů a žen: to by měl podle obránců lidských práv udělat český premiér Jiří Paroubek při své nadcházející cestě do Číny. Organizace Olympic Watch a Amnesty International se na premiéra obrátily dopisem, v němž ho vyzývají, aby při jednáních v Číně nezapomněl na otázky lidských práv a demokracie.

Jedním z připomínaných problémů je zdržování ratifikace Mezinárodního paktu o občanských a politických právech ze strany Čínské lidové republiky, který čínská vláda podepsala již v roce 1998. Nevládní organizace upozorňují, že ratifikace tohoto paktu by měla být bezvýhradná, aby se z něj nestal bezobsažný dokument, jako v případě čínské ratifikace Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních, a kulturních právech. "Věříme, že oficiální prioritě zahraniční politiky České republiky 'v souladu s principem nedělitelnosti základních lidských práv a svobod systematicky podporovat demokratický způsob vládnutí a ochrany lidských práv' dostojíte i při svých jednáních s čínskými představiteli. Jistě budete souhlasit, že povinností zejména země s vlastní bolestnou zkušeností s nedemokratickým režimem je stavět se na stranu lidí, jimž jejich vláda odpírá základní lidská práva a svobody," píše se v dopise, pod nímž jsou podepsáni předseda výboru Olympic Watch Jan Ruml a předseda koordinačního výboru AI ČR Martin Kryl.

Premiér by se měl v Číně ptát po osudech konkrétních čínských občanů. Například tibetský buddhistický lama Tändzin Deleg Rinpočhe, odsouzený v pravděpodobně vykonstruovaném procesu k trestu smrti za údajnou teroristickou činnost, se stále nedočkal nového spravedlivého soudního procesu, byť byl jeho trest smrti změněn na doživotí. K mnohaletému žaláři byl v loňském roce odsouzen Jie Kuo-ču z Pekingu za to, že zcela zákonně požádal o povolení pořádat demonstraci lidí, kteří byli jako on sám zbaveni přístřeší při předolympijské přestavbě Pekingu.

Aktivisté se také obávají o Mao Cheng-feng, ženu ze Šanghaje, která byla loni poslána do "převýchovného" tábora za to, že legálním způsobem protestovala proti populační politice – podle informací obránců lidských práv byla sama kdysi donucena k potratu a dnes je v táboře údajně podrobována krutému zacházení. Jiří Paroubek by se měl ptát také na to, proč byl v dubnu tohoto roku zadržen ujghurský učitel z města Kashgar Abdulla Džamal – podle dostupných informací byl zadržen zřejmě jen proto, že pokojným způsobem praktikoval svobodu slova, a kvůli knize, kterou se pokoušel publikovat, byl obviněn z "nabádání k separatismu". Jeho další osud je neznámý a hrozí, že je podrobován mučení a krutému zacházení.

Mezi dalšími tématy, která by měl český premiér během své návštěvy v Číně otevřít, je i potrestání viníků masakru na Náměstí nebeského klidu, důvody pronásledování skupiny Tchienanmenské matky a dalších skupin i jednotlivých čínských občanů, kteří požadují spravedlnost a respekt k lidským právům, a také výhrůžky pekingské vlády vůči projevům základních lidských práv na Tchaj-wanu a její podporu režimům v Barmě a Severní Koreji. "Jsme přesvědčeni, že důsledné prosazování respektu pekingské vlády k lidským právům čínských občanů je nejen v zájmu samotných Číňanů, ale i v zájmu České republiky," píše se v dopise.

Situace ohledně dodržování lidských práv se v Číně podle pozorovatelů výrazně nezlepšuje. Aktuální výroční zpráva Amnesty International uvádí, že ačkoli se v loňském roce dal zaznamenat pokrok k reformám v určitých oblastech, nemělo to významný vliv na vážné a rozšířené porušování lidských práv páchané v celé zemi. "Desítky tisíc lidí byly i nadále zadržovány nebo vězněny při porušování jejich základních lidských práv a hrozilo jim riziko mučení a špatného zacházení. Tisíce lidí byly odsouzeny k smrti nebo popraveny, mnozí z nich po nespravedlivých procesech," uvádí se ve zprávě. Dokument připomíná také nárůst veřejných protestů proti násilnému vystěhovávání obyvatel a zabavování půdy bez adekvátní kompenzace. Čína navíc nadále zneužívala "boje proti terorismu" proti ujghurské menšině, v uplynulém roce nepřestalo ani tvrdé potlačování svobody slova a víry v Tibetu.